Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou XXXII. – Královská noc plná klišé a banality
Mgr. Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 40/2012)
„… Záměrně se vyhnula banalitám, sentimentu a drastickým scénám – rodina českého herce Krále, který se rozhodl hledat štěstí a slávu za hranicemi své vlasti, netrpí hmotnou bídou… Oné noci, kdy se hra odehrává, dokonce připravuje malou oslavu se šampaňským na počest získaného angažmá. Místo slavnosti hrůza duchovní beznaděje, v níž se ocitl: jedna dcera, žijící v Americe, na něj nemá čas, neboť jakýkoliv sentiment již dávno ztratila v ostrém boji o dolar, další, nadaná baletka, se stává barovou tanečnicí, třetí se zhroutí a rodina se dovídá, že je těžce nemocná a musí na operaci.. do Československa, protože v Hradci Králové jsou nejlepší specialisté.“
Toto je citace z dobové upoutávky na rozhlasovou hru Evy Marie Kavanové Královská noc. Eva M. Kavanová (1924), herečka, dramaturgyně a dramatička je manželka divadelního režiséra a dramaturga Jiřího Dalíka. Začínala v Burianově Déčku (D 46) a později hrála na mnoha pražských scénách (Městské divadlo pro mládež, Komická zpěvohra v Karlíně) a oblastních divadlech (Karlovy Vary, Teplice, Hradec Králové). Několik postav vytvořila i ve filmu, ale pouze v letech 1949 – 1961 (Pan Habětín odchází, Daleká cesta, Pára nad hrncem, Anna proletářka, Botostroj, Stříbrný vítr, Kde alibi nestačí). V rozhlase byla dána k realizaci vedle Královské noci také komedie o rozvedeném manželském páru Normální mužský (1984).
Hra Královská noc byla natočena v roce 1979 v režii Jiřího Horčičky a shromažďuje v sobě snad nejvíce protiemigrantských klišé, jaká se v socialistické literatuře vůbec vyskytla. Hlavním hrdinou je český oblastní herec Král (Václav Voska), který po impozantním úspěchu v Králi Learovi (na tuto Shakespearovu hru je ostatně v textu mnoho odkazů) uvěří, že je schopen se herectvím uživit i v západním Německu a bez šance na úspěch se drží nad vodou stálým opakováním hlasových cvičení v němčině. Jeho žena (Dana Medřická) byla v Československu módní návrhářka, v emigraci se živí přešíváním starých šatů jiných emigrantských paniček (jedna z nich je charakterizována měšťáckou vlezlostí a nevzdělaností) a jejich dcery také nekráčejí cestou, kterou si pro ně rodiče vysnili.
Máme tu tedy herce posedlého slavomamem a pocitem, že v emigraci mu budou létat pečení holuby do úst, dcery, jejichž vysoké socialistické vzdělání je rozdáváno v drobných v „ostrém boji o dolar“ a nejlepší světové otorinolaryngologické kapacity jsou v Hradci Králové. Dále lze ve hře Královská noc slyšet ohlas dykovsko-pluhařovského „opustíš-li mne, zahyneš“: v jedné z úvodních scén kouká Král z okna na usychající strom: „Když jsme se sem přistěhovali, byl ten strom ještě samý list. (…) Nejde přesadit. To přece nejde, to nejde…“. Text Evy Kavanové dále ukazuje asociálnost a bezectnost nejstarší dcery, která vyčítá svým rodičům, že emigrovali nemocní a ona a její muž John je teď musí vydržovat. V závěru hry se dcera Věra (Růžena Merunková) rozhoduje k návratu do socialistické vlasti a rodiče se musí rozhodnout, zda pojedou s ní či zůstanou v emigraci.
Inscenace Královská noc byla zřejmě dramaturgií považována za důležitou, neboť pro ni byl angažován režisér prvního řádu Jiří Horčička a také prvotřídní představitelé hlavních rolí. Podle svědectví zvukové techničky, která se na natáčení podílela, však bylo toto obsazení pro oba herce danajským darem. Dlouho se snažili realizaci nahrávky vyhnout – stále se však odmítat nedalo a jak Voska, tak Medřická nakonec ve hře vystupují. Na výkonech není jejich nechuť poznat, oba se svých rolí zhostili na velmi dobré úrovni.
Pokud by došlo k novému uvedení v současné době, určitě by se hra setkala s nadšeným přijetím u té skupiny obyvatel, kteří žehrají na drahotu lékařských služeb, nedostatky sociálního systému a kteří pod závojem internetové anonymity označují emigranty a exulanty vesměs za lumpy a kariéristy. V tomto směru by si Eva Marie Kavanová mohla gratulovat, neboť k tomuto přežívajícímu obrazu přispěla v roce 1979 i ona.
Autor děkuje za pomoc a konzultaci Jitce Neureuterové.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku