Kubera navrhuje zrušit dotace (2018)

Přidal: Premek |

Prosinec 12, 2018

Petr Holub. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 12. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Kubera navrhuje zrušit dotace. In web ČRo Plus, 11. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každá dotace je zločin, přinejmenším bychom ji měli považovat za sprosté slovo. Tak pravil předseda Senátu Jaroslav Kubera v České televizi.

Jako kdyby tento výrok komentoval poslední události na pomezí politiky a policejního vyšetřování.

Obviněná v případu Čapí hnízdo Jana Mayerová prohlásila, že dotace pro turistický resort u Olbramovic byla v pořádku. Když ji chceme kriminalizovat, pak by bylo rozumné stejně přísně prověřit úplně všechny dotace.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž úřad lze považovat za jakési dotační ministerstvo, je podezřelá, že se podílela na nesprávném rozdělování dotací ve státní agentuře Czech Tourism. Ovšem tato policejní akce není podle ní samotné ani podle jejího šéfa premiéra Andreje Babiše důvodem, aby odstupovala z úřadu.

Ze všech těchto událostí či výroků plyne jedno společné sdělení. Dotace jsou něčím velmi podivným, a pokud nám na nich něco vadí, pak nemá smysl stíhat ty, kdo dotace rozdělují nebo přijímají, ale rovnou dotace zrušit.

Má dotace reálný smysl?

To je skutečně radikální tvrzení, a proto by se mělo upřesnit, co se tím vlastně myslí. Jistě se tím nemyslí, že by měly úplně skončit státní regulace, jejichž součástí je také přerozdělování peněz.

Sociální dávky nebo platby pojišťoven za léčení občanů, zřejmě také podpora veřejné výstavby bytů nepochybně zrušit nepůjde. Dotacemi v užším smyslu je podpora výstavby silnic nebo železnic, nákupy vozidel pro veřejnou dopravu, oprava kanalizací či jiné ekologické projekty.

Těžko může šéf Senátu předpokládat, že se s tím skončí. Koneckonců příjemci těchto dotací jsou veřejné instituce, které pak peníze rozdělují ve veřejných zakázkách. Těmito zakázkami je možné manipulovat, ale příslušné úředníky je možné kontrolovat, zda postupují podle pravidel.

Spornými dotacemi, o které jde v popsaných případech, jsou dotace do turistiky. Dalo by se říci obecněji, že příjemci dotací jsou soukromé firmy. V tom asi bude jádro problému.

Ohlídat, že soukromý podnikatel využije veřejné peníze přesně k danému účelu, že část z nich nepřelije do zisku, případně do provizí pro úředníky, kteří dotace rozdělují, je prakticky nemožné, zvláště v prostředí České republiky.

Pokud nás tedy provázejí vážné problémy s dotacemi a pokud by se měly nějaké dotace zrušit, pak to je finanční podpora podnikům. Pokud například přidám peníze podnikateli na výstavbu nové výrobní haly, dávám zavádějící tržní signál a zajišťuji prosperitu firmě, která by sama od sebe neprosperovala.

Tato námitka se někdy obchází tvrzením, že je nutné podporovat malé a střední firmy, které mají proti velkým koncernům tu nevýhodu, že jim banky nepůjčí. Pokud je část investice kryta dotací, pak získám peníze i od banky. Každý jistě chápe, že rozpoznat míru znevýhodnění soukromé firmy je takřka nemožné, nemluvě o tom, že je někdy těžké stanovit, která firma je malá nebo střední a kterou je už třeba počítat mezi velké.

Na příkladu turistiky je zase vidět, jak těžko se dá rozeznat, jestli má dotace nějaký reálný smysl. V tomto směru může s šéfem Senátu anebo s dotační specialistkou Mayerovou souhlasit naprosto každý. Každá přímá státní dotace soukromým firmám je zločin, zvlášť pokud existuje možnost, že dotaci přelijí do zisku.

Eseje, fejetony, přednášky