Trump zvažuje zásah v Sýrii (2018)

Přidal: Premek |

Duben 12, 2018

Lucie Priknerová. Komentář. Izolacionistické tendence Donalda Trumpa napínají nervy některým aktérům americké vysoké politiky. Na domácím i mezinárodním poli se od Trumpa v Sýrii očekává rozhodný postoj, nikoliv vyčkávání.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 4. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Priknerová, Lucie: Lucie Priknerová: Trump zvažuje zásah v Sýrii. In web ČRo Plus, 11. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poté, co Donald Trump oznámil, že hodlá stáhnout americké jednotky ze Sýrie, zasáhl část předměstí Damašku ovládané povstalci chemický útok. Při tomto útoku přišlo o život minimálně 49 lidí. USA z něj obvinilo režim syrského prezidenta Bašára Asada. Ten nařčení odmítá.

Po dvou dnech proběhl údajný protiútok na syrskou vojenskou základnu. Rusko, Sýrie a Írán jako útočníka označili Izrael. Navíc na základně, která se stala cílem tohoto protiútoku, byly i íránské síly a je známo, že Izrael nelibě nese zvyšující se přítomnost Íránu v Sýrii. Otázkou je, jak se do stávající situace vloží Donald Trump, jehož izolacionistické tendence napínají nervy některým aktérům americké vysoké politiky.

Podle listu Washington Post patří mezi Trumpovy spojence Francie a Velká Británie, kteří také naznačují, že za aktuálním chemickým útokem z letošního dubna může stát Asad podporovaný Ruskem a Íránem. USA, Francie a Británie v OSN také požadují nezávislé vyšetřování této tragédie.

Trump si vzal na rozmyšlenou několik dní a zrušil kvůli tomu plánovanou cestu na summit do Peru. CNN tvrdí, že pokud by se prezident rozhodl pro odvetný útok proti Asadově režimu, patrně to udělá bez podpory Kongresu, zato pomocí tzn. autorizace vojenských sil pro boj s terorismem.

Stejný postup podle CNN využil i při útoku na leteckou základnu Asadova syrského vládního režimu v dubnu 2017, který byl americkou odpovědí na údajný útok sarinem v severozápadní Sýrii, při němž byli zabiti civilisté včetně dětí. Skupina senátorů složená z členů obou stran podporuje obnovení autorizace k vojenským zásahům, která by byla konkrétně spjatá se situací v Sýrii, dodnes se totiž používá autorizace k boji s terorem z roku 2001.

Rozhodný postoj, nikoliv vyčkávání

Naopak někteří senátoři např. demokrat Tim Kaine nebo republikán Mike Lee by si podle webu ABC News přáli, aby měl Kongres nad prezidentovými vojenskými kroky větší kontrolu.

Trump bude patrně nucen od svých izolacionistických tendencí upustit, a to hned z několika důvodů. Za prvé, bude čelit velkému nátlaku pravicových politiků v Kongresu. Po aktuálním chemickém útoku se kritici v čele s republikánským senátorem Johnem McCainem do Trumpa obuli, že svojí výzvou k odchodu amerických vojsk ze Sýrie povzbudil původce útoku, tedy údajně syrský režim, k akci.

Za druhé, podle odborníků Trump obměňuje svůj tým radikálnějšími jestřábími spolupracovníky. Ministr zahraničí Mike Pompeo za Trumpem pevně stojí. Navíc před několika dny byl uveden do funkce nový poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Ten je považován za velkého hardlinera, který vyzýval ke svržení Asada už v počátečních fázích syrského konfliktu.

Bolton si servítky nebere, byl jedním ze strůjců intervence prezidenta Bushe mladšího do Iráku v roce 2003, navíc má stejně jako Pompeo krajně ostrý postoj vůči Íránu. A právě Írán je jako spojenec syrského vládního režimu považován za jednoho z hlavních aktérů současné bouře na Blízkém východě. Jediným výrazným zjemňovačem v Trumpově vládě tak bude podle listu Financial Times zřejmě ministr obrany James Mattis.

Za třetí, prezident bude vybízen k větší aktivitě v zahraniční politice týkající se konfliktu v Sýrii kvůli prostředkům, ke kterým se údajně Asad uchyluje. Část kongresmanů podpořila prezidentův záměr na odvetu proti syrskému vládnímu režimu, mezi nimi např. i demokrat Bill Nelson, který své rozhodnutí podle webu ABC News odkazuje na šest let starý slib bývalého prezidenta Obamy jednat, pokud Asad v Sýrii použije chemické zbraně.

Za čtvrté, velkou motivací pro Trumpa může být také fakt, že posilování íránského vlivu v Sýrii není problematické jen pro Izrael, ale i pro USA samotné. Prostřednictvím syrského konfliktu se totiž mohou umocňovat vazby a spojenectví Íránu s Ruskem, se kterým se Trump snaží balancovat na hraně rezervovaného postoje a umírněných vztahů.

Pochopení pro tuto nejednoznačnou diplomatickou hru USA vůči Rusku mj. napomohlo právě Johnu Boltonovi dostat se do nejužších politických kruhů amerického prezidenta. Karty jsou rozdány tak, že na domácím i mezinárodním poli se od Trumpa v Sýrii očekává rozhodný postoj, nikoliv vyčkávání, které předvedl jeho předchůdce Barack Obama.

Eseje, fejetony, přednášky