Prolomit vlny – Branky, body, kokoti (2018)

Přidal: Premek |

Červen 18, 2018

Glosář Rádia Wave připravila Zuzana Fuksová.

Čte Hana Merková.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 6. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Fuksová, Zuzana: Mají feministky smysl pro humor? V Česku se do vtipů o rovnosti pustil bulvár. In web ČRo Radio Wave, 18. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čekání na to, kdy konečně někdo začne vtipně glosovat feministická témata v českém kontextu, je, zdá se, u konce. Do platové nerovnosti, neplacení alimentů a sexistických výroků celebrit se ale úspěšně nenavážejí ani intoši, ani umělci, ale tolik opovrhovaný bulvár.

Lifestylový portál Blesk pro ženy uveřejnil už 4 krátká videa s názvem Branky, body, *okoti. Pořad vymyslel Petr Cífka, známý jako spoluautor blogu 1000 věcí, co mě sere, a pracuje na něm tým scenáristek – u prvního dílu jimi byly Brigita Zemen, Radka Wallerová a Markéta Grossmanová, od druhého se k nim přidali další, dokonce i muž – Adam Balažovič. Relaci moderuje herečka Tereza Dočkalová. Už po prvním díle se videa rychle stala hitem sociálních sítí – začali je sdílet i lidé, kteří by se dříve ke sledování čehokoli z „rukou“ Blesku hlásili asi podobně ochotně jako k pozorování nekrofilního porna.

Musím revidovat i své vlastní předsudky vůči bulváru, když je prvním divácky významným médiem, které si odvážně klade otázky týkající se platové nerovnosti i sexismu, zrovna Blesk pro ženy. Je to totiž současně platforma pro články typu „Pizza vás ochrání před rakovinou“ nebo „Kraťasy a široká stehna? Klidně, když víte, po jakých sáhnout“. Člověk by tady první střípek pokroku na poli feministického humoru nečekal. V rozhovoru pro A2larm popisuje Petr Cífka i moji představu o dělnících bulváru, za kterou se teď trochu stydím. „Lidi si občas představují, že bulvár dělají nějaké tupé opice u pásu na semílání celebrit.“

Teď se bez velkého přehánění dá říct, že Blesk se stal hybatelem společenské diskuse a dává uplatnění ženským scenáristkám, to mi ho teda vyndej. Podobně překvapivý byl americký Teen Vogue, který rozjel diskusi o manipulaci Ameriky jejím současným prezidentem – aniž by upustil od článků s radami na léčbu akné. U nás se ale v mainstreamovém veřejném prostoru o feminismu a genderu skutečně skoro nemluví – pokud pominu otázky na herečky a modelky typu „Jste feministka?“ a jejich prudkou odpověď „Ne, já vařím ráda a muže miluju!“. O feminismu se u nás nerapuje, není vidět ve filmech ani v užitém umění a celebrity, které obvykle nám sdělují svůj názor na všechno včetně náboženství a eutanazie, se k němu nevyjadřují, nikdo se jich neptá. Až teď.

Branky, body, *okoti feministické postoje samozřejmě neřeší na teoretické úrovni (o Betty Friedan se tu nic nedozvíte). Mluví se tu „jen“ o tom, co se za uplynulý týden stalo a čím bylo ublíženo rovnosti mezi pohlavími. Cítím satisfakci, když kdokoli nadává na Václava Klause ml., který se s nebývalou energií zasadil o nepřijetí novely školského zákona. Rodičům dvouletých dětí mohla umožnit jejich předškolní vzdělávání. Pro moji duši je slepičí polévkou vědět, že se i „normální“ publikum dozví o platové nerovnosti a že neplacení alimentů není šibalstvím, ale trestným činem. A závěrečná rubrika „*okot týdne“ umožňuje aspoň trochu pranýřovat veřejně známé osobnosti za aktuální sexistické výroky, které média bez uzardění pouštějí dál. Zatím byli vysmíváni jen muži – Michal Viewegh za svoje uslintané vysmívání se exmanželce, kardinál Duka za obhajobu Slušných lidí, kteří bránili kontroverznímu divadelnímu představení, fotbalista Řepka za žádost snížit na minimum alimenty a majitel pivovaru Bernard za rasistické a šovinistické reklamní kampaně. Autoři prý ale plánují i sarkasmus namířený proti ženám, které samy škodí svému pokolení.

Pominu-li obligátní kritiky typu, že moderátorka působí afektovaně a „jako by nikdy neměla pohlavní styk“ (prozradila Tereza Dočkalová v rozhovoru pro DVTV), zaujala mě jedna méně předvídatelná. Na serveru Reverzní výživné vyšla naštvaná reakce na to, že v prvním díle jsou muži redukováni jen na ty, co neplatí na děti, což uráží ty otce, kteří se na výchově podílet chtějí, své závazky plní, a jsou přesto soudy diskriminováni v přístupu ke střídavé péči. Přijde mi legrační očekávat vyváženost od satiricky laděného pořadu. Nejsou to Otázky Václava Moravce, takže si od něj i dál přeju, aby byl klidně nespravedlivý. A jako žena jsem na nespravedlnost zvyklá, takže si říkám, proč by jí chvíli nemohli trpět i muži. Pořad pro citlivé muže usilující o střídavku snad brzy vybují v jiném bulvárním plátku. Téma feminismu se pak už stane podobným evergreenem rozhovorů s celebritami, jako je vaření, astrologie a cesty na Bali.

Proč jsou Branky, body, *okoti průlomem v diskusi o rovných příležitostech žen a mužů? Poslechněte si i audioverzi.

Eseje, fejetony, přednášky