Pachan Putin utrpěl urážku (2018)

Přidal: Premek |

Duben 16, 2018

Alexandr Mitrofanov. Komentář. Pachan utrpěl urážku a nejhorší pro jeho budoucnost v bandě je, že se v odpovědi nezmohl na zničení světa. Vojenský zásah USA, Velké Británie a Francie proti syrským objektům je podle ruského velvyslance ve Washingtonu urážka ruského prezidenta Vladimira Putina. Urážet ruského prezidenta je nepřijatelné a nepřípustné, uvedl velvyslanec Ruské federace ve Washingtonu.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 4. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Mitrofanov, Alexander: Alexandr Mitrofanov: Pachan Putin utrpěl urážku. In web ČRo Plus, 15. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vojenský zásah USA, Velké Británie a Francie proti syrským objektům je urážka ruského prezidenta Vladimira Putina. Urážet ruského prezidenta je nepřijatelné a nepřípustné. To je z prohlášení velvyslance Ruské federace ve Washingtonu Anatolije Antonova.

Tato rétorika obsahuje neobvyklý úhel pohledu. Rusko jako stát má bezesporu v Sýrii své zájmy a jako stát se k operaci spojenců staví záporně. Tak to vypadá v euroatlantickém pojetí. Co s tím ale má co dělat osobní citová újma Vladimira Putina? V západním diskursu to nevysvětlíme.

Jev se ovšem má analyzovat prostředky spjatými s jeho původem a vývojem. V ruské nezávislé putinologii dávno zdomácněl výklad, podle něhož je třeba myšlenky a činy šéfa Kremlu odvozovat od jeho raných let v pouličních bandách.

Když zkusíme tuto optiku, je výrok velvyslance ve Washingtonu logický. Putin není v tomto kontextu zařazen do politického systému země, ale vystupuje jako šéf gangu.

Chemické zbraně spouštěčem

Rusky se této funkci říká pachan. Pachanova autorita v hierarchii bandy stojí a padá s jeho schopností v každém rozhodujícím okamžiku předvést podřízeným, že má takovou sílu, že zničí každého jiného pachana z konkurenčního gangu.

Jsou samozřejmě možné varianty. Když se usoudí, že konkurence je mocná a že případná rvačka na nože či pistole a samopaly nic nevyřeší, nebo že se může prohrát, nastupuje pokus rozdělit si pásma ve městě.

To Putin zkusil v minulých letech a faktická lhostejnost Západu k jeho vpádům do Gruzie, na Krym a na východní Ukrajinu v něm možná vzkřísila naději, že dohoda o rozdělení sfér vlivu se západními pachany nakonec přijde.

Jenže zachvácen touto nadějí dostal, máme-li použít výrazu jednoho z jeho předchůdců na ruském trůnu, závrať z úspěchů. Orbány, Zemany, Le Penové a Corbyny mu Západ jakž takž trpěl.

Přestal ale být pasivní ve chvíli, kdy zjistil snahu Kremlu vlámat se do volebních výsledků přímo v srdci euroatlantického světa. Případ Skripal to zpečetil. A chemické zbraně v Dúmě se staly spouštěčem.

Pachan utrpěl urážku a nejhorší pro jeho budoucnost v bandě je, že se v odpovědi nezmohl na zničení světa. Přitom před několika týdny prohlásil: „K čemu by nám byl svět, kdyby v něm nebylo Rusko?“ V nekremelských médiích už jeho sílu zpochybňují. To zabolí. Bude muset nějak reagovat.

Autor je komentátorem deníku Právo

Eseje, fejetony, přednášky