V týhle kabárně vy se mi určitě lívilo (2019)

Pokaždé jsem se už napřed těšil na kočího pana Štáfka, který mě vlastně dodnes fascinuje (ač už dávno dávno mrtvý). Například místo B říkal V. A naopak.

Miloval sloveso šmodrchati ve všech jeho tvarech. Pivo bylo píbo – každý z vás by určitě vydoloval v paměti nějaké slovo s V nebo B, která by se i teď ohromně komolila, a musím dodat, že v celé naší rodině se to už po několik generací uchytilo.

Podlouhlým buchtám z bábovkového těsta (které dodnes milujeme a dodnes patří k vybavení našich kuchyní a bůhvíproč jim dodnes říkáme bušty) ve formách v délce od 20 do 40 centimetrů, v nichž se dávají do trouby. Na vlastní uši jsem slyšel pana Štáfka loudit v kuchyni (kam o své dobrovolné vůli naštípal a nanosil dříví do obřích kamen), jestli tam někde nezůstal, třeba i bokoralej kus tý vávobky… a měl při tom málem vlhké oči.

To oni nevidí, jak to zašmodrchali?

Byl nejen kočí, ale i silák, který – aby nemusel koně složitě tahat opratěmi, aby patřičně otočili velký žebřiňák – radši vůz vzal do teplejch i když byl něčeho plný, nejčastěji sena či slámy či snopů, a nasměroval i s koňmi, jak potřeboval.

Uměl dobře číst i psát, protože vozil pana faráře k pohřbům a svatbám a křtům a pan farář ho k tý inteligenci přivedl, takže mi pan Štáfek občas vyprávěl, co zrovna čte. Pamatuju si z toho ne příběhy, ale zvuk jeho hlasu, z kterého asi čišelo, jak ho čtení bavilo.

Říkám to i proto, že se občas způsobu jeho řeči nějaký opilec odjinud vysmál (samozřejmě někým navedený) a pak letěl z hospody hlavou napřed s doporučením, aby si myslel, že dělá šipku do rybníka.

Prý úžasným způsobem komolil latinská slova pana faráře, dokonce je prý vkládal místo českých slov do písní, když po těch pár pivech (někdy přikrášlených něčím tvrdším za něco, co někomu odvezl či dovezl) radši pomalu kráčel domů.

Mluvím o panu Štáfkovi, že mi ho onehdy připomněl nějaký pán, co se svým přítelem kráčel přede mnou a najednou se zastavil (a já do nich málem vrazil) rozhodil ruce a zvýšil hlas: To oni nevidí, jak to zašmodrchali? Vlastně nic neřekl, ale pro mě to bylo velmi srozumitelné. Jistěže všichni víme, že to ti ONI vidí až běda, a proč.

Šli jsme kolem kavárny. Jako bych pana Štáfka slyšel: V týhle kabárně vy se mi určitě lívilo…