Zmatky chovance Törlesse 1/7 (2011)

Přidal: Přemek |

Duben 19, 2011

Robert Musil. Četba na pokračování z jednoho ze stěžejních děl rakouské literatury (Die Verwirrungen des Zöglings Törless), které bylo poprvé publikováno v roce 1906. Překlad Radovan Charvát. Pro rozhlas připravil Tomáš Soldán. Redaktor Petr Turek. Technická spolupráce Milan Plodek. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba Gregor F. Narholz (A Tree Of life) a Mark Kilian (Minimalist Thoughts). Dramaturgická spolupráce Michal Bureš. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Lukáš Král.

Nastudoval ČRo Olomouc 5. – 11. 3. 2011. Premiéra prvního dílu 10. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 18:30 – 19:00 h.; 30 min.).

Veřejná přehrávka ukázky z četby 20. 7. 2012 v rámci cyklu Audiokabinet – Měsíc autorského čtení, Brno (Divadlo Husa na provázku). Následovala beseda s Tomášem Soldánem.

Lit.: anonym: Zmatky chovance Törlesse. In web ČRo, duben 2011 (článek + ukázka). – Cit.: Rozhlasová úprava románu světoznámého spisovatele Roberta Musila v novém, dosud nevydaném překladu Radovana Charváta. Zmatky chovance Törlesse jsou příběhem o přitažlivosti lidského selhávání. Musil jejich vydáním v roce 1906 způsobil v Rakousku skandál, do dnešních dob přetrvalo především autorovo brilantní uvažování nad lidskou slabostí. V režii Tomáše Soldána čte Lukáš Král, pořad byl natočen v Českém rozhlase Olomouc.

V roce 1906 vyšel v Rakousku román tehdy ještě nepříliš známého autora Roberta Musila (1880 – 1942). Jeho první rozsáhlejší dílo nazvané Zmatky chovance Törlesse rozklížilo tehdejší uměnímilovnou společnost ve dví. Jedna strana začala obdivovat filozofující a často básnivý Musilův jazyk, strana druhá se cítila být pobouřena scénami násilí a perverze. Spisovatel totiž v románu velmi přesvědčivě propletl provazce svých vzpomínek na dospívání s niternou filozofickou úvahou a s fiktivními ději, které jako dřevomorka napadají chovance jedné vojenské internátní školy. A tato prestižní škola je v H., tedy v Hranicích na Moravě, kde Musil nějaký čas také studoval.

Musilův chovanec Törless je tedy dítětem mnoha nepříjemných myšlenek. Je to mladík, který v trýznění spolužáka spatřuje svoji vlastní slabost a skrze jeho bití a znásilňování (kterého se zprvu ani nedopouští) cítí probouzející se homosexualitu. Ta se mísí s přemýšlením o lidském selhávání, které Törlesse uhrančivě přitahuje, stejně jako v něm vyvolává závrať. Pnutí, která Musil v textu vyvolává, nevedou k tragédii v pravém slova smyslu, avšak stejně jako po nepříjemné chorobě, i po těchto zážitcích v Törlessovi a jeho spolužácích zůstává znatelná stopa po čemsi silně prožitém.

Četba na pokračování