Nebezpečné známosti (2014)
Choderlos de Laclos. Audiokniha. Moderní zpracování podle nového překladu světoznáméh příběhu o lásce a krutých milostných intrikách. Hudba Benoit Bories. Režie Michal Bureš.
Osoby a obsazení: markýza de Merteuil (Vilma Cibulková), vikomt de Valmont (Jiří Dvořák), Cécile Volanges (Klára Issová), rytíř Danceny (Jaromír Meduna), madame de Tourvel (Kristýna Frejová), vypravěč (Igor Bareš).
Natočeno 2014. Vydal OneHotBook v roce 2014 (2 CD MP3; AK 029; EAN 8594169480299, celkem 7 hod. 35 min.).
Pozn.: Původně plánovaný rozsah byl 13 hod. 15 min.
Pozn.: Slavný román Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose (1741-1803) už víc než dvě století strhuje čtenáře příběhem rafinovaně předstírané lásky, jež je pouze vypočítavou a krutou hrou. Dva hlavní aktéři, markýza de Merteuil a vikomt de Valmont rozdmýchávají milostné city svých obětí, které ze msty nebo pro zábavu vtahují do svých nemilosrdných hrátek. Kořením příběhu jsou jejich neuvěřitelně vykalkulované spletité strategie, aristokratický cynismus, ale i velmi trefná analýza matoucích citů, které nakonec zničí i oba konspirátory lásky. (anotace)
Lit.: anonym: S Vilmou Cibulkovou… In Facebook, 5. 11. 2014 (úryvek z rozhovoru s Jiřím Dvořákem). – Cit.: „S Vilmou Cibulkovou jsme se sehráli už na divadle, kde byla tou správnou Lady Macbeth mému Macbethovi. Režisér audioknihy mi vždycky pustil kus jejího dopisu, na který jsem mohl reagovat, takže jsem ji při poslechu naplno vybavil jako markýzu. Stejně jako Macbethovi jsou markýza s Valmontem vlastně monstra, ale svým způsobem dokonalá a inteligentní,“ líčí natáčení „Nebezpečných známostí“ Jiří Dvořák, který ztvárnil Valmonta.
Lit.: Bolkonska, Nataša: Podzimní žena. In Blog Respekt, 15. 10. 2014 (recenze). – Cit.: Zazimovala jsem se, mám pelíšek vystlaný kožešinou a spoustu měkkých věcí, mám sušené šípky a rakytník v ledničce, na stolku sladké boží milosti. Čekám na milého, až přikluše větrem ošlehaný a poprosí o páďo na cíga. Čekám a pletu. Hladce. Jinak neumím.
Máma mi darovala barevnou vlnu, vřele doporučuji, většinu chyb není vidět. Ačkoli něco ani při nejlepší vůli nezakamuflujete, jako třeba že ta šála je křivá jako graf státních dluhopisů.
Taky vzniklé dírky po upuštěných očkách jsem se zatím nenaučila maskovat, ale to mi nevadí. Budou jako tetování, budou mi něco připomínat. Celé je to hodně poetické, že? To dělá ten podzim. Člověk má předtuchu pomalé smrti všeho včetně sebe a začne být takhle neúnosně měkký.
ihiPletu s vervou člověka, který kvůli extrémnímu pracovnímu vytížení není již moc dobře schopen čelit realitě. Soustředíte se jenom na pohyb jehlic. Něco vám roste pod rukama. Nevím, co si teď představujete, já pořád mluvím o pletení.
U toho poslouchám audioknihy. Kdybych si lehla, usnu. Dokud sedím a pletu, vydržím poslouchat přesně tak dlouho, dokud mě nepřemohou křeče v prstech. (Malíček pravé ruky prokazuje nejmenší odolnost.) To bývá i několik hodin.
Říkala jsem si, že tenhle článek bude víceméně pro ženy, ale vzhledem k té krizi mužů, o níž se tak rádo a hodně mluví, nakonec tyto tipy přijdou vhod i (oficiálně pořád ještě) silnějšímu pohlaví. Takže odhoďte kuše, rytíři, namotejte vlnu a zkuste si na šíp nahodit první řádek.
Z toho mluveného slova, jenž mi dělá společnost, jsem teď poslouchala Nebezpečné známosti, a to je hlavní věc, již tady chci zmínit. K vlastnímu údivu jsem tuto audioknihu dala skoro na jediné posezení, a ta sobota nebyla deštivá. Když se vaším malým bytem rozléhá zákeřně podmanivý hlas Vilmy Cibulkové a ochraptěle šeptá – Vikomte, vy jste zvíře! – na vnější svět blaženě zapomenete.
Opět (jako předtím v Rudišově Národní třídě) mi velmi vadila Kristýna Frejová. Ještě jednou mi tohle udělá, a už jí definitivně nebudu věřit. Tady už nešlo jenom o hlas (který mi jednoduše moc nesedne), nýbrž o to, že odehraje celý příběh v jediné poloze, a to v plačtivé. Nemůžu posoudit, nakolik by mi tato postava běžně při čtení byla sympatická, takhle mi ale vysloveně lezla na nervy. Šíleně. Na facku.
Ovšem ostatní výkony to kompenzují a i kdyby všichni byli ztracení, Vilma Cibulková to spasí. Je to famózní herecký výkon. Klobