Královská noc (1979)

Přidal: Přemek |

Červenec 31, 2006

Eva Marie Kavanová. Protiemigrantské rozhlasové drama. Technická spolupráce Jitka Borkovcová. Hudební a zvukové efekty Radislav Nikodém. Záznam a střih Hana Jírová. Asistenti režie Dagmar Fišerová a Artur Šviha. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: František Král, herec (Václav Voska), Lída Králová, jeho žena (Dana Medřická), Renáta, Věra a Míla, jejich dcery (Jorga Kotrbová, Růžena Merunková, Hana Maciuchová), paní Zvěřinová (Jarmila Krulišová) a další.

Natočeno 1979. Premiéra 14. 11. 1979 (58 min.).

Cena Prix Bohemia 1980 v kategorii her pro dospělé.

Pozn.: Drama zpracovávající téma osamocenosti a vykořeněnosti nejstarší generace emigrantů. Dobově silně poplatné drama morálního souboje stárnoucího herce s vlastním svědomím a touhou vrátit se do rodné vlasti.

Lit.: -fr-: Královská noc v rozhlase. In Mladá fronta, 20. 11. 1979 (recenze).

-fr-: Rozhlas. Nezjištěný výstřižek, 28. 11. 1979 (recenze).

Lit.: anonym: 3. ročník festivalu původní české rozhlasové hry Plzeň 19. – 23. května 1980. Praha: Český rozhlas, 1980 (anotace). – Cit.: “ (…) Král, český herec krajského divadla, emigroval do Rakouska. Dřel po léta „jevištní němčinu“, zatímco jeho žena a nejstarší dcera Věra držely rodinu nad vodou šitím. Umožnily tak i nejmladší dceři Míle dokončit kursy tance. Dcera Renata je provdána v Chicagu za Američana.

S rodinou Františka Krále se setkáváme ve chvíli, kdy má otec konečně angažmá, Míla se šla ucházet o místo a Renata slíbila navštívit rodinu při své obchodní cestě po Evropě. Léta dřiny jsou korunována zdánlivým úspěchem. U Krále se však střídá radost z úspěchu s nevírou v jeho trvání. V této situaci se projeví naplno úskalí života v emigraci. Prostředí vykonalo svůj vliv.

Manželé Královi jsou nuceni vážit celou svou minulost, klady i zápory současného života. Končí noc a s ní i letitá hra s iluzemi. Začíná ráno a s ním zřejmě i dny pravdy. Královi si uvědomují , co ztratili svým nerozvážným krokem, že budou znovu nuceni hledat cestu za hodnotným a plným životem. Král se nebezpečně přiblížil k osudu své vytoužené role šaška v Králi Learovi. Hra si neklade za cíl postihnout problém emigrace v nejširších souvislostech. Soustřeďuje se na typický problém všech, kteří se sami odtrhli od rodné země.“

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou 32. – Královská noc plná klišé a banality. In Týdeník Rozhlas 40/2012, s. 23 (článek).