Návrat do Čech! (2014)

Ivan Diviš. Literárně-hudební pásmo z dopisů a básní Ivana Diviše. Připravila Marie Valtrová. Použitá hudba Milko Lazar, hraje autor, Bojan Gorišek a Vasilij Melnikov. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Jan Vlasák a Zdeňka Sajfertová.

Natočeno 2014. Premiéra 14. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 59 min) v cyklu Souzvuk. Repríza 21. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Souzvuk; 22. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.

Pozn.: Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech – tentokrát však nejde o sbírku básní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1989 až 1996, tedy z období, kdy básník dosud žil v Německu, ale do Čech již mohl – po dvacetiletém exilu – jezdit a postupně, krok za krokem, se odhodlával se do Čech vrátit natrvalo, což v roce 1996 skutečně udělal (a o tři roky později zde zemřel).

Kniha, kterou uspořádal básníkův přítel Zdeněk Potužil, je složena z dopisů více než deseti adresátům, dopisy jsou řazeny chronologicky. Diviš se zde projevuje jako stylistický vulkán, jako básnická sopka chrlící proudy postřehů, soudů, nápadů, ale i vzlyků, klení, proseb a spílání. Divišův mimořádný jazykový talent, známý z jeho Teorie spolehlivosti, se zde doplňuje s psaním zcela zbaveným jakékoli autocenzury – v tom je kniha jedinečná a též historicky zajímavá: poskytuje pozoruhodný a pronikavý pohled zvnějšku na první polistopadová léta v Čechách. (anotace)

Pozn. 2: Schůzky s literaturou dnes připomenou, k jeho nedožitým devadesátinám jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších českých autorů druhé poloviny 20. století, Ivana Diviše. Dvacet let prožil Ivan Diviš v německém exilu, kde pracoval jako redaktor v rádiu Svobodná Evropa a do vlasti se mohl začít navracet až po roce 1989. Právě v devadesátých letech se postupně odhodlával vrátit se do Čech natrvalo, což v roce 1997 také udělal. Hlavní linií Schůzek se staly texty z nedávno vydané knižní monografie literárního vědce Jiřího Zizlera „Ivan Diviš – Výstup na horu poezie“. Ta přináší interpretaci díla Ivana Diviše a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému českému básníkovi. Pásmo „Moje oči musely vidět“ můžete tedy poslouchat od 20 hodin. A právě začínající Souzvuk, který připravila Marie Valtrová je sestaven z těch Divišových básní a dopisů, které vznikaly v čase jeho cest a navracení se do Čech. Byly nedávno publikovány v knižním výboru „Návrat do Čech!“. Ivan Diviš se v nich projevuje jako stylistický vulkán, jako básnická sopka chrlící proud postřehů, soudů, nápadů, ale i vzlyků, klení, proseb, spílání. Básníkův mimořádný jazykový talent, známý také z jeho monumentálního deníku „Teorie spolehlivosti“, se zde doplňuje s psaním zcela zbaveným jakékoliv autocenzury. (rozhlasové ohlášení)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)