Důvěrná sdělení – Básníci na svých místech 1/? (2015-2016)

Přidal: Premek |

Prosinec 29, 2015

Eseje o místě a báseň v autorské interpretaci. Připravil Tomáš Soldán (1) Štěpán Nosek (2, 3, 4), Alen Zemančíková (4) a Klára Fleyberková (3).

Nastudoval ČRo Praha, Olomouc a Brno v roce 2015 – 2016. Premiéra 1. dílu 28. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 12:50 h), 4. dílu 1. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h). Repríza 7. – 10. 11. 2016; 14. – 18. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 12:50 h).

Obsah: 1. Sylva Fischerová: Světový orloj a oživený stroj, Olomouc. (10 min) – 2. Petr Borkovec: Il nostro delta. – 3. Jonáš Zbořil v bytě (10 min) – 4. Josef Hrdlička: Pod vodou.

6. Petr Halmay: Lanovka. – 7. Jaromír Typlt: Zkratka. Připravila Klára Fleyberková – 8. Petr Maděra: Výlet. Připravila Klára Fleyberková – 9. Jonáš Hájek: Vranovská přehrada. Připravil Radim Nejedlý. – 10. Martina Blažeková: Diel. Připravil Radim Nejedlý.

Lit.: Zemančíková, Alena: Básníci na svých místech. In Tvar 3/2016, roč. 27, 11. 2., s. 13 (článek). – Sloupek o rozhlasovém cyklu Básníci na svých místech, který vymyslel Š. Nosek. Četba esejů deseti básníků na téma místo, které je nějak zásadně svázáno s jejich básní byla natáčena přímo v terénu. P. Borkovec načetl esej (o místě v Itálii) ve studiu a A. Zemančíková k němu přidala zvukové efekty, což nebylo dobré.

Lit.: anonym: Básníci na svých místech. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2016 (článek). – Cit.: Na závěr roku jsme vyzvali pro řadu Důvěrná sdělení několik básníků, aby napsali esej o místě, které přispělo ke vzniku básně. První z nich je Sylva Fischerová (Světový orloj a oživený stroj – Olomouc), která je autorkou sedmi básnických sbírek, píše také povídky a knihy pro děti.

Sylva Fischerová je také univerzitní učitelka, znalá jak klasické filologie, tak filozofie. Hlásí se k odkazu svého otce, filosofa a prvního poválečného rektora Univerzity Palackého Josefa Ludvíka Fischera. Místo, hledání místa, pátrání po jeho povaze, otázky po domově – to všechno jsou motivy, které lze najít ve sbírkách Sylvy Fischerové. V jejích posledních knihách se však tato témata vracejí s mimořádnou naléhavostí. Místo a domov jako unikavé, neurčité skupenství, jako těkavý bod, který je neodvolatelně přítomen, ale neustále v pohybu, který se chvěje. Bod, položený někde za srdcem, do něhož se sbíhá tkáň napojená na osudy blízkých bytostí.

Lit.: anonym: Básníci na svých místech. Jonáš Zbořil. In web ČRo 3 Vltava, leden 2016 (článek). – Cit.: Na závěr roku jsme vyzvali pro řadu Důvěrná sdělení několik básníků, aby napsali esej o místě, které přispělo ke vzniku básně.

Básník Jonáš Zbořil už řadu let věší na svůj blog fotografie tajné Prahy, detaily zlé městské přírody, výjevy ze zapadlých zahradních kolonií, divokých zahrad kolem funkcionalistických vil s rozpukanými omítkami, zarostlých koutů, neznámých pater města. Meziprostory, druhé město, náhodné pohledy, pletiva, ztracená místa, zadrátované pláně. Místa, která – jako jeho básně – mluví o kráse a bolesti jen skrze sotva slyšitelnou, valivě temnou hudbu, jen jako táhlý nekonečný šum, který se ozývá pod řečí.

Jonáš Zbořil je moderátorem Radia Wave, stanice Českého rozhlasu, kde se podílí na pořadu Liberatura. Časopisecky poprvé publikoval v roce 2007 v Divokém víně. Později se jeho texty objevily například v Hostu, v Almanachu Wagon, Psím víně, Tvaru, v antologii Nejlepší české básně 2009. Kromě psaní se věnuje hudbě, hraje s kapelami Sundays on Clarendon Road a Steakhouse Orchestra / sandejs on klarendon roud a stejkhaus orkestra/ . Místo, které ho inspirovalo k básni, je byt.

Lit.: anonym: Básníci na svých místech. Josef Hrdlička. In web ČRo 3 Vltava, leden 2016 (článek). – Cit.: Na závěr roku jsme vyzvali pro řadu Důvěrná sdělení několik básníků, aby napsali esej o místě, které přispělo ke vzniku básně.

Josef Hrdlička v jedné ze svých esejistických knih napsal: „Svět nevidíme, nevnímáme, víme o něm možná jen proto, že jsme ve své kulturní výbavě získali také toto slovo: svět. Svět můžeme pouze prožívat, anebo si vytvářet jeho obrazy. První vylučuje druhé. V prožívaném světě jsem ponořen, a obraz světa je pouze předmětem. Literatura obojí různými způsoby spojuje – vždy ale provizorně a dočasně.“

Josef Hrdlička vystudoval filosofii a bohemistiku na Karlově univerzitě, publikuje zejména v revue Souvislosti. Je básníkem, překladatelem a filozofem, který v něm někdy básníka překryje – ale nikdy ne zcela a jen krátce. Vydal básnické sbírky Loďstvo vyplouvá z temnot (2010) a Kočka v ohni (2014). V nich nacházíme jemnou hru s jazykem, jímž se básník táže po hledaných „pravdách“. V eseji a básni Pod vodou s ním můžeme v Itálii hledat určitý kostel, potkat svatého Františka a na konci té cesty najít báseň.

Lit.: anonym: Básníci na svých místech. Petr Borkovec. In web ČRo 3 Vltava, leden 2016 (článek). – Cit.: Na závěr roku jsme vyzvali pro řadu Důvěrná sdělení několik básníků, aby napsali esej o místě, které přispělo ke vzniku básně.

Petr Borkovec je básník, překladatel a literární aktivista. Jeho básně byly přeloženy téměř do všech evropských jazyků; knižně publikoval v Rakousku a Itálii. Sám překládá převážně z ruské poezie 20. století, s klasickým filologem Matyášem Havrdou přebásnil také Sofoklovu tragédii Oidipus král, která byla v tomto překladu natočena i pro rozhlas režisérkou Hanou Kofránkovou. Je podněcovatelem literárního života a vydavatelem poezie v nakladatelství a literární kavárně Fra.

Ke svému psaní řekl v jednom rozhovoru, že se mu líbí, že k tomu nic kromě propisky nepotřebuje, žádný ateliér ani zkušebnu. Že si básnickou laboratoř může otevřít všude. Že má rád pocit řízené svobody při psaní básní; psát báseň se skládá z kombinace rozhodnutí a danosti, právě v tomhle soukolí je mu velice dobře. Podobá se to cestě, která se bleskurychle větví do dalších cest, a na básníkovi je, aby stejně rychle volil, kterou půjde. Takhle nějak to vypadá, když se báseň daří.

Jeho esej s básní Il nostro delta se odehrává v Itálii v deltě neznámé řeky a předchozí básníkova slova na ni můžeme klidně uplatnit.

Eseje, fejetony, přednášky