Ťokovo důstojné loučení (2019)

Že si ale vedl relativně dobře je patrné z toho, za co je plísněn opozicí. Vesměs se mu kladou za vinu lehkovážně učiněné sliby a neobratné komentáře. Nečelí výtkám, že si v úřadu počínal nekompetentně a není podezřelý z korupce.

Když byl Dan Ťok jmenován ministrem dopravy, nebylo snadné se ubránit podezření, že se kozel stal zahradníkem. U ředitele Skansky by nepřekvapilo, kdyby šel na ruku developerům.

To se ale zjevně nestalo, jestliže se cena za kilometr dálnice za působení tohoto ministra snížila na polovinu, jak to před časem zkonstatoval prezident NKÚ Miloslav Kala.

Čtyři a půl roku

Funkce ministra je politická. Obsadit ji manažerem je nezvyklé a působení Dana Ťoka v čele resortu dopravy se tak stalo svého druhu experimentem. Resortu prospívalo, že ho řídil odborník, který k úkolům přistupoval věcně. Jako nepolitik byl ovšem manažer Ťok odkázan na politickou podporu, bez které byl občas bezmocný.

Ideální by bylo, kdyby na ministerské židli seděl špičkový manažer s výrazným politickým vlivem. Takové zvíře ovšem neexistuje. Špičkový manažer se jen výjimečně nechá vtáhnout do politiky a vlivný politik jen výjimečně něčemu do hloubky rozumí.

U Dana Ťoka překvapuje, že ho politici čtyři a půl roku trpěli ve funkci, kde se rozhoduje o obrovských penězích. Stejně překvapivé ale je, že to Ťok mezi politiky čtyři a půl roku vydržel.

Zásadní strategická rozhodnutí ovšem může prosadit pouze silný politik, který se, je-li chytrý, obklopuje chytřejšími lidmi než je on sám. Tedy lidmi, jako je například Dan Ťok.