Knížecí rady k migraci českého premiéra Babiše (2018)

Jelikož my jeho  názory velmi dobře známe, není třeba si je znovu připomínat. Ostatně Andrej Babiš moc dobře ví, co říká a proč to říká. Kdyby to tak nebylo a neoplýval by schopností plout s větrem populárních názorů v plachtách, nebyl by šéfem Strakovy akademie ani nekraloval žebříčkům obliby politiků.

Beze zbytku je tedy možné říci, že v Itálii a na Maltě bude reprezentovat české veřejné mínění, které se srazí s veřejným míněním našich unijních partnerů. Není tedy na škodu se na celou věc podívat také jejich očima.

Zamyslet se, jestli je možné, aby je český předseda vlády svými názory na migraci konečně osvítil a změnil dosud neblahý vývoj. U nás se mu říká „vždyť my máme pravdu, a oni nám jen nerozumí“.

Tak za prvé, premiér Andrej Babiš už dlouho vykládá, co by se mělo, co je žádoucí. Problém je, že neříká, jak toho dosáhnout. Jestli tedy umně zapěje našim partnerům sloku své písničky, obsahující slova „je třeba pomáhat na místě a uzavřít dohody se zeměmi v Africe“, bude to pěkná podívaná.

Každý dobrý skutek po zásluze potrestán

Možná se Italové a Malťané udeří do čela a zbožně vydechnou pohnutí dojetím nad náhlým prozřením. Spíše ale podotknou, že to je dobrý nápad, akorát má malou chybičku. Co dělat, když ty africké státy prostě nechtějí.

Andrej Babiš také může zopakovat svou tezi, jak je třeba chránit námořní hranici a místo peněz Frontexu dát finance unijním státům na březích Středozemního moře. O potřebě chránit hranici jistě není sporu a asi ani tentokrát nezpůsobí prozření. Jen se možná opět doposud nevědomí jihoevropští partneři mohou dotázat, jak se tedy vyrovnat s mezinárodním právem.

Podle něj je třeba lodi v nouzi pomoci a dopravit ji do nejbližšího přístavu. Navíc na moři plot nepostaví.

Také může Andrej Babiš, šéfující zemi s nejnižší nezaměstnaností, které chybí pracovní síly, povykládat o naší ochotě posílat vybavení, neboli třeba deky, policisty a nějaký ten milionek.

Možná se ale dozví, co ví z místa každý. Deku si může strčit za klobouk, protože rozhodují počty. Když tedy naše detenční zařízení zejí prázdnotou a stráže v nich se v přírodě nudí, proč nevyřídí pár žádostí o azyl tam? A pak neukáže, jak že se tedy správně odmítnutí migranti vrací do zemí původu?

Možná se i od Jihoevropanů dostane na klasickou tezi o solidaritě, která nemůže být jednosměrná. Penízky by se Babišovi čerpat z unie chtělo, mluvit o její zásadní roli pro budoucnost České republiky a partnerům pomoci vyřizováním žádosti o azyl už ne?

Čímž se dostáváme k tolikrát opakovanému názoru ve starších členských zemích. Státy jižní Evropy věděly, že po přijetí východní Evropy přijdou o část peněz z dotací, ale nechaly postkomunistické země do Evropské unie vstoupit. Holt, každý dobrý skutek po zásluze potrestán. Tak tak nějak se na jihu mohou cítit.