Justiční políček panu prezidentovi (2016)
Jiří Leschtina. Glosa.
Natočeno 2016. Premiéra 2. 3. 2016.
Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Justiční políček panu prezidentovi. In web ČRo Plus, 2. 3. 2016 (text + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hrad se musí omluvit Terezii Kaslové za dehonestující výroky prezidenta Miloše Zemana o jejím dědečkovi, slavném novináři Ferdinandu Peroutkovi.
Pouhých pár hodin trvalo soudkyni Kateřině Sedlákové než rozhodla, že se Hrad musí omluvit Terezii Kaslové za dehonestující výroky prezidenta Miloše Zemana o jejím dědečkovi, slavném novináři Ferdinandu Peroutkovi.
Jak bude znít verdikt, šlo ale vytušit již po první hodině procesu.
A sice, když se soudkyně zeptala právníků Hradu při jejich předkládání důkazů, sestávajících z Peroutkových článků, zda předloží i článek Hitler je gentleman. Nepředložili. A právě v tom tkví podstata sporu.
Vůbec nešlo o soud nad Peroutkou. Ani nad českými dějinami, jak temně prorokoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Ale výhradně nad prezidentem, který na konferenci o holocaustu obvinil Peroutku, že obdivoval Adolfa Hitlera.
Denunciaci českého novináře před mezinárodním publikem přitom Zeman opřel o dva články. První z nich ale nenapsal Peroutka a ten druhý právě s názvem Hitler je gentleman, existuje v prezidentově fantasii jen kdesi „vlevo dole.“
Výrok soudkyně, že žalovaná strana měla dokázat existenci a pravost dokumentu, což se nestalo a prezident tak „veřejnosti podsouval kladný poměr Ferdinanda Peroutky k nacismu,“ je právnicky kulantním konstatováním, že prezident vlastně lhal.
Pro Zemana je to již druhé soudem potvrzené přistižení při výmyslu. Tím prvním bylo nařčení novináře Ivana Breziny z korupce, kdy Zemanovi vystavil vysvědčení ze lži dokonce Ústavní soud.
Jak se dalo očekávat, prezident ani po včerejší justiční prohře nemíní přestat se šťourat v této celé trapné kauze. Jiří Ovčáček nám už sdělil, že tím to rozhodně nekončí. Hrad se odvolá. Mluvčí očekává, že případ nakonec skončí u Ústavního soudu.
Prezident a jeho okolí zřejmě sází na to, že některý vyšší soud dá za pravdu kontroverzní argumentaci jejich právníků, že kancelář Hradu nepřipravovala Zemanovy proslovy, prezident není její součástí, a tudíž Hrad nemá v pravomoci ani prezidentovu omluvu.
Takový verdikt nelze vyloučit. Žádná soudní instance na světě ale nemůže zpochybnit konstatování soudkyně Sedlákové, že Zeman nedoložil existenci Peroutkova článku s titulkem „Hitler je gentleman.“
Ten totiž marně hledala v archívu Přítomnosti řada odborníků i laiků. Přitom každý článek vytažený při lovu na světlo jen dokládal to, co o Peroutkovi napsala v únoru 1939 Milena Jesenská, která byla k němu před Mnichovem dost kritická: „Peroutka se chová obdivuhodně a Přítomnost je lepší, než kdy jindy.“
Takovým omezením demokracie, k jakému tehdy došlo, předchází napadání morálních autorit národa. Osobnosti jako Čapek nebo Peroutka se tehdy staly doslova štvanou zvěří.
Dnes se naše demokracie znovu ocitá v ohrožení a my jsme svědky obdobných útoků. Rozsudek soudkyně Sedlákové, byť zatím nepravomocný, je povzbudivým znamením, že morální bahno, jehož se bohužel neštítí ani český prezident, ještě nedosahuje k základům právního státu.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku