Zemřela Bernadetta Kinská. Hraběnka, která Čechy nikdy neopustila (2016)

Přidal: Premek |

Únor 26, 2016

Karel Hvížďala. Komentář.

Čte autor.

Natočeno 2016. Premiéra 25. 2. 2016 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Zemřela Bernadetta Kinská. Hraběnka, která Čechy nikdy neopustila. In web ČRo Plus, únor 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dne 14. února 2016 zemřela ve věku 94 let Bernadetta Kinská z Vchynic a Tetova, rozená von Merveldtová. Kinští se původně jmenovali Vchynští a jejich předky známe od 13. století, pocházejí z okolí Litoměřic.

První, kdo si začal říkat Kinský a byl jmenován hrabětem, byl Vilém. Zavraždili ho společně s Albrechtem z Valdštejna v únoru roku 1634 v Chebu. Tito Kinští byli vždycky českou rodinou.

Nejzářnějším příkladem je Rudolf, který byl spoluzakladatel Matice České. Kromě jiného postavil i slavnou vilu v Kinského zahradě v Praze na Smíchově. Normálně bydlel v Kinského paláci na Staroměstském náměstí a jako místodržící úřadoval na Hradě.

Po roce 1948 jim byl majetek znárodněn, na začátku 90. let Kinští z Kostelce nad Orlicí zažádali o restituci a jejich žádosti bylo bez nejmenších problémů vyhověno. Šlo to tak hladce, protože Josef Kinský, který o to žádal, vždy byl československým občanem, stát nikdy neopustil, žil tu nepřetržitě a současně se na něj nemohly ani vztahovat Benešovy dekrety.

Jeho otec František Kinský byl totiž tím mužem, který jako doyen české šlechty prezidentu Benešovi na Hradě přednášel 17. září 1938 Prohlášení historické šlechty, které končilo slovy: „Jsme si vědomi svých zděděných povinností k vlasti a ke státu, který byl domovem našich předků a jehož stará práva jsme vždy chtěli a i dnes chceme hájit.“

Než převzal František Kinský správu rodinného majetku, pracoval osm let v pražské pobočce světové agentury Lintas, kterou v Čechách spoluvybudoval, jako kreativní ředitel.

Josef Kinský převzal nemovitosti od státu v necelých osmdesáti letech a navzdory nedostatku peněz se chopil obnovy zdevastovaného majetku a za pomoci své manželky Bernadetty, která s ním všechny útrapy po roce 1948 až do roku 1989 spoluprožívala, eleganci empírové stavby obnovil. V devadesáti předal majetek svému synovi Františkovi.

Za zmínku stojí, že Josef Kinský, který byl dva roky po roce 1948 vězněn jen proto, že byl šlechtic, a potom pracoval většinu času jako dělník v uranových dolech, odešel v roce 1956 do invalidního důchodu a přivydělával si překlady.

V roce 1967 pod hlavičkou Družstva invalidů, které provozovalo tzv. Družstevní služby, založil u nás první marketingovou firmu. V roce 1969 byla zrušena. V této činnosti pokračoval syn Josefa a Bernadetty František, který po roce 1989 až do doby, než převzal správu rodinného majetku, pracoval osm let v pražské pobočce světové agentury Lintas, kterou v Čechách spoluvybudoval, jako kreativní ředitel.

V podobných funkcích pak pokračoval ještě tři roky u firem Filmservice a Ogilvy & Mather. Jeho rodiče Josef a Bernadetta dokázali svými životními postoji stvrdit, že Kinští vždy byli českou šlechtou a to nehledě na to, odkud jejich manželky pocházely.

Paní Kinská, rozená Merveldtová, totiž pocházela ze staré německé vestfálské šlechtické rodiny, která zná své předky od roku 1169, ale jejíž větev žila od 19. století v Čechách. Pohřbena bude v neděli 28. února v rodinné hrobce v Budenicích.

Eseje, fejetony, přednášky