Mírná prezidentská kampaň na Slovensku – Čaputová se zastala Šefčovičové (2019)

Natočeno 2019. Premiéra 22. 3. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Mírná prezidentská kampaň na Slovensku – Čaputová se zastala Šefčovičové. In web ČRo Plus, 22. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bude trvat ještě týden, než se Slováci dozvědí jméno jejich budoucí hlavy státu. Volební kampaň mezi prvním a druhým kolem, která by měla kulminovat, zatím probíhá překvapivě klidně.

Ani na kandidátku Zuzanu Čaputovou, která vyhrála první kolo voleb, ani na eurokomisaře Maroše Šefčoviče vyslaného do souboje největší vládní stranou Smer, se zatím žádná negativní odhalení, ať už skutečná nebo vykonstruovaná, neobjevila.

To je zajímavý kontrast mezi dvěma koly prezidentských voleb v jiných středoevropských státech, včetně České republiky. Nikdo zatím nestrašil údajným příchodem migrantů. Ani tím, že jeden z kandidátů by byl na tom zdravotně tak zle, že by svůj úřad nemohl vykonávat.

S největší pravděpodobností se nezměnilo ani rozložení sil mezi oběma kandidáty. Z šetření, které zveřejnila agentura Median SK, by se slovenskou hlavou státu stala Zuzana Čaputová se 60 procenty. Jejímu protikandidátovi by dalo hlas 39 procent občanů, což přibližně potvrzuje výsledky z prvního kola.

Rozdíl 20 procent je poměrně velký, volby ale rozhodne především volební účast. Tedy schopnost oslovit voliče kandidátů, kteří v prvním kole neuspěli. Podporu Zuzaně Čaputové veřejně oznámil Béla Bugár, šéf strany Most-Híd.

Férový přístup

Výzkum také potvrdil, že frustrace slovenských voličů z poměrů v zemi, propojené moci ekonomické s mocí politickou, je výrazné a trvalé. Jediné východisko pak mohou spatřovat ve volbě kandidátky, která hodnověrně slibuje, že se proti tomu postaví a nebude pokračovat v zajetých kolejích.

Je otázkou, jak by vypadaly výsledky prvního kola, kdyby na Slovensku pravicoví kandidáti nepotlačili osobní ambice. Rozhodujícím momentem kampaně bylo odstoupení kandidáta Roberta Mistríka ve prospěch Čaputové.

Jak sám Mistrík říká, toto rozhodnutí doteď bolí, přispěl ale ke sjednocení pravicově orientované voličské základny a zabránil tak zbytečnému štěpení hlasů. A díky tomu Čaputová pak ve výsledku dosáhla na první místo.

Za jedno z překvapení minulých týdnů lze označit, jak moc se dostaly do popředí zájmu jednotlivých kandidátů tak zvané konzervativní neboli křesťanské hodnoty. Velmi silně se jimi oháněl i Maroš Šefčovič, přestože byl před rokem 1989 členem KSČ, která křesťany zpravidla pronásledovala anebo přinejmenším utiskovala.

Právě eurokomisař byl jediným z kandidátů, kteří se sešli s představiteli církví na Slovensku. To nezabránilo dojmu, že jeho silně zdůrazňovaný příklon k víře je poněkud umělý.

O to víc voliči oceňují, když někdo, kdo se uchází o jejich přízeň, působí autenticky. S tím už dokázal před pěti lety bodovat podnikatel Andrej Kiska, aby nakonec vyhrál nad tehdejším favorizovaným úřadujícím premiérem Robertem Ficem.

Na podobný styl nyní sází i Čaputová, která se celou kampaň prezentuje jako bojovnice za spravedlnost a férový přístup. Potvrdila to i tím, když se veřejně zastala manželky svého protikandidáta Šefčoviče, kterou média ostře kritizovala za její reakce na nepříjemné otázky pro jejího manžela.

Oba kandidáti mají před sebou ještě týden, kdy se mimo jiné také několikrát utkají v debatách pořádaných slovenskými médii. Půjde o to přesvědčit voliče, kteří už pro ně hlasovali, protože hlasování začíná od začátku a každý hlas se počítá.

Mnohé nasvědčuje tomu, že k překonání cílové pásky je blíž Zuzana Čaputová. Právě kvůli naději na změnu, kterou může jej zvolení přinést.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)