Pod slizkým sluncem (2011)
Pavel Řezníček. Fejeton. Připravila Alena Blažejovská.
Čte autor.
Nastudoval ČRo Brno v roce 2011. Premiéra 29. 10. 2011 (ČRo Brno, 17:00 h.) v pořadu Zelný rynk.
Lit.: Blažejovská, Alena: Fejeton: Pavel Řezníček – Pod slizkým sluncem. In web ČRo Brno, říjen 2011 (článek + ukázka). – Cit.: V úvodu magazínu Zelný rynk přineseme fejeton Pavla Řezníčka, psaný nad českým vydáním posmrtné sbírky Charlese Bukowského Tvrdej chleba. Verše přeložil olomoucký překladatel Bob Hýsek.
Tak jak přitahoval maléry, tak přitahoval opravdovou poezii. Každá velká poezie vychází z velké bolesti. A bolestí zažil Charles Bukowski (1920-1994) víc než dost. V posmrtné sbírce Tvrdej chleba, kterou v českém překladu Boba Hýska vydalo letos nakladatelství Argo, se po ulicích řítí davy poháněné bolestí, davy dychtivě se tlačící k smrti, davy proudící sem a tam beze smyslu a cíle. A nad tím vším medituje Bukowski, deprimovaný a ubitý pohledem na circulus vitiosus čili bludný kruh, do kterého se stáčí tento dav, ale i jeho vlastní život. Jedinou záchranu vidí v etanolu: lékaři tak v důvěrných zprávách říkají alkoholu: „…zařadil jsem se mezi největší opilce historie:/ Li Po, Toulouse-Lautrec, Crane, Faulkner…“ Je to docela možné. Bukowski křižující Spojené státy letadly zaplacenými univerzitami, na pódiích poslucháren čte své nervní básně studentům. Pozvání přijímá vždy jen s podmínkou: u nohou na pódiu musí mít stále kastl piv, který za zběsilé recitace vypije do poslední láhve. Ale i když je dost populární mezi studenty, jinak ve Spojených státech dnes znám není. Zato v Evropě je jeho obliba závratná. V jedné své básní píše: „…mají mě za velkého amerického spisovatele…“, ale úplně tak to asi nebude.
úryvek
Pavel Řezníček se narodil 30. ledna 1942 v Blansku (poblíž propasti Macocha — abyssus abyssum invocat!). Jeho otec se narodil ve vesničce Lažánky u Macochy, podobně jako otec Vítězslava Nezvala. Řezníčkova babička Marie M. chodila v minulém století se strýcem Vítězslava N., Gustavem. „Neber si ju, je chudá,“ řekli mu jeho příbuzní, a láska skončila. No Mystification! P. Ř. maturoval na střední jedenáctileté škole (1959) v Brně, dvouletou knihovnickou nástavbu (osvětová větev) nedokončil. Pak kráčel životem, jak to jen šlo. Nyní je poštovním podúředníkem. Od r. 1974 žije v Praze. Debutoval v r. 1967 v „Sešitech pro literaturu“. Surrealistické texty v antologiích v Bruselu (1973), Lisabonu (1977), Mnichově (1980), Paříži (1983), Bochumi (1985), Anglii (1994) atd. V nesurrealistických antologiích: „Na střeše volnosti“ (Mnichov 1989), dále „La poésie tchèque moderne“ (nakladatelství Belin, Paříž 1990), dále v USA, Kanadě, Španělsku, na Islandu atd. V nakladatelství Gallimard (Paříž) vydal v r. 1983 román Strop (s předmluvou Milana Kundery). Vyšel i italsky v nakl. E/O v Římě r. 1984, česky v samizdatové edici Ivana Havla Expedice r. 1989. Česky oficiálně v nakladatelství Mladá fronta r. 1991. Francouzsky vyšla r. 1986 sbírka groteskních povídek l´Imbécile (nakladatelství Arcane 17, St. Nazaire, Bretagne) — čteno ve francouzském rozhlase pověstným hercem.
Kromě již uvedených knih patří k jeho nejznámějším a nejčtenějším titulům řada románů věnovaných brněnské bohémě. První z nich – Hvězdy kvelbu – byl vydán r. 1991 péčí brněnského Hosta, nyní zde vyšlo nové, doplněné vydání. Volným pokračováním Řezníčkova fantaskně-memoárového románového cyklu je jeho kniha Natrhneš nehtem hlavy jejich (Černý ancalagon), která vyšla v nakladatelství Petrov. R. 2000 vydal Řezníček sbírku veršů Atentát ve vaně, r. 2001 „básně z minulého století“ Hrozba výtahu a r. 2006 básnickou sbírku Kakodémonický kartáč. V roce 2007 publikoval básnický výbor Stroj na peklo.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku