Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Jako hledat zámek v poušti

Přidal: Premek |

Září 18, 2019

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 38/2019)

„Letadlo společnosti Ikar, které vzlétlo před pěti dny k cestě na jihovýchod, nebylo dosud nalezeno. Jsou vážné obavy o osud jeho čtyř cestujících. Mezi nimi je slavná houslistka Maura Donovalová a známý automobilový závodník Viktor Bronton.” Těmito slovy uvádí hlasatel rozhlasovou hru Jiřího Pětivokého Zámek v poušti (1944). Jejími hrdiny jsou houslistka Maura Donovalová, lékař Pavel Bernard, obchodník Bert Salmen, pilot Filip a závodník Viktor Brenten. Jako posádka malého letadla ztroskotají na poušti a jejich jedinou nadějí je včasná záchrana, protože široko daleko není ani kapka vody. Zatímco pilot se pokouší opravit vysílačku a navázat spojení s okolním světem, zbytek posádky se dílem stará o zraněnou houslistku a dílem vychází pátrat po vodě. Blouznící Maura navíc neustále vypráví o tom, že zahlédla v poušti zámek.

Ostatní přeživší její tvrzení samozřejmě považují za příznak nemoci. Jaké je jejich překvapení, když během jedné z výprav za vodou naleznou – zámek na poušti…

Autor vytváří v postavách různorodé typy: závodník Brenten je samozřejmě mladý muž vyznávající rychlost, skeptický k lyrickým myšlenkám a nápadům houslové virtuózky Donovalové. Ta má poraněnou ruku a navzdory tomu, že je tak ohrožena její umělecká kariéra, nijak na sebe nestrhává pozornost hysterií. Doktor Bernard je prototypem ušlechtilého lékaře; stará se o zraněnou Donovalovou a jeho šlechetností občas probleskne něžnější cit.

Hledání tajemného a téměř nedosažitelného zámku v poušti muselo v posluchačích protektorátního rozhlasu nutně probouzet odkazy k soudobé politické situaci. I oni si museli připadat jako ztroskotanci v poušti a jejich jedinou nadějí bylo najít “zámek”, tj. cestu ke svobodě. A to navzdory tomu, že v Pětivokého hře je paní onoho zámku – smrt…

Inscenace měla premiéra 3. prosince 1944. Režisér Josef Bezdíček ji nastudoval s působivou doprovodnou hudbou Miroslava Ponce. Postavu Maury Donovalové hrála ve své době velmi populární rozhlasová herečka Ludmila Stambolieva, doktora Pavla Bernarda Ladislav Boháč, Berta Salmena Vojta Plachý-Tůma, Filipa Jaromír Spal a hlasatele mladý Václav Voska. V dalších úlohách mohli posluchači poznat Jaroslavu Drmlovou, Jaroslavu Vackovou či Marii Vášovou. Nahrávka se v celku nedochovala, na dobových záznamových nosičích se však dochoval asi desetiminutový záznam, který podává celkem přesvědčivý obraz moderní inscenace.

Po válce byla hra nastudována ve Stockholmu pod názvem Slottet i öknen (1947). Hru pro švédský rozhlas přeložil Erik Frisk (v jeho překladech se v rozhlase objevilo v letech čtyřicátých a padesátých ještě několik českých autorů, například Stanislav Lahodný, Karel a Josef Čapkové nebo Jan Čep). Mauru hrála Ruth Kasdanová, dr. Bernarda Gerd Hegmann. V sezóně 1947/1948 vznikla také scénická úprava, která byla provedena v Městském divadle v Mostě. Poslední rozhlasové setkání s tímto textem proběhlo v roce 1968, kdy Československý rozhlas k 50. výročí vzniku republiky znovu nastudoval nejvýznamnější dramatické rozhlasové texty (mj. i Kožíkova Cristobala Colóna). Pětivokého Zámek v poušti tentokrát nastudovali v plzeňském studiu v režii Ludvíka Pompeho s Bohumilou Dolejšovou, Miroslavem Včalou, Václavem Neužilem starším, Jiřím Kostkou, Jiřím Samkem, Dagmar Neblechovou a dalšími plzeňskými herci. Nahrávka se bohužel v archívu nedochovala.

Historie rozhlasových her