Ranní úvaha Pavly Horákové – Historie jednoho hraničníku (2022)

Přidal: Premek |

Červenec 16, 2024

Pavla Horáková. Úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Horáková, Pavla: Pavla Horáková: Historie jednoho hraničníku. In web ČRo 3 Vltava, 25. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo se v posledních třech letech vypravil na kole či pěšky na horu Šerlich, mohl si nedaleko Masarykovy chaty všimnout zvláštního bílého kamene. Velká iniciála F, římská trojka a letopočet 1636 prozrazují, že jde o hraniční kámen, který nechal vytesat Habsburk Ferdinand III., český král a římský císař, který uměl dobře česky a měl rád pořádek.

V souvislosti s rekatolizací a centralizací nechal pořídit soupis všech poddaných podle vyznání a také první katastr, které historikům a rodopiscům slouží dodnes.

Hraniční kámen na Šerlichu je však pouhá replika a vztyčen byl v roce 2018 jako připomínka století státnosti Čechů. Skutečnost, že kámen jménem habsburského panovníka posloužil při oslavě republikánské tradice, dobře zapadá do jeho příběhu.

Originál Ferdinandova hraničníku původně stával na trojmezí kladského, kolowratského a colloredovského panství. Přesné místo neznáme, ale víme, kde se nacházel brzy po druhé světové válce. Možná ho tam přesunuli němečtí okupanti, když jim překážel při obsazování Masarykovy chaty, kterou překřtili na Sudetenbaude, anebo ho odklidili z cesty sovětští osvoboditelé, kvůli nimž muselo Masarykovo jméno z názvu chaty zmizet podruhé a na mnohem déle. Tak či onak, kámen se po válce nacházel nedaleko šerlišské školy.

Zdá se to k nevíře, ale na horské louce tisíc metrů nad mořem žilo ještě před sto lety tolik lidí, že jejich děti naplnily jednotřídku. Osadu Scherlichgraben u pruských hranic založili na přelomu 17. a 18. století dřevorubci a uhlíři. Koncem 19. století tu stálo deset chalup, v nichž kromě dřevařů, tkalců a pastevců žili také obchodníci – anebo pašeráci, podle úhlu pohledu. Na Šerlichu bývala i jatka, kde se porážel pašovaný dobytek, a maso se prodávalo do českého vnitrozemí. (…)

Eseje, fejetony, přednášky