Bolševismus v nás (2016)

Přidal: Premek |

Prosinec 11, 2016

Petr Holub. Dobro na způsob soudobé české společnosti se prezentuje hlavně jako boj proti kouření… Fejeton.

Natočeno 2016. Premiéra 9. 12. 2016 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty. K poslechu zde.

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Bolševismus v nás. In web ČRo Plus, prosinec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čemu se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Úsloví o tom, jak lidem pomáhá zvídavost má i svou negativní variantu, která zní: „Čemu se v mládí naučíš, toho se do smrti nezbavíš.“

Ilustrací takových špatných návyků je vztah ke společnosti, jaký se pěstoval v dobách komunistického režimu. Dnes slaví velkolepý návrat, který by se dal nazvat diktaturou ctnosti, anebo třeba syndromem Girolama Savonaroly.

Není správný výklad, podle kterého byla například normalizace 70. a 80. let minulého století obdobím, kdy neplatily vůbec žádné hodnoty. Na první pohled to tak vypadalo, protože se oficiálně vyznávalo učení marxismu-leninismu, kterému ovšem nikdo nevěřil. Lidé se starali o hmotný prospěch své rodiny a v prostředí nedostatku spotřebního zboží budovali klientské vazby, aby se ke zboží pod rukou dostali.

Cynická snaha o konzum, dalo by se říci. Ve skutečnosti šlo o víc. Leninská ideologie měla výhodu v tom, že každému zaručovala, že koná dobro. Když se podílel na budování socialistického hospodářství, mohl dělat v osobním životě, co chtěl, přesto bylo zřejmé, že koneckonců je přece slouží vyššímu mravnímu principu.

Právě tato ideologie budování ráje na zemi pokryla jakékoli běžné morální selhání. A zdůvodnila dokonce i likvidaci jakéhokoli nepohodlného souseda, který mě právě něčím naštval. Zmíněná touha konat dobro se probouzí i dnes, respektive je shora probouzena politiky, kteří si tak chtějí získat popularitu.

Kdo žádá dobro

Dobro na způsob soudobé české společnosti se prezentuje hlavně jako boj proti kouření a boj proti daňovým podvodům. Obě zmíněná tažení nestojí na úplně přesvědčivých myšlenkových základech. Bojovníky s kouřením je možné ocenit, přece jen na rakovinu plic ročně umře pět tisíc lidí, další tisíce kuřáků na kardiovaskulární choroby a dva až tři tisíce v důsledku pasivního kouření.

Omezení kouření zlepšuje zdravotní stav, o tom není pochyb. Tento boj je však podivně selektivní. Jiné statistiky zase říkají, že 15 tisíc lidí ročně zemře na následky vdechování malých prachových částic, které produkují především dieselové motory z automobilů. Ovšem o zákazu dieselových motorů nebo omezení automobilové dopravy v městech se nemluví.

Boj s daňovými úniky se pomocí pokladen EET a promyšleného udavačského systému soustředil na malé živnostníky. I tady se dá upozornit, že naprostou většinu podvodů s daněmi mají na svědomí velké firmy a finanční instituce, kterých se tažení nedotkne.

Nejde o to, že s bojem za zdraví či za poctivost se někde začít musí. Někdy takové tažení má zakrýt třeba větší nešvar. Podstatné je něco jiného. Tažení dobra je třeba exemplárně demonstrovat a dát každému možnost, aby se účastnil třeba odsuzováním smradlavých kuřáků a zlodějských hospodských. Tím je předem omluveno všechno špatné, čeho bych se snad dopustil.

Tento model stmeloval socialistickou společnost a také středověcí kazatelé typu Savonaroly si jeho pomocí dokázali vybudovat silnou mocenskou základnu. Kdo žádá dobro, tomu jde především právě o tu moc.

Eseje, fejetony, přednášky