Drak je drak (2012)

Přidal: Přemek |

Duben 21, 2012

Eva Dobšíková. Fejeton o tvorbě Vladimíra Fuxe.

Čte Aranka Lapešová.

Připravilo Brno v roce 2012. Premiéra 21. 4. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Fejeton: Eva Dobšíková – Drak je drak. In web ČRo Brno, duben 2012 (anotace + ukázka). – Cit.: Eva Dobšíková se narodila v roce 1932 ve Vranovicích u Brna jako jediné dítě již starším rodičům. Její otec byl obvodní lékař v několika českých i německých vesnicích, které po mnichovském diktátu připadly k nacistické Říši. Matka byla před válkou učitelkou na obecné škole. Paní Dobšíková později vystudovala Vysokou školu zemědělskou a externě i několik společenskovědních oborů, psala reportáže, soudničky, překládala. V posledních letech společně se synem Pavlem přeložili knižní dílo Paula Spiegela a pedagogickou knihu Daniela Wirze Výchova začíná vztahem a mnoho článků z alternativní pedagogiky. Její kniha Naše doba a my v ní vyšla v roce 2009. Drak je drak aneb, jak Žužličtí k rozumu přišli. Co vám to říká, milí spoluobčané? Na tuhle otázku se ozvou pamětníci zlatých šedesátých, kdy začalo svítat a kdo byl „psavý“ , pustil se do psaní zahalené, leč přece každému srozumitelné kritiky na tupý, dusivý režim. Tohle je název satirického představení divadla Večerní Brno. Bylo uskutečněno v roce 1963 v Juranově domě a způsobilo poprask, který se rovnal malému zemětřesení, jež otřáslo trůny mocné stranické byrokracie. Napsali je tři vtipní brněnští spisovatelé: Miroslav Skála, Vlastimil Pantůček – ti již mezi námi bohužel nejsou – a dosud duševně zcela svěží Vladimír Fux. Řekl mi: „Trůny jsou dobré na dřevo. Z každé židle, kterou nesmíš kritizovat, vyroste trůn“. A že té kritiky napsal dramatickou formou už i do té doby docela hodně! Třeba Hamlet IV., Pozor, hodný pes atd. Pak jsme jej slýchávali z brněnského rozhlasu. Po roce 1968 měřil, ubytován v maringotce, vodu a samozřejmě taky psal a dělal si legraci z jalového režimu, ale natolik šikovně, že se neocitl v kriminále. Z pozdějších dob je moc pěkná třeba jeho satirická úvaha o mrzačení češtiny ve sdělovacích prostředcích Z českých luhů do háje. Vladimír Fux je duší tělem také herec a interpret. Škoda, že jej už neslýcháme z rozhlasu. Jeho interpretace humorné literatury různých národů, které vytrvale a vydatně vytváří Jiří Sedlák, chodím poslouchat do Mahenova památníku, kdykoliv se o společném představení dozvím.

Eseje, fejetony, přednášky