Antisvěty (1964?)

Přidal: Přemek |

Listopad 13, 2011

Andrej Vozněsenskij. Antipásmo z veršů sovětského básníka. Rozhlasová zkratka z večera poezie Divadla Viola. Scénář a režie Josef Henke. Překlad Václav Daněk. Hudba Luděk Hulan. Zpívá Eva Olmerová.

Natočeno 1964 (?). Vysíláno 16. 12. 1967 (Československo II, 19:30 – 20:10 h.) v rámci cyklu Schůzky s literaturou.

Pozn.: Divadelní premiéra 1964 (Divadlo Viola).

Lit.: Vozněsenskij, Andrej – Henke, Josef: Antisvěty. Praha: Dilia, 1964 (44 s.).

Lit.: Kalivodová, Kateřina: Eva Olmerová by 21. ledna oslavila 80 let. In web TopVip, 9. 1. 2014 (článek). – Cit.: (…) V roce 1964 se stala zpěvačkou tria pianisty Míši (vlastním jménem Milana) Poláka a v Poetické vinárně Viola účinkovala se skupinou kontrabasisty Luďka Hulana v pásmu Antisvěty, které propojilo jazz s verši ze stejnojmenné sbírky sovětského modernisty Andreje Vozněsenského (bližší představu o představení nabízí první strana LP desky Poezie a jazz II., jež vyšla až v roce 1967 v Gramofonovém klubu). Do Violy však tehdy dorazila nečekaně návštěva ze sovětského velvyslanectví a Eva Olmerová se dočkala intervence ve svůj prospěch z nečekané strany. I díky podpoře Luďka Hulana tak vystoupila na 30. října 1964 na 1. ročníku Mezinárodního jazzového festivalu v Praze, kde jako host Jazzového orchestru Čs. rozhlasu excelovala. Následovalo účinkování v divadlech Paravan a Rokoko, kde zpívala s bigbítovým Mefistem. Až v roce 1967 se mohla vrátit do Semaforu, kde vystupovala nejenom v oblíbených Návštěvních dnech Šimka a Grossmanna. Po perlách z autorské dílny Šlitr-Suchý jako byly Blues samotářky nebo Z mého života tak přibývaly další, třeba singl Slunce zhaslo dojetím nebo dlouho nenahraná autobiografická písnička Můj pes. (…)

Literární pásma