Kouzlo smyslů 1/5 (2014)
David Abram. Vnímání a jazyk ve více než lidském světě. Úvahy amerického ekofilozofa a trikového kouzelníka o závislosti lidského poznání na přírodním prostředí. Překlad Michaela Melechovská a Jiří Zemánek. Připravil Martin Tomášek. Režie Tomáš Jirman.
Čte Jan Hájek.
Připravila Ostrava v roce 2014. Premiéra 19. – 23. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: David Abram: Kouzlo smyslů (3/5). In web ČRo 3 Vltava, leden 2015 (článek). – Cit.: Po tisíce generací byly lidské bytosti součástí širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény – včetně hor, řek a větrů a počasí. Pak ale pradávná sounáležitost „záhadně“ zmizela.
Co musíme dnes udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova? Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se zamýšlí americký ekofilozof David Abram ve své knize Kouzlo smyslů.
Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává autor naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás k znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země.
David Abram se narodil roku 1957 na Long Islandu. Ve své práci spojuje filosofickou tradici fenomenologie s environmentálními a ekologickými otázkami. Je zakladatel a kreativní ředitel Alliance for Wildethics (AWE). Jako vypravěč příběhů a kouzelník žil a pracoval s domorodými kouzelníky v Indonésii, Nepálu a v Severní a Jižní Americe.
Lit.: anonym: Kouzlo smyslů. In web Dharmagaia, b. d. (knižní anotace). – Cit.: Po tisíce generací se lidské bytosti považovaly za součást širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény – včetně hor, řek a větrů a počasí –, jež jsme teprve nedávno začali považovat za neživé a bezduché. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že lidé zpřetrhají svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody? A co musíme dnes my udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova?
Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se zamýšlí americký ekofilosof David Abram ve své knize. Čerpá v ní z pramenů tak různorodých, jako jsou fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů, i z vlastních bohatých zkušenosti trikového kouzelníka, a odkrývá před námi hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání – včetně samotného daru jazyka a lidského intelektu – na přírodním prostředí.
Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává Abram naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás k znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země.
Na každé stránce tohoto poetického díla spřádá svou argumentaci s velkým zaujetím, citem, precizností a intelektuální smělostí. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku.
Za svou knihu David Abram obdržel Lannanovu cenu za literaturu faktu (1997).
„Tato kniha je významným mezníkem. David Abram napsal dosud nejlepší instruktážní příručku, jak se stát plně člověkem.“ Bill McKibben, autor knihy Konec přírody.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Zdravím Vás a děkuji za zprostředkování anotace o tento týden probíhající četbě z knihy Davida Abrama Kouzlo smyslů. Věřím, že bude dostupný i její záznam.
Doplňuji jen, že příjmení překladatelky není Nebechovská (zní to hezky!), ale Melechovská.
S pozdravem vděčný posluchač mluveného slova,
Akim