Ruská nota prezidenta Zemana (2017)

Přidal: Premek |

Listopad 22, 2017

Thomas Kulidakis. Komentář. V zahraničí má český prezident prezentovat názory oficiální vládní linie a nikoliv svoje.

Natočeno 2017. Premiéra 21. 11. 2017 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Kulidakis, Thomas: Thomas Kulidakis: Ruská nota prezidenta Zemana. In web ČRo Plus, 21. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Návštěva prezidenta Zemana v Rusku probíhá se vší pompou. Stávající hlava českého státu se se svým protějškem sešla v místě, kde prezident Putin tradičně hostí významné návštěvníky.

V Soči se ale nesešli dva rovnocenní partneři z hlediska své moci a vlivu, nýbrž dva politici, kteří si mohou prospět z hlediska vlivu na domácí veřejné mínění. Zatímco ruský prezident má ve své zemi pozici, o jaké se může jeho českému protějšku jen zdát, a možná také často zdá, prezidentu Zemanovi nahrává do karet příslušnost České republiky k euroatlantickému prostoru.

Jestliže k poměrně izolovanému ruskému vládci přijede přátelský politik, který poblahopřeje k vítěznému tažení v Sýrii a zkritizuje západní hospodářské sankce vyhlášené proti Rusku kvůli obsazení Krymu a potažmo situaci na Ukrajině, není důvod ho nepřivítat co možná nejlépe v náruči matičky Rusi. Vezměme si dosavadní průběh návštěvy po pořádku.

V kritice sankcí zastává prezident Zeman dlouhodobou pozici, kterou by bylo možné označit jako výraz ideového pragmatismu. Obsazením Krymu sice Rusko porušilo smlouvu o územní nedělitelnosti Ukrajiny z roku 1994, kterou samo podepsalo a jejímž bylo garantem, ale jeho kontrola na Krymu je v současnosti reálná.

Český prezident také nedávno pronesl v Radě Evropy svůj osobní názor, že by se Kyjev měl s Ruskem dohodnout na nějakém druhu kompenzace. Svým názorem vzbudil určitou kontroverzi, neboť jej pronesl na půdě instituce, která se zabývá dodržováním lidských práv. Názor českého prezidenta vzbudil kontroverzi i proto, že zahraniční politiku ČR určuje vláda a nikoliv hlava státu.

Dva vládci s nestejnou mocí

Ze Strakovy akademie i Černínského paláce přitom zní, že ČR podporuje jednotnou pozici Evropské unie. V zahraničí má zkrátka český prezident prezentovat názory oficiální vládní linie a nikoliv svoje. Alespoň podle vymezení svých pravomocí českou ústavou.

V neposlední řadě má být také výsledkem ruské návštěvy podepsání obchodních kontraktů ve výši přibližně 20 miliard korun. Částka je to určitě hezká, byť v porovnání s obchodní výměnou jen například se státy EU zanedbatelná. Vždyť rozsah obchodu ČR s Ruskem se pohybuje kolem čtyř procent, zatímco v rámci unie se jedná o přibližné tři čtvrtiny exportu.

V tomto ohledu je ale dobré říci, že největší chyba je nejednat. Pokud by sankce byly odvolané, je určitě dobré, že prezident Zeman s sebou vzal také podnikatelskou misi, jejíž zástupci mohou být připravení na všechny eventuality. Jen je třeba dát pozor na případ Siemens, jehož turbíny skončily na Krymu poté, co Rusko obešlo sankce. Ve výsledku německá firma omezila své aktivity na východě.

Celkové vyznění návštěvy se ale zdá být spíše poplatné oblasti PR. Ruská média konstatují, že přijel jeden z nejvíce proruských politiků. Prezident Putin se dočkal vlídných slov a zase o něco více může oponovat těm, kteří tvrdí, že je Rusko v izolaci. Na veřejnosti se mu to může vyplatit a ruské březnové prezidentské volby se blíží.

Prezident Zeman získal pro svůj veřejný obraz také jisté výhody. Jeho potencionální čeští voliči, kteří mají v lásce Rusko, jistě ocenili návštěvu u ruské hlavy státu i fakt, že prezident České republiky mluvil rusky a peskoval přítomné novináře, kteří případně třeba rusky nemluvili.

Ti, kteří se vůči Rusku cítí v opozici, by v lednu prezidenta Zemana asi stěží volili. A tak si dva vládci s nestejnou mocí, ale s potřebou dobrého PR navzájem evidentně vyhovují.

Eseje, fejetony, přednášky