Reflexní pásky upozorňují na přebujelý stát (2016)

Přidal: Premek |

Únor 23, 2016

Petr Holub. Glosa. Reflexní pásky proto nebudou signalizovat přítomnost chodce na vozovce, ale především průběžně rostoucí svévoli státu.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 2. 2016 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Reflexní pásky upozorňují na přebujelý stát. In web ČRo Plus, únor 2016 (text + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo chodí za soumraku nebo v mlze po silnici, musí mít od víkendu reflexní pruh na svém oděvu, případně reflexní vestu. Pravidlo neplatí pouze ve městech, kde se dá předpokládat, že jsou ulice osvětleny.

Zmíněné opatření je třeba dodržovat, protože policisté mohou neposlušné chodce pokutovat až dvěma a půl tisíci korun.

Těžko si o tom myslet něco dobrého. Existuje totiž celá řada pochybností, které nebyly při projednávání příslušného zákona vyvráceny. Nedá se třeba říci, že reflexní prvky oděvu zachrání životy občanů, jak tvrdí dopravní společnost BESIP.

Chodci ročně způsobí nehody, při kterých zemře maximálně patnáct lidí. Je sice pravda, že chodců zemře na ulicích ročně plná stovka, za naprostou většinu obětí však nesou odpovědnost řidiči, kteří nedodržují dopravní předpisy. Logika zákona tedy říká, že řidiči jsou nezodpovědní, třeba ale sundají nohu z plynu a pojedou podle předpisu, když budou vidět chodce s reflexní vestou.

Ovšem jasné nejsou dvě okolnosti. Většina chodců zahyne pod koly aut ve městech a jich se tedy opatření netýká. Také nejde vyloučit, že šoféři začnou jezdit ještě bezohledněji, protože předpokládají, že chodce s reflexními páskami vždycky včas uvidí. Dnes jich vlastní vinou zahyne na silnicích plných pět set a není důvod, aby se to zlepšilo.

BESIP nepředložil přesvědčivý doklad, že reflexní pásky či vesty v některé zemi pomohly. Uvádějí pouze nepřesvědčivý slovenský příklad. Není příliš průkazný už z toho důvodu, že vzhledem k počtu obyvatel umírá slovenských chodců i po zavedení reflexních oděvních prvků stejně jako v Česku.

Povinné reflexní prvky ostatně nosí už jen chodci v Maďarsku, Polsku a Bulharsku, na západě v malém Lucembursku, kde se ovšem týkají chůze po cyklostezkách. Nejmenší počet mrtvých chodců je v zemích, kde chodci reflexní pásky povinně nenosí, příkladem je zvláště Nizozemsko a Skandinávie, lépe na tom jsou i Italové a další jižní národy.

Jinými slovy, v Česku se děje něco divného. Podezřelé je už to, že stejně jako v jiných zemích Evropské unie přistupuje stát k omezení práv či regulaci chodců, aby větší prostor získali automobilisté, u kterých se automaticky připouští, že se stejně bezpečně jako jejich zahraniční kolegové prostě jezdit nenaučí.

Hlavním důvodem povinných reflexních pásek však může být jiný trend. Někdo ho může chápat jako posilování systému zákazů, příkazů a regulací, zdůvodňovaných více či méně bohulibými důvody, jako je zákaz kouření v hospodách, kontrola živnostníků online pokladnami, přístup státních úřadů ke zdravotní dokumentaci občanů a podobně.

Více než temné záměry jakýchsi zloduchů v politice a na úřadech v tom je možné vidět snaha přebujelého aparátu zdůvodnit svou existenci, zajistit příjmy a posílit svou moc.

Vždyť co je pro policistu jednoduššího, než chytit nebohého chodce někde u krajnice a napařit mu pokutu.

Reflexní pásky proto nebudou signalizovat přítomnost chodce na vozovce, ale především průběžně rostoucí svévoli státu.

Eseje, fejetony, přednášky