Šarochův dárek pro Milion chvilek (2019)

. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 9. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Šarochův dárek pro Milion chvilek. In web ČRo Plus, 13. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch spolu s městským státním zástupcem Martinem Erazímem asi nemohli dát Mikuláši Minářovi, organizátorovi protestních akcí Milion chvilek pro demokracii, před podzimním výročím 17. listopadu lepší dárek.

Pokud mohl mít někdo pocit, že hnutí – původně protestující proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti – ztrácí dynamiku a sílu, tak nyní dostalo dost silný impuls.

Nejde jen o samotný fakt zastavení trestního stíhání pana premiéra a jeho blízkých, ale zejména o zdůvodnění tohoto kroku. Vzhledem k tomu, že státního zastupitelství vyšetřovalo kauzu téměř čtyři roky, není zveřejněné zdůvodnění příliš přesvědčivé.

Zejména pokud máme k dispozici skutečnosti, které konstatoval Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF ohledně spojení Čapího hnízda s Agrofertem a finančními toky mezi oběma společnostmi, zůstává dost nevysvětlených okolností.

Vzhledem k tomu, že o Čapím hnízdě toho bylo řečeno víc než dost – nakonec zejména od pana premiéra, který přednesl několik pozoruhodných verzí tohoto příběhu – bylo by opravdu nejlepší, kdyby se celá záležitost dostala před soud a tam se ukázalo, kdo má a kdo nemá pravdu, a co se odehrálo podle pravidel a co ne.

Spravedlnost neplatí pro všechny stejně?

Bohužel všechny personální změny, které se za vlády Andreje Babiše odehrály v policii, tak náhlá a nijak odůvodněná výměna ministra spravedlnosti, nyní projednávané změny v novele zákona o státním zastupitelství – to vše vyvolává nejrůznější spekulace a pochybnosti. Andrej Babiš se nezbaví podezření, že se na zastavení vlastního trestního stíhání sám aktivně podílel.

Trestně stíhaný premiér je samozřejmě příliš velkým soustem pro každou demokracii, ovšem pro východoevropské státy, které nemají dost dlouhou tradici parlamentní demokracie, je to téměř neřešitelný oříšek.

Ale i v Rumunsku, kde byl předseda nejsilnější strany a budoucí premiér odsouzen za korupci a nastoupil do vězení, se s tím nakonec dokázali nějak poprat. Cesta, kterou zvolilo městské státní zastupitelství v Praze, poněkud nešťastně navazuje na známé výroky bývalého místopředsedy Nejvyššího soudu o tom, že nezávislost justice musí jít stranou, když hrozí pád vlády.

Rozhodnutí samozřejmě může ještě zvrátit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, ale zatím dalo Městské státní zastupitelství v Praze protestujícím dost silný argument, který jen podpoří jejich obavy o budoucnost právního státu v naší zemi. Další lidé, kteří dosud nebyli tak znepokojeni, mohou nyní nabýt dojmu, že spravedlnost v této zemi neplatí pro všechny stejně.

Andrej Babiš se sice zbavil tíhy trestního stíhání, které mu všichni předhazovali i neradostné perspektivy případného odsouzení, ale zmobilizoval proti sobě další část populace, pro kterou bude konec stíhání – v souvislosti se všemi událostmi kolem Marie Benešové a státních zástupců – důkazem o ohrožení demokracie.

Jak bude takové rozhořčení silné, se samozřejmě uvidí. Ale nespokojenost s osobou premiéra i ministryně spravedlnosti dostala nový impuls.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)