Nějak jsme zabloudili (2012)

Přidal: Premek |

Leden 18, 2019

Rudolf Kučera. Komentář.

Natočeno 2012. Premiéra 22. 9. 2012 (ČRo 6, 15:00 h).

Lit.: Kučera, Rudolf: Rudolf Kučera: Nějak jsme zabloudili. In web ČRo 6, 22. 9. 2012 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ještě se nikdy v dějinách Evropské unie nestalo, aby byl jeden členský stát vystaven v krátké době tak závažným výzvám jako Česká republika. Po aférách s čerpáním evropských dotací, které vedly Evropskou komisí k jejich čátečnému pozastavení a v některých případech úplnému zastavení, vyzvala Evropská komise Česko, aby zastavilo vývoz lihovin do všech zemí Unie.

Zatím totiž nezvládlo dostat otravy metylalkoholem pod kontrolu a jejich případy se stále množí, včetně úmrtí. Je to ze strany Evropské unie zásah do pravidel volného trhu uvnitř Unie, ale všichni chápou, že jak zavedení částečné probihice, tak zákaz vývozu, jenž zatím zavedo Slovensko a Polsko, má své závažné důvody. V takovýchto případech je možné volný trh omezit, protože se jedná o vyšší zájem a to je zdraví a bezpečnost občanů Unie. Kdyby to byla otázka pouze černého trhu, nějakých nelegálních mícháren a stáčíren, například vodky, která se pak konzumovala v pouličních stáncích nebo malých bistrech či barech, pak by to nebyl tak velký problém, dotýkající se celé Evropské unie. Problém to je – a v Evropské unii to všichni vědí – kvůli tomu, že jedovaté lihoviny se nacházely ve zcela normálních láhvích, opatřených kolky, prodávaných v kamenných obchodech nebo dokonce vyvážených do zahraničí.

Tyto láhve byly s velkou pravěpodoností vyrobeny z nějaké větší či menší části v normálních výrobnách lihovin, někdo nebo někteří v nich ale asi udělali nějakou výrobní chybu a přidali do nich více metanolu než bylo únosné. A to nemluvím o kolcích , které někdo z normálních výrob prodával na černý trh, protože sám za ně nemusel téměř nic platit. Zatím tedy nikdo neumí odlišit poctivé a nepoctivé výrobny, nezávadnou lihovinu od závadné, a proto se v Evopské unii začali bránit. Dokud si to u nás nevyřešíme.

Je přitom zřejmé, že nikdo není schopen napravit systémové chyby v nějaké krátké době. Je třeba toho hodně změnit. Různé předpisy, možná pár zákonů, ale to nebude stačit, protože nikdo rychle nevrátí do hlav výrobců, ale i politiků, že nesmí brát ohled jen zisky svých firem nebo příjmy státní kasy, ale především na zdraví a bezpečnost svých občanů. Metanol se přidával do alkoholu proto, aby se zvýšil jeho prodej,celní správa se chovala liknavě a pomalu, protože spadá pod ministrstvo financí a to mělo zájem jen na stále vyšším výběru daní. Bez toho, že mnohé daně smrděly zmarem a někdy dokonce smrtí. Říci dnes, že se stydím za svůj stát, jehož obecně známým rysem je, že příliš nestará o svoje občany, nechrání je před bezohlednými zloději a kriminálníky, protože ti platí zajímavé daně, je příliš snadné. Štvanice na daně, organizovaná ministrem Kalouskem bez ohledu na tisíce českých občanů, není bohužel zatím důvodem pro jeho odvolání. Ten člověk přitom má stále silnější rysy nepříčetnosti. Nikdo se s ním nepře, že pokud míra státního zadlužení bude držena na určité úrovni, tj.okolo tří procent, budeme si moci stát levně půjčovat peníze.

To je nesporná výhoda. Spor je o tom, že většina ekonomů a politiků si myslí, že přijatelnou míru státního zadlužení je možné zajistit jinými cestami než předkládá ministerstvo financí, podporované vždy premiérem, jenž se bojí o svou vládu, v níž je TOP 09 nepostradatelným pilířem. Alternativních návrhů je celá řada, mnohé jsou jistě velmi reálné a seriózní, a je potřeba o nich vážně debatovat. Postoj ministra financí, že nezmění na svých návrzích nic a že ti, kdo navrhují alternativy, jsou plkalové a diletanti, je z hlediska české demokracie absolutně nepřijatelný. Nikdo nemá patent na rozum a politika je diskuse a hledání obecného prospěchu.

