Novodobá česká demokracie se zrodila před 170 lety (2018)

Ivan Štern. Komentář. Ivan Štern: Společný jazyk nacházejí čeští a němečtí demokraté po všech těch katastrofách 20. století teprve nyní.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 3. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Novodobá česká demokracie se zrodila před 170 lety. In web ČRo Plus, 15. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V těchto dnech, lépe řečeno 11. března, je to přesně na den 170 let, kdy se v naší zemi zrodilo novodobé pojetí demokracie. Byla sobota a ze dvou pražských hospod, U zlaté váhy na Starém Městě a U zlaté husy na Koňském trhu, se vydaly obě zde pravidelně se scházející společnosti do ulic.

Radikální společenství pražských Čechů a Němců, známé pod názvem Repeal a poněkud umírněnější společenství výlučně české. Dohodla se, že uspořádají, a také upořádala, společnou schůzi na Moráni ve Svatováclavských lázních. Dnes již zaniklých.

Schůzi zahájil pan Fastr, majitel hostince U zlaté husy. Schůzovalo se čtyři a půl hodiny, od pěti odpoledne až do půl desáté večer. Řeči se vedly střídavě česky a německy a účastníky zmohly natolik, že Karel Sabina, který se dostal ke slovu jako poslední a horoval pro socialismus, nenalezl v posluchačích sebemenší odezvu.

Ne proto, že by s ním třeba nesouhlasili či souhlasili. Neměli už sílu poslouchat. Tak skončila první jarní, česko-německá demokratická revoluce.

Radikální společenství pražských Čechů a Němců, známé pod názvem Repeal a poněkud umírněnější společenství výlučně české se dohodla, že uspořádají společnou schůzi na Moráni ve Svatováclavských lázních.

Úřady ten den znervózněle přešlapovaly a pro jistotu vojenskou posádku, sídlící v místech, kde se nyní nachází vysoké učení technické, uvedly do pohotovosti. Prahou probublal revoluční kvas, aniž byla rozbita jediná okenní tabulka.

Jedna nehoda za druhou

Schůzující vydali deklaraci, jíž požadovali demokratizaci Rakouska: Konstituční monarchii a nezpochybnitelné občanské svobody. Zejména svobodu tisku, shromažďování, spolčování, svobodu osobní a v neposlední řadě svobodu náboženskou.

Program byl nejen demokratický, ale i národní. Oba zemské národy, Češi i Němci, si musí být ve svých právech rovny.

Česká demokracie tedy 11. března 1848 vykročila správnou cestou. Na cestu demokracie a národnostní rovnoprávnosti. Jen ale nakrátko. Čechy a Němce, do té doby svorně postupující, rozdělila odlišná lákadla.

Češi se upnuli na panovnický dům a doufali, že se spolu s Habsburky domohou demokratického uspořádání Rakouska. Jak dopadli, víme. Němci se pro změnu upnuli na cestu k demokracii vedoucí skrze sjednocení německého národa na podloží parlamentní demokracie. Jejím zárodkem byl frankfurtský parlament. Jak dopadli, víme.

Pak už jen, a opravdu bezmála 170 let, české a německé demokraty stíhala jedna nehoda za druhou. Nedovedli se včas zapřít a vzájemně se dohodnout. Společný jazyk nacházejí až po všech těch katastrofách 20. století teprve nyní.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)