Zeman promluvil o rasismu. Někdy se to prostě děje (2017)

Přidal: Premek |

Listopad 14, 2017

Jindřich Šídlo. Komentář. Fotbaloví rowdies Sigmy Olomouc zaútočili na IT experta z Afriky. Podle prezidenta Zemana se to prostě někdy stane.

Čte autor.

Natočeno 2017. Premiéra 13. 11. 2017 v cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Zeman promluvil o rasismu. Někdy se to prostě děje. In web ČRo Plus, 13. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skutečně si prezident myslí, že každý fotbalový fanoušek je potenciální pouliční násilník?

Některé věci by si člověk asi opravdu neměl přát, protože by se mohly vyplnit. Jako třeba, když člověk několik dní čeká, jestli se kupříkladu prezident republiky nějak vyjádří k rasistickému útoku fotbalových rowdies Sigmy Olomouc na IT experta.

Ten se provinil tím, že pochází z Afriky, žije v Česku 10 let a minulou sobotu cestoval s těmi idioty v jedné pražské tramvaji. A prezident Zeman tak skutečně na výzvu učinil v rozhovoru se svými oblíbenými Parlamentními listy, které interview vydaly v neděli.

„Myslím si, že k obdobným útokům čas od času dochází bez ohledu na barvu pleti, protože fotbaloví fanoušci, jak jsem řekl mnohokrát, jsou lidé, kteří se nekontrolují, a dokonce bych řekl, že jsou to v podstatě chuligáni,“ pravil prezident. Tečka. Prostě k takovým útokům dochází.

V Parlamentních listech má Miloš Zeman zajištěno, že se ho nikdo na nic dalšího ptát nebude, tak to udělejme tady. Vadí tedy prezidentovi, že k něčemu takovému “dochází”? Mimochodem, všimněte si toho pozoruhodně pasivního tvaru “dochází”, jako by to bylo cosi jako přírodní pohroma, k níž “dochází” bez něčího zavinění a v zásadě se s tím nedá nic dělat.

Spokojil by se snad s pokrčením ramen “k tomu prostě dochází” v případě teroristického útoku zradikalizovaných muslimů? K tomu přece bohužel dochází taky vcelku běžně. A dál: Opravdu si prezident myslí, že byla oběť napadena prostě proto, že narazila na fotbalové fanoušky, nebo by prezident přece jen připustil, že v tom nějakou roli hrála i barva pleti?

A co jste čekal?

Co s tím vším hodlá dělat? Pozve si po vzniku nové vlády na Hrad nového ministra vnitra a optá se ho, zda v rozjitřené době hodlá policie proti tuzemskému rasismu postupovat se stejnou intenzitou, jak to stát vyhlásil v roce 1995 a dokonce kvůli tomu zpřísnil i zákony?

A už jen pro fajnšmekry: skutečně si prezident myslí, že každý fotbalový fanoušek je potenciální pouliční násilník? Pokud ano, měl by se na to možná zeptat někoho, kdo tématu rozumí nebo byl aspoň jednou v životě na fotbale.

Takže když to takhle shrneme, vyjde nám z toho jediné. Prezident republiky, který před 20 lety po vraždě sudánského studenta na kolejích VŠE v Praze navrhoval poněkud ukvapeně, ale možná i upřímně “zákaz hnutí skinheads” a ještě při své inauguraci v březnu 2013 označoval rasistické organizace za zásadní nebezpečí pro stát, dnes nonšalantně zlehčuje rasistické útoky. To je vcelku nepřehlédnutelný posun tak někam do roku 1994.

Teď by bylo na místě zřejmě jisté pohoršení a pasáž o zodpovědnosti hlavy státu v době, kdy hrdinové na sociálních sítích vyhrožují dětem z teplické základní školy nebo aspoň o očekáváních, kterou část veřejnosti má vůči prezidentovi, jehož možná nevolila, ale stále žije ve stejné zemi.

Byla by to ztráta času. Prezident Zeman za tuhle čím dál dusnější atmosféru nese svůj díl odpovědnosti minimálně od chvíle, kdy před dvěma lety oslavil výročí 17. listopadu společným zpěvem státní hymny na Albertově ve společnosti jistého Konvičky vyhrožujícího muslimům lágry.

A kdy ve stejný rok o Vánocích zakončil své poselství sloganem “Tahle země je naše”, což je sice nepochybně pravda, ale stejně tak musel vědět, jak si to významné procento jeho příznivců přeloží.

“A co jste od něj vlastně čekal?” napsal mi o víkendu na Twitter jeden z diskutujících na moje překvapení nad prezidentovými slovy. Má pravdu. Vlastně už vůbec nic.

Eseje, fejetony, přednášky