Prezident Klaus řekl, že stát před vypuknutím metanolové krize selhal, což znamená, že především selhalo ministerstvo financí a celní správa. Ti měli trh kontrolovat a ve spolupráci s policíí zasahovat, a to i v rámci nedokonalé a místy špatné legislativy, produkované opět ministerstvem financí. Poslední Kalouskův nápad na výrobu a prodej nvoých kolků je opět výsměchem zdravému rozumu. Ještě před několika dny policisté našli krabice plné kolků u nelegálních výrobců, protože ministerstvo financí nepožadovalo, aby si výrobci museli kolky řádně zaplatit při odběru a nyní se budou vyrábět drahé nové kolky, které nic neochrání, ale někoho připraví o další peníze ve prospěch ministerstva financí. A opět nepůjde o ochranu občanů, ale o peníze pro státní kasu.

Mluví se tedy o selhání státu. Jenže je to trochu složitější. Co je to vlastně stát? Na vrcholu jeho pyramidy je v parlamentní demokracii parlament, jenž schvaluje vládu a zákony, které vláda předkládá. Odpovědným exekutivním orgánem je vláda, kontrolovaná parlamentem. Pak je tu státní správa, kterou řídí vláda a jednotliví její ministři. Mělo by se tedy mluvit spíše než o selhání státu, o selhání vlády a parlamentu. Státní správa dělá to, co je jí nařízeno a jak je vidět na posledních událostech okolo státních zastupitelství a policie, když mají uvolněné ruce, začnou relativně rychle a efektivně jednat. Je to smutné zjištění, ale je tomu tak, že pokud se politika, tj.vláda přestane plést do jejich práce, dokáží získanou svobodu využít. Podobné to je s metylovou aférou. Když se vláda vyleká, že nezabránila jejímu propuknutí a její orgány nebyly dostatečně činné, uvolní jim ruce a věci se dají do pohybu. Ačkoli tady už dlouho existovala různá podezření a i konkrétní varování.

Chápu vládu jen v jednom ohledu. Vládnout ve společnosti, z níž dobrá polovina nezřízeně pije, včetně velké části mladých lidí, a druhá část nezřízeně stát okrádá, je téměř nadlidský úkol. A téméř nemožné je zavádět nějaké reformy, které by měly pozitivní dopady. Dnešní doba nepřeje udržení životní úrovně a vede a povede i nadále dokonce ke zvyšování nákladů na život. Proto lidé šetří a budou i nadále šetřit, a tím podlamovat koloběh spotřeby a produkce. S tím stát téměř nic neudělá, nanejvýš by to neměl zhoršovat zvedáním daní. Je nesporným faktem, že rostou ceny léků, jízdného, elektřiny, benzínu, plynu a dokud to neskončí, chování lidí se nezmění. Prvořadným úkolem vlády by proto měla být péče o občany, o jejich zdraví a bezpečnost, protože o nic víc se v podstatě vláda nemůže postarat. Proto je a bude selhání státu v metanolové aféře fatální.

Ukázalo se totiž, že organizovaný zločin je mnohem promyšlenější a dokonalejší než jakékoli státní orgány. Divíte se, proč policie nemůže přijít na to, jak byla celá akce organizována? Opověď je jednoduchá, i když samozřejmě příliš obecná. Protože ji neřídili nějací stánkaří nebo majitelé bister, ale lidé patrně s mnohem větší inteligencí a odvahou než mají pánové Kalousek nebo Minčič. Organizovaný zločin vítězí nad státem a začíná ovládat jednu oblast za druhou. Příklady z poslední doby: Dopravní podnik hl.města Prahy, trh s lihovinami, zbraněmi atd. Víte, jaké zemi se v tomto ohledu přibližujeme? Je to Rusko, jenže do Evropské unie jsme vstoupili proto, aby se přibližovali Západu. Takže jsme si nějak spletli směr a zabloudili.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

Eseje, fejetony, přednášky