Jak lidský konzervatizmus ovlivnil prezidentské volby (2018)

Přidal: Premek |

Únor 2, 2018

Jiří Berounský. Má být prezident jako jsme my, obyčejní lidé, nebo to má být někdo, ke komu vzhlížíme? Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 2. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Berounský, Jiří: Jiří Berounský: Jak lidský konzervatizmus ovlivnil prezidentské volby. In web ČRo Plus, 1. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Máme-li analyzovat objektivně výsledky prezidentského klání, není na první pohled snadné říct, co stálo za vítězstvím Miloše Zemana a porážkou Jiřího Drahoše. Když už jsme si odhlasovali přímou volbu.

Má být prezident jako jsme my, obyčejní lidé, nebo to má být někdo, ke komu vzhlížíme? Tak zvaně obyčejní lidé mohou být ovšem na jedné straně velmi přemýšliví, na druhé straně to mohou být velmi jednoduší občané, zejména politicky.

Má být prezident někdo, kdo má tužby jako máme my, nebo někdo, kdo se jich umí zříct a víc uvažuje o národě nebo státu, který má vést? Má to být ten, kdo chce naplnit svůj lidský osud nejvyšší funkcí, nebo ten, kdo cítí odpovědnost za celek, kterému vládne a je ochoten mu vše obětovat? Má to být ten, kdo umí dobře mluvit k davům, nebo ten, kdo chce pro davy spravedlnost?

Lidové noviny píší, že je mýtus dělit příznivce a odpůrce případného nového prezidenta na města a venkov. Na druhé straně je prý ale rozdíl mezi obyvateli sídlišť a center měst, citujme onen tisk: „Drahošovi jsou nakloněna historická centra a satelitní novostavby, Zemanovi sídliště a okraje městských katastrů.“

V Zemanovi vidí prý oni občané stále spíše levicového politika, v Drahošovi liberála, řečeno po lopatě, Zemana volili spíše méně movití voliči než Drahoše. S tím koresponduje i poněkud absurdní okolnost, že jeho příznivci ve volbách byli prý i občané, zatížení exekucí.

Tvář k Východu

Již dříve jsme se mohli dočíst, že Zemana preferovali spíše starší občané, Drahoše mladší. To je asi všechno pravda. Přesto se domnívám, že skutečnost je jednodušší. Lidský konzervatizmus – psychologický, nikoliv politický – stojí za osudovou volbou.

Kdo jsou ti konzervativní občané? Jistě větší část seniorů, vždyť stávajícího prezidenta volí starší lidé. A jistě větší část venkova. To není mýtus, to je skutečnost. Vždyť tam žije spousta lidí, nezajímajících se o politiku a její pravidla. A není to také žádná jejich povinnost. Přece pan prezident tomu všemu dobře rozumí, proč bychom ho nemohli znovu zvolit.

A abychom ten konzervatizmus příliš nezdůrazňovali: nevím v kolika státech byl ve druhém funkčním období zvolen někdo jiný, než stávající prezident.

A jaké lze očekávat důsledky? Bude to jakási “aktivní“ demokracie, i když té aktivnosti tam bude asi víc než té demokracie. Ostatně k ní směřovala již Opoziční smlouva. Žádné problémy, žádné zbytečné žvanění v zákonodárných orgánech.

Co je potřeba, to se udělá, ať už je naším spojencem kdokoli a ať nám vládne kdokoli, třeba bez souhlasu parlamentu. A tvář obrátíme k Východu. Jen jestli to potom ubrzdíme.

Eseje, fejetony, přednášky