Továrna na lži. Výroba klimatických dezinformací 1/7 (2024)

Přidal: Premek |

Září 11, 2024

Vojtěch Pecka. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Pavel Čeněk Vaculík.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 11. 9. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Kniha Továrna na lži získala nominaci na cenu Magnesia Litera 2023 v kategorii publicistika.

Obsah: Díl první: Kam zmizelo globální oteplování? Pestrá paleta klimaskeptických argumentů sahá od nabídky alternativních vysvětlení pro oteplování přes jeho popírání až ke konspiračním teoriím o globálním spiknutí vědců. Proč nelze tyto útoky na klimatickou vědu jednou provždy vyvrátit? Proč jsou vědecká fakta na výmysly a konspirační teorie krátká?

Díl druhý: Hokejkový graf. V roce 2009 prolomil hacker komunikaci klimatologů a spustil aféru Climategate, která klimatologii uvrhla do podezření, že manipuluje s daty. Klimatologická konspirace byla již mnohokrát vyvrácena, a přece se aféra vrací jako jeden z argumentů klimaskepticismu.

Díl třetí: Dějiny klimatického konsenzu. Představa globálního klimatu se rodila už od starověkého Řecka. Koncept skleníkového efektu má původ v 19. století, ovšem role oxidu uhličitého se bere s větší vážností až mnohem později. Vědecký konsenzus se vytváří dlouho a doprovází ho množství názorových odboček, jako například teorie o příchodu nové doby ledové, na niž se popírači oteplování dodnes odvolávají.

Díl čtvrtý: Exxon o tom věděl. Jedna z prvních přesných předpovědí účinků CO2 na klima pochází z roku 1959. K jaké jistotě ohledně vlivu člověka na změnu klimatu dospěla klimatologie za dalších šedesát let? Vážně míněný vědecký výzkum financoval v sedmdesátých a osmdesátých letech paradoxně fosilní průmysl. Jak ale zareagoval na jeho alarmující výsledky?

Díl pátý: Sociální inženýři klimatické ignorance. V padesátých letech najal tabákový průmysl nejlepší mediální experty vyškolené válečnou propagandou k ofenzivě proti nastupujícímu vědeckému konsenzu o škodlivosti kouření. Na prahu nového milénia sice konspirace tabákových korporací padla, účinné regulace se ale zdržely o desítky let. Jak tohle všechno souvisí s informační mlhou kolem klimatu?

Díl šestý: Komnaty ozvěn. Šance na dosažení klimatické stabilizace na relativně bezpečných úrovních už zřejmě minula, a to v důsledku soustředěné pravicové kampaně proti jakýmkoli regulacím. Není to náhoda. Proti vědeckým a vládním institucím i nevládním organizacím stojí ekosystém zahrnující vědecký výzkum, nespočet think-tanků a občanských aktivit hájících byznys ve jménu svobody podnikání. Z jakých zdrojů tento ekosystém čerpá?

Díl sedmý: Špinavý byznys Česká klimaskeptická scéna se rozjíždí na domácí konzervativní a libertariánské půdě, mezinárodní souvislosti jí ale samozřejmě nechybí a nejprůhlednější jsou opět při pohledu na finanční zdroje. Nejbohatší Češi vsadili na krach evropské dekarbonizace a jeden z nich zvolil jako pole pro svůj byznys Ruskou federaci. Toto je pozadí jednoho z paradoxů současné vládní politiky, kdy se podpora Ukrajiny snoubí s hlásáním názorů ruské propagandy ohledně klimatu.

Lit.: Blažejovská, Alena: Jak fosilní průmysl platí klimaskeptiky a kde se berou dezinformace. Vojtěch Pecka: Továrna na lži. In web ČRo Plus, 12. září 2024 (článek). – Cit.: Otepluje se a za globální oteplování může člověk. Na tom se postupně za desetiletí shodla věda. Přesto je veřejný prostor neustále zahlcován protichůdnými názory a argumenty. Vytváří se clona, která brání obecnému přijetí vědeckých zjištění. Sociolog Vojtěch Pecka v knize Továrna na lži ukazuje, že klimaskepse nevznikla náhodou. Popisuje ji jako dlouhodobou cílenou kampaň, která se opírá o propracovanou infrastrukturu. Její zdroje nachází ve fosilním průmyslu. (…)

„Víme, že lidská činnost výrazně proměňuje složení atmosféry. Bezprecedentně roste množství skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Změna je tak rychlá, že pro ni nemáme paralelu, takový růst několik let nazpátek není známý,“ zdůrazňuje Pecka.

Živnou půdou pro klimatické mýty a dezinformace je podle něj to, že vědci sice umějí budoucí vývoj člověkem způsobené změny klimatu modelovat velmi přesně, ale konkrétní lokální dopady mohou mít různou podobu a intenzitu.

A právě této nejistoty se dezinformátoři rádi chytají. Často také pracují s pravdivým základem, na který nabalí svou manipulaci.

S prvními klimatickými změnami je spjata dnes už ikonická kauza ropné společnosti Exxon. V 70. letech zpracovala výzkum, který upozorňoval na veškeré dopady fosilních paliv na klima, které dnes známe. Společnost se ale odmítla zachovat odpovědně a místo toho se pustila do lobbingu.

„Skutečný okamžik, kdy začaly přicházet organizované kampaně popírání klimatické vědy a vytváření informačního chaosu, můžeme vidět koncem 80. let a začátkem 90. let. Nastalo to přesně ve chvíli, kdy začalo docházet ke snaze o mezinárodní vyjednávání a kdy průmysl zjistil, že teď bude docházet k závaznému pokusu ho regulovat,“ vysvětluje Pecka historický kontext.

Do Česka se ale téma klimatické změny a následné laviny lží dostalo až po vstupu do Evropské unie. V té době zásadně ovlivňoval veřejné mínění tehdejší prezident Václav Klaus. (…)

Četba na pokračování