Na hlavu Su Ťij se snáší silná kritika (2018)

Dcera zakladatele Komunistické strany Barmy, který byl zavražděn, když se mu podařilo vyjednat nezávislost země na Spojeném království, patřila od malička k elitní společenské třídě a dostalo se jí univerzitního vzdělání v britském Oxfordu.

Domů se z Británie vrátila v roce 1988, ale hned následující rok ji tamní vládnoucí vojenská junta uvrhla do domácího vězení. Její politická strana, Národní liga pro demokracii, totiž vyhrála volby, ale vojenská junta se nechtěla vzdát moci a tak uvěznění politického oponenta se zdálo být nejjednodušším řešením. Její uvěznění ale pobouřilo svobodný svět.

A byl to v té době právě – po pádu komunismu první československý demokraticky zvolený prezident – Václav Havel, kdo navrhl norskému parlamentu, aby jí udělil Nobelu cenu míru. Nutno poznamenat, že v té době měl Václav Havel v západní Evropě mimořádně vysoké renomé a jeho doporučení v té věci mělo jistě neobyčejnou váhu.

Aung San Su Ťij ale i dlouho potom zůstávala v Barmě v domácím vězení, které s kratšími přestávkami a peripetiemi trvalo celkem 16 let. Definitivně propuštěna byla – nepochybně na základě nátlaku ze svobodného světa – až v listopadu roku 2010.

Zásahy proti teroristům nebo násilnosti?

O pět let později znovu vyhrála volby a stala se neoficiálně hlavou státu, oficiálně barmskou ministryní zahraničí a de facto šéfkou vlády. Barmská armáda jí ale nikdy nedovolila úplně převzít politickou moc.

A tak se Aung San Su Ťij nyní stává odpovědnou za to, co armáda napáchala ve východní části země, konkrétně v barmském Arakanském státě, který sousedí s Bangladéšem. Během uplynulého roku tam zřejmě docházelo k násilnostem, masovému vraždění a znásilňování menšiny Rohingů, které barmské úřady považují za nelegální přistěhovalce z Bangladéše. Stovky tisíc lidí uprchly.

Vyšetřovatelé OSN o tom vydali zprávu a vyzvali k zahájení trestního stíhání barmských armádních činitelů, ale to barmská vláda vedená Su Ťij odmítá s vysvětlením, že se prý jednalo o zásahy proti teroristům.

Navenek se zdá, že pod pláštíkem boje s terorismem prováděla barmská armáda etnické čistky, a proto se už ozvaly hlasy, že by Nobelův výbor měl barmské političce Su Ťij Nobelovu cenu míru odebrat. To ovšem zpětně ani není možné.

V každém případě má nyní bývalá disidentka velký problém, s nímž se bude muset vyrovnat. Svobodný svět, který ji dosud podporoval, čeká na vysvětlení.