Jan Petránek je jen jeden (2016)

Přidal: Premek |

Prosinec 30, 2017

Ivan Hoffman. Komentář.

Natočeno 2016. Premiéra 28. 12. 2016 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Hoffman, Ivan: Ivan Hoffman: Jan Petránek je jen jeden. In web ČRo 28. 12. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Honza Petránek slaví 85. narozeniny, což je událost, ke které se hodí pronést laudatio, neboli oslavnou řeč a slovo se proto uděluje přátelům, kteří mají oslavence rádi, nikoli jeho kritikům, kteří by oslavence poplísnili a pokazili oslavu.

Měl jsem jako moderátor Radiofóra mnohokrát příležitost vidět, jak Jan Petránek v rozhlasovém studiu přemýšlí nahlas o událostech, které se událostmi stanou proto, že o nich hovoří Jan Petránek.

Důvody to má nejméně dva. Prvním je schopnost dobrat se i jiných informací, než jsou ty, které český novinář čerpá v češtině z České tiskové kanceláře. Kdysi, ještě před érou internetových vyhledávačů, mi ukázal své rádio, u kterého trávil velkou část života poslechem celého světa.

Druhým důvodem, pro který je Jan Petránek jen jeden, je jeho výjimečná schopnost dát získané informace do souvislostí a poslat éterem k našemu uchu. Když se říká, že rádio má hezčí obrázky než televize, je to kvůli lidem, jako je on. Lépe než informace přenáší rádio emoce.

A Petránek mluví o světě nejen zasvěceně, ale také vášnivě, navíc krásným hlubokým hlasem, který se nedá naučit. Díváme se s ním nejen do minulosti či budoucnosti, ale také za roh a pod pokličku.

Šansony a vkus

S Petránkem je nám najednou jasné, že dva a dva jsou čtyři, přičemž a to je také důležité, jsme to my, kdo se dobereme výsledku. S Petránkem nemáme pocit, že nám vnucuje svůj názor, že někomu straní anebo dokonce za někoho propagandisticky lobuje. Jsme mu vděčni, že nás provází neznámým terénem, džunglí či bludištěm a upozorňuje na to, co stojí za pozornost a co bychom neměli přehlédnout.

Nějakou dobu pak cítím, že s Janem Petránkem neplujeme na rozhlasových vlnách hlavním proudem, mainstreamem. Je to v smutných časech mediálního úpadku, pokleslého infotainmentu, novinářské servility a autocenzury hřejivý pocit, ale zas ne nějak překvapivý.

Jana Petránka totiž znám i jako velkého milovníka šansónu, autora šansonových textů, tedy člověka, kterého životem provází vytříbený vkus.

Eseje, fejetony, přednášky