Druhé kolo prohry (2018)

Už se asi nepodaří přesvědčit kandidáty i voliče, že senátor nesedí v Senátu proto, aby hájil zájmy obvodu, který ho zvolil, ale aby plnil funkci druhého zákonodárného sboru a ústavní pojistky.

Od počátku kandidáti slibují svým voličům zastání v jejich lokálních zájmech, ani diplomat Pavel Fischer neměl v programu třeba to, že nedopustí, abychom se zřekli spolupráce s evropským Západem a přidali se k partikularismu visegrádského, respektive orbánovského střihu. Zřejmě si kandidáti myslí, že na takové programy se hlasy získat nedají, tak se to ani neříká. 

ČSSD bude pro smích

Jako nejvážnější důsledek vítězství ODS v senátních volbách se mi jeví potvrzení faktu, že ČSSD opravdu neměla vstupovat s ANO do vlády. Už teď se někteří zvolení senátoři vyjadřují v tom smyslu, že budou vracet vládě, respektive Sněmovně návrhy zákonů častěji, než se dělo doposud.

A protože Babišovu ANO je úplně jedno, jestli navrhuje zákony sociální nebo asociální (nevím, proč se říká, že ANO je levicové), bude skutečně pravicová ODS v Senátu odmítat zejména sociální zákony, které byly podmínkou ČSSD při podpisu koaliční smlouvy s ANO. Takže si myslím, že se nepodaří prosadit ani zálohové výživné, ani zákon o sociálním bydlení (o které ANO stejně nijak nestojí).

ČSSD bude se svými marnými pokusy pro smích a ANO se rádo nakloní blíže k ODS, však by s ní Andrej Babiš vládl docela rád. Ostatně Andrej Babiš, když senátní volby jeho ANO totálně prohrálo, prohlásil, že by se Senát měl stejně zrušit, protože o něj občané nestojí. Zde je ovšem vítězství ODS zase spíše dobrou zprávou, protože právě znovu vítězná strana nic takového alespoň v nejbližší době nepřipustí.

Rozumné názory „dědka“ Kubery

Protřelý a populární senátor Kubera se nechal slyšet, že pro něj je Senát momentálně nejdůležitějším úkolem, protože – volně parafrázuji – je třeba postavit se fízlování. Senátor Kubera je populární svým lidovým jazykem, ale stejně by měl raději přesněji říci, čemu se to v Senátu chce postavit tak zásadně, že je připraven i složit primátorskou funkci v Teplicích. V čem spočívá to fízlování a kdo ho reprezentuje?

Na druhou stranu, tentýž senátor Kubera se jako jediný vyjádřil jednoznačně v tom smyslu, že naše zakotvení v mezinárodně smluvních strukturách je jasné a nezpochybnitelné a to, oč běží, jsou naše zákony, s nimiž je třeba něco dělat. Ve srozumitelně pravicové dikci to znamená, že je třeba je zjednodušit, některé zrušit a jiné nedopustit.

Jinak je ale třeba přiznat, že „dědek“ Kubera je po svém způsobu rozumnější, osobně vyrovnanější, méně pomstychtivou a v kariéře trpělivější, lepší variantou politického typu Miloše Zemana, tedy lidového politika s někdy dost nepřiměřeným vystupováním. Proti prezidentovi má senátor Kubera vlastně dost rozumné názory.

Jedna věc je  na vítězství ODS i na slušném úspěchu STAN a s nimi spojených různých jednotlivých kandidátů  dobrá: jsou to lidé, kteří se neupínají k patronátu Miloše Zemana, nepodlézají mu a dovedou se rozhodovat bez něj. Což se o současné ČSSD říci nedá. Třeba by se z toho mohla poučit.