Sladké je žít – Múza v hospodě (2017)

Přidal: Premek |

Prosinec 1, 2017

Raoul Ponchon. Verše francouzského básníka, přítele Arthura Rimbauda, přispěvatele satirického týdeníku Le Courrier francais. Překlad František Hrubín. Připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Ladislav Kolář.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 2. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava 17:45 h.) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 11. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h) v cyklu Jazzový podvečer.

Lit.: Blažejovská, Alena: Raoul Ponchon: Múza v hospodě. In Facebook, 2. 12. 2017 (článek). – Cit.: Dnes, tj.v sobotu 2. prosince od 18 hodin na stanici Český rozhlas Vltava v cyklu Sladké je žít.

Přebásněním Rondelu ze sbírky Raoula Ponchona Múza v hospodě získal básník František Hrubín u svých přátel (mimo jiné u Františka Halase) renomé jako překladatel. Český překlad sbírky vyšel poprvé v Pourově edici v Praze roku 1935 a druhého, rozšířeného, vydání se dočkal roku 1948.

Raoul Ponchon se narodil 30. prosince 1848 v La Roche-sur-Yon. Jeho otec byl kapitánem 46. pěšího pluku a rodina se stěhovala podle umístění posádky. Později se Raoul usídlil v Paříži, kde pracoval jako bankovní úředník a pojišťovací agent. Roku 1871 ztratil v prusko-francouzské válce otce. Po uzavření míru usoudil, že není stvořen pro finančnictví a usadil se v bohémské čtvrti jako malíř. Každé ráno snídal v kavárně Cluny a odpoledne se sem vracel vypít sklenici absintu. Navštěvoval malířské salony a literární centra. Jako přítel Arthura Rimbauda byl jedním ze sedmi známých recipientů prvního vydání jeho knihy Sezóna v pekle.

Ponchon se stal přispěvatelem několika periodik včetně satirického ilustrovaného týdeníku Le Courrier français, jemuž zůstal věrný až do roku 1908. Celkem napsal pro „rýmované časopisy“ na sto padesát tisíc veršů, jimiž komentoval současné dění.

V roce 1920 vydal sbírku La Muse au cabaret, jedinou knihu, která vyšla za jeho života. V roce 1937 následovala kniha La Muse gaillarde a poté další.

Roku 1924 se Ponchon stal členem Goncourtovy akademie, kam ho navrhli jeho přátelé i proto, aby mohl žít z přidružené penze, když už nepublikoval v časopisech. 4. ledna 1924 byl vyznamenán Řádem čestné legie.

Možná by se byl dožil sta let – kdyby si jednoho zimního dne ve věku 88 let nezlomil krček stehenní kosti. Byl hospitalizován v pařížské nemocnici svatého Josefa a o několik dní později, 3. prosince 1937, zemřel.

Literární pásma