Na návštěvě u Mikoláše Alše (1954?)

Přidal: Přemek |

Březen 12, 2014

František Kožík. Scénka. Režie Miloslav Disman.

Osoby a obsazení: Mikoláš Aleš (Karel Höger), děti (členové DRDS).

Natočeno 1954 (?). Vysíláno 5. 1. 1955 v rámci cyklu Pořad pro 1. ročník (Praha I, 10:00 – 10:15 h.).

Lit.: Disman, Miloslav: Začátky rozhlasu pro děti a děti před mikrofonem. In Besedy o rozhlasové režii. Praha: Studijní oddělení Čs. rozhlasu, 1964 (vzpomínka). – Cit.: Děti přijdou k starému Mistru a on jim za písničku („Když jsem já šel..“) rozdává své obrázky a vypravuje jim, jak a kdy je tvořil. Natáčet se mělo bezprostředně po romantickém táboře v polorozpadlém zámku a hradě v Bezdružicích, proto jsme se rozhodli této pětiminutové scény využít k dlouhodobém pokusu už o prázdninách. V nedělí ráno se děti probudily a všechny místností tábora byly vyzdobeny reprodukcemi děl Mánesových – po týdnu přijel výtvarník Th. Schwarz a po celé odpoledně s dětmi nad obrazy besedoval. Do rána však byly obrazy nahrazeny reprodukcemi děl Alšových a do týdne se konala další beseda o životě a tvorbě Mikoláše Alše. Za dva tři dny jsme přečetli scénku z dětství Alšova – ale děti chtěly slyšet hned celé pásmo. Zkušebna i studio byly po prázdninách vyzdobeny opět Alšovými díly a když přišly děti natáčet závěrečnou scénu, na stole pod mikrofonem ležely všechny reprodukce obrázků, které měl Aleš – Höger dětem ve scéně rozdávat. Umělec znal scénu téměř nazpaměť, text měl položený mezi obrázky – při rozhovoru bral do rukou a prohlížel s dětmi ty reprodukce, o nichž hovořil. Karel Höger nepředstíral „60 let“ a přece „byl“ šedesátiletý, vzpomínající, milý, usměvavý i posmutnělý – a pro děti také ve spojení se vším, co v dlouhodobé přípravě poznaly, byl v dovršení tohoto procesu Mikolášem Alšem. Proto „dětské“ role nebyly „výkony“, nýbrž značně pravdivým faktickým zážitkem, který jedině mohl obstát v sousedství vysoké umělecké stylizace velkého umělce. Každé dětské „hraní“ by tu nutně narušilo prožitek posluchačů.

Literární pásma