Teď teprve vidíme, co znamená Palermo (2018)

Ale některé vám do paměti najednou zase naskočí a najednou dostávají úplně nový význam. Třeba ta slova o Palermu, v němž jsme měli žít.

Ano, nebyla to tehdy v čase nástupu Babišova hnutí ANO příliš pěkná doba, ovšem Palermu coby metafoře pro jistý druh společenského uspořádání a chování veřejných osob jsme mnohem blíže dnes.

Syn ministerského předsedy členské země NATO tráví prázdniny na Krymu a v Krivém Rogu po boku dívky, kterou mu „doporučil“ muž, jenž se o Andreje Babiše mladšího měl starat. Ten ho následně opustil a syn v údajně špatné psychické kondici zůstal se svou novou přítelkyní v cizí zemi úplně sám.

Mimochodem, stejný muž, jemuž premiér důvěřuje tak, že mu svěří péči o nemocného syna, prohlašuje anektovaný Krym za nezpochybnitelně ruské území. Člověk musí jen doufat, že české tajné služby dělaly v tu dobu svou práci, protože ministerský předseda a jeho rodina musí patřit k nejchráněnějším osobám v zemi – a to i po stránce zpravodajských informací.

Výhrůžky majiteli Seznamu

Když celá věc praskla, nasadil předseda vlády tradiční taktiku štvané zvěře – nic jiného mu ani nezbývá. Volání po demisi vytrvale odmítá, což dává smysl vzhledem k tomu, že mu nepřišlo nic divného stát se předsedou vlády v pozici trestně stíhané osoby.

To všechno by se ještě skoro dalo považovat za komplikovaný rodinný příběh kombinovaný s běžnou vládní krizí, kdy opozice dělá svou práci a premiér koneckonců taky.

Stmívat se nad Českem ale začíná v okamžiku, kdy do hry vstupuje prezident Zeman a cynicky oznamuje, že i při případném pádu vlády nechá Babišův kabinet v demisi vládnout neomezeně dlouhý čas – a pak jmenuje novým premiérem znovu Babiše. To už nemá daleko k obstrukci, i když se tak prezident asi chovat může – nebo to zkusit.

Jen se tu zjevně začíná naklánět celý ústavní systém, který bude zjevně ještě v našem novém Palermu vystaven největší zátěžové zkoušce za posledních 25 let.

A do téhle atmosféry vstupuje v pátek ráno nejčtennější seriozní deník MF DNES ze svěřenského fondu Andreje Babiše, aby nám oznámil, že se majitel Seznamu Ivo Lukačovič, pro nějž pro pořádek pracuje i autor této poznámky, může těšit na zájem o jeho vlastní soukromí. Tohle není pozdně noční facebookový status, to je čistá výhrůžka.

Majitel Seznamu je jistě veřejná osoba, jakkoliv už léta o publicitu příliš nestojí. Ovšem narozdíl od Andreje Babiše nekoupil svá média ve chvíli, kdy vstoupil do politiky, protože do ní nevstoupil, takže teď v pozici ministerského předsedy nečelí trestnímu stíhání.

Je to poměrně prosté vysvětlení, ovšem v redakci MF DNES patrně panuje přesvědčení, že obsah médií musí vznikat za plného vědomí nebo spíš na přímý příkaz jejich majitele. Zvláštní uvažování, já si to třeba doteď o MF DNES ani nemyslel.

A to je v kostce dnešní Česko. Není to ještě Slovensko za Mečiara, ale taky tu začíná být poněkud dusno. Policie prověřuje „zavlečení“ syna předsedy vlády do zahraničí, prezident škrtá v ústavě a účty se tu vyřizují temnými hrozbami majiteli nezávislého média.

Možná to jen tehdy neřekl Andrej Babiš celé. Možná to myslel tak, že mu ani tak nevadí samo Palermo a jeho systém. Chtěl jen, aby mu ten systém celý podléhal.