Zeman, Kajínek a patologická sedlina společnosti (2017)

Přidal: Premek |

Květen 15, 2017

Petr Honzejk. Glosa. Máme prezidenta, který odpoledne nazve lidi, kteří proti němu pokojně demonstrují, patologickou sedlinou společnosti. A večer oznámí milost pro dvojnásobného nájemného vraha.

Natočeno 2017. Premiéra 12. 5. 2017 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty. K poslechu zde.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Zeman, Kajínek a patologická sedlina společnosti. In web ČRo Plus, 12. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předně řekněme, že prezident Miloš Zeman má na udělení milosti nájemnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi nezpochybnitelné právo vyplývající z ústavy. Sám Zeman to sice má s ústavou všelijak, pochybuje například, zda formulace „prezident na návrh premiéra odvolá ministra“ skutečně znamená, že na má návrh premiéra odvolat ministra.

Ale spekulovat podle tohoto vzoru, zda formulace „prezident odpouští tresty“ skutečně znamená, že má prezident právo odpouštět tresty, by bylo trochu pod úroveň. Z hlediska ústavy je tedy prezidentův krok zcela v pořádku.

To ale neznamená, že tímhle konstatováním lze skončit. Miloš Zeman dříve tvrdil, že milost udělí jen člověku, který nespáchal závažný trestný čin a jeho život současně ohrožuje smrtelná nemoc. A protože Jiří Kajínek na snímcích s první dámou rozhodně nevypadal, že by byl na umření, zbývá jen jedna možnost. Prezident nevěří, že Kajínek skutečně spáchal dvojnásobnou nájemnou vraždu.

A to je na pováženou, protože případ byl opakovaně prověřován odvolacími soudy, jakož i Nejvyšším soudem i soudem Ústavním. I exministryně spravedlnosti Helena Válková, která případ studovala, prohlašuje, že Kajínek nade vší pochybnost vraždil. Pokud tedy prezident dává najevo, že si myslí opak, je to de facto vyjádření hluboké nedůvěry celému systému české justice.

A to je zatraceně silná káva. Možná silnější, než je česká společnost, která má už tak dost vysoký tlak, schopná ve zdraví vydržet. Proč si prezident s něčím takovým zahrává?

Symptom nevratných změn?

Inu, nápovědou budiž načasování. Probíhá vládní krize, ve které si prezident nestojí nejlépe. Ublížil si ostudnou scénkou na Hradě, kdy premiérovi tykal a popoháněl ho holí, je pod tlakem zákonodárců kvůli prapodivnému zacházení s ústavou, demonstruje se proti němu v ulicích českých měst.

A tak se možná hodilo předhodit veřejnosti sousto s názvem Milost pro Kajínka. Rázem se nemluví o ničem jiném, vládní krize je – z hlediska veřejného zájmu – na druhé koleji. Kreativci musí jásat: V oboru vypouštění politické mlhy je to skutečný majstrštyk.

Je navíc pravděpodobné, že prezidentovi milost pro vraha Kajínka u veřejnosti neublíží, spíš naopak. Kajínek není obyčejný zločinec; vzhledem k tomu, že o něm bylo napsáno několik knih a natočen celovečerní film, se stal jakousi popkulturní ikonou, někým mezi Nikolou Šuhajem a Jasonem Bournem.

Ankety na bulvárních serverech prezidentské milosti pro Kajínka nadšeně přitakávají. Miloš Zeman zabil dvě mouchy jednou ranou: Zamlžil vlastní problematickou roli v politické krizi a zvýraznil obraz, který pečlivě maluje po celou dobu ve funkci – obraz sebe sama jako odvážného prezidenta, který jde lidu vstříc systému navzdory.

Znovu: Prezident má k udělování milostí nezadatelné právo. A milost pro Kajínka je šikovný populistický tah. Ale kdo chce vidět za formální pravidla a marketing, spatří přeci jen cosi znepokojivého: Máme prezidenta, který odpoledne nazve lidi, kteří proti němu pokojně demonstrují, patologickou sedlinou společnosti. A večer oznámí milost pro dvojnásobného nájemného vraha.

Jeden by až řekl, že je na tom něco patologického. Doufejme aspoň, že je to individuální, a že nejde o symptom nevratných změn postihujících postupně celé Česko.

Eseje, fejetony, přednášky