Solidarita otřesených (2007)

Přidal: Přemek |

Březen 26, 2007

Jan Patočka. Z Kacířských esejů o filozofii dějin vybral a upravil Josef Hrdlička. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 2007. Premiéra 13. 3. 2007 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 2. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou a k 40. výročí prohlášení Charta 77.

Lit.: anonym: Jan Patočka: Solidarita otřesených. In web ČRo 3 Vltava, březen 2007 (článek). – Cit.: Prof. Dr. Jan Patočka, DrSc., Dr. h. c. (1. června 1907 Turnov – 13. března 1977 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a Edmunda Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let.

Jeho kacířské eseje o filozofii dějin z roku 1975, které poprvé u nás vyšly v samizdatu, se staly nečastěji četným i překládaným dílem moderní české filozofie. Jan Patočka byl signatáře a mluvčím Charty 77. Zemřel krátce pro jejím prohlášení, jeho smrt přímo souvisela s vyčerpáním po dlouhotrvajícím výslechu Státní bezpečností. Smrt Jana Patočky 13. března 1977 a následující pohřeb v chrámu svaté Markéty v Praze na Břevnově byl manifestací solidarity s Chartou v době jejího cíleného hanobení sdělovacími prostředky. Od smrti Jana Patočky uplynulo dnes 30 let.

Lit.: anonym: Jan Patočka: Solidarita otřesených. In web ČRo 3 Vltava, leden 2017 (článek). – Cit.: Prof. Dr. Jan Patočka (1. června 1907 Turnov – 13. března 1977 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a Edmunda Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Jeho Kacířské eseje o filozofii dějin z roku 1975, které poprvé u nás vyšly v samizdatu, se staly nejčastěji četným i překládaným dílem moderní české filozofie.

Jan Patočka byl signatářem a mluvčím Charty 77. Zemřel krátce pro jejím prohlášení, jeho smrt přímo souvisela s vyčerpáním po dlouhotrvajícím výslechu Státní bezpečností. Smrt Jana Patočky 13. března 1977 a následující pohřeb v chrámu svaté Markéty v Praze na Břevnově byl manifestací solidarity s Chartou v době jejího cíleného hanobení sdělovacími prostředky.

Eseje, fejetony, přednášky