Ústav vytěsňování paměti (2022)

Přidal: Premek |

Květen 9, 2022

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 5. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Ústav vytěsňování paměti. In web ČRo Plus, 8. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za dobu fungování Ústavu pro studium totalitních režimů neměla veřejnost příliš možností se seznámit s výsledky bádání jeho historiků. Absence vědeckých poznatků ovšem byla plně nahrazena jejich hojně medializovaným hašteřením a spory o to, kdo má ústav – tedy zkoumání naší minulosti – řídit. Nepřekvapuje tedy, že jakmile nedávno správní rada zvolila nového ředitele, okamžitě ho jiná skupina historiků obvinila z plagiátorství a členové vědecké rady oznámili rezignaci.

V boji o vedení ústavu, ze kterého se stal boj o interpretaci naší komunistické minulosti, vykrystalizovaly dva protichůdné názory. Ti, kteří se hlásí k pravici a jsou obviňováni z politického aktivismu, tvrdí, že ústav musí plnit svoje zákonné zadání, tedy odhalovat zločiny nacismu a komunismu.

Zadání vychází z předpokladu, že zlo totalitních režimů k nám bylo importováno zvenku, režim podporovalo pouze několika málo místních zrádců a společnost byla bezbranným objektem totalitních praktik.

Druhá skupina bývá naopak obviňována z levicového revizionismu. Tvrdí, že komunistický režim měl i své přednosti – to byl důvod, proč se mu část populace více či méně dobrovolně podřídila. Nebo – jak říká jedna z autorit této skupiny, francouzská historička Muriel Blaive – „režim uzavíral s občany různé dohody“. Pravice tedy říká, že jsme byli obětí zla a za nic jsme nemohli, levice říká, že nic není černobílé a že jsme se na fungování komunistického režimu sami – aspoň částečně – podíleli. (…)

Eseje, fejetony, přednášky