Nejmladší z rodu Jágrů u čínského tyrana Si (2019)

Hned po oslavách nasedl do letadla jako součást delegace prezidenta Miloše Zemana, aby pak byl po jeho boku přijat komunistickým diktátorem Si Ťin-pchingem.

„Byl jsem vychován, že má člověk uznávat autority a vážit si lidí. Jsem jedině rád, že budu pozván,“ vysvětloval Jaromír Jágr novinářům své pohnutky předtím, než si potřásl rukou s prezidentem Si.

Těžko si ale představit, že by zejména oba Jágrovi dědečkové, kterým komunisté zabavili statky a půdu a oba zavřeli do vězení, vychovávali někoho z rodiny, aby uznával tyrany.

Předkové se musí obracet v hrobě, jestliže se k něčemu takovému hlásí nejmladší z rodu Jágrů. A svou přítomností coby živoucí hokejová legenda před světem vrhá klamavé pozlátko na čínského prezidenta.

Frustrující podívaná

Vždyť právě za Si Ťin-pchingova vedení dochází v Číně k utužení represí a návratu k totalitnímu modelu, který fungoval během maoistického období. Na světlo vychází etnická genocida muslimských Ujgurů, kteří jsou po statisících zavíráni do koncentračních táborů. Šrouby utahuje i čínská krutovláda v Tibetu.

Sílí pogromy na podzemní křesťanské církve, do neznáma mizí jejich duchovní. Do vězení nebo psychiatrických léčeben jsou zavírání občanští aktivisté a disidenti jakož i právníci, kteří je obhajují.

Zprávy o tom všem se v době moderních technologií šíří po celé zeměkouli. A nelze předpokládat, že by o tom nic nevěděl světem prošlý Jaromír Jágr. A jen se můžeme dohadovat, proč potom svým věhlasem a respektem zaštiťuje Miloše Zemana a jeho hradní družinu v jejich snaze obrátit zahraniční kurz naší země k totalitní Číně a Rusku.

Pravdou je, že Jaromír Jágr se vždycky točil kolem politiky. V roce 2004 a 2008 figuroval na billboardech ODS, o níž na tiskové konferenci s Petrem Nečasem prohlásil: „Vždycky jsem byl na straně ODS a vždycky budu na straně ODS.“

Před volbami v roce 2013, kdy ODS zmírala na úbytě, jsme ho už mohli spatřit v reklamě s Andrejem Babišem. Později neváhal zapózovat v Čapím hnízdě, když se kolem Babišovy farmy rozvinula aféra s podvodnými dotacemi.

Lapidárně shrnout Jágrovu pouť politickými luhy a háji lze asi takto: Od Topolánka s Dalíkem, přes Nečase s Nagyovou a Babiše s Faltýnkem až po Zemana s Mynářem a Nejedlým.

Svou cestu do komunistické Říše středu po boku posledně jmenovaného hradního tria Jágr zdůvodňuje potřebou napomoci svou reputací šíření hokeje i do země, ve které hokej v podstatě neznají. Vznešeně zní i proklamace o Jágrovi jako ambasadorovi čínského hokeje.

Pokud si chce Jágr hrát na misionáře v hokejem netknutých krajinách, nic proti tomu. Jestli očekává, že v Číně nalezne sponzora pro své Rytíře Kladno, jak se to podařilo Jaroslavu Tvrdíkovi s fotbalovou Slavií, také není příliš co namítat.

Se svým věhlasem by ale Jágr všechno tohle mohl podnikat samostatně a na vlastní dres s tím odbojným číslem 68. Pokud tak ale činí jako užitečný idiot Hradu, nemůže se divit, že pro část jeho fanoušků je to hodně frustrující podívaná.