Politické hříchy Miloše Zeman neskončí u Ústavního soudu (2019)

Takový by mohl být vzkaz prezidenta republiky těm senátorům, kteří na něj chtějí podat žalobu k Ústavnímu soudu.

Měla by být založena na několika skutcích, kterými měl Miloš Zeman hrubě porušit ústavu této země. Zatím nejsou sepsány ani na papíře, natož, aby je zkoumali muži a ženy v talárech.

Pouze od nich by mohl zaznít autoritativní verdikt, zda prezident republiky skutečně hrubě porušil ústavu. Pokud by rozhodli, že ano, přišel by o svůj úřad.

K tomu v tuto chvíli nedojde. K Ústavnímu soudu žaloba nedorazí. Musely by ji podpořit obě parlamentní komory. V případě sněmovny je prakticky vyloučené, že by pro něco takového zvedlo ruku minimálně 120 poslanců.

Být zadobře s prezidentem se může hodit

U Senátu stačí tři pětiny přítomných, přesto se budou hledat jen těžko. I kdyby se daly dohromady, bez souhlasu sněmovny žaloba být podána stejně nemůže.

Miloš Zeman to dobře ví a podle toho se i chová. S ústavou této země zachází velmi svérázným způsobem. Občas si ji vykládá v rozporu s tím, jak byla myšlena a jak by měla být logicky naplňována.

Ověřit jsme si to mohli při tvorbě vlád, jmenování či odvolávání ministrů, přístupu k zahraniční politice, respektováni či spíše nerespektování verdiktů soudů a podobně.

Opakovaně si Miloš Zeman mohl potvrdit, že se takto chovat může. Reálně mu nehrozí, že by byl ve svém nešetrném zacházení s ústavou nějakým způsobem omezován.

Poslanci a senátoři si za to mohou sami. Podlehli tlaku veřejného mínění a změnili způsob volby prezidenta. Vybírají ho přímo lidé. Hlava státu se tak může odkazovat na jejich podporu.

Názory zákonodárců nemusí brát příliš v potaz. Ti zároveň ztížili podmínky pro podání žaloby na hlavu státu k Ústavnímu soudu. Je pro ni potřeba získat takovou většinu v parlamentu, která se dohromady stejně nedá.

Být zadobře s prezidentem se řadě politiků může hodit. U Miloše Zemana to platí obzvlášť. Je to člověk, který nezapomíná na každého, kdo mu podle něj ve zlém zkřížil cestu. Dokáže využít každé příležitosti k tomu, aby se mu za to pomstil.

Dlouho by o tom mohl vyprávět například bývalý premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zkrátka nemalá část poslanců a senátorů nebude chtít vyrazit do boje s prezidentem. Zvlášť v momentu, kdy by se pustili do předem prohrané bitvy.

Podobně neuvažuje část politiků, která dává veřejně najevo, že Miloš Zeman se v některých momentech nechová tak, jak se od něj podle ústavy očekává. Byť to na aktivity prezidenta nebude mít zásadní vliv, je užitečné mu jeho politické hříchy veřejně připomínat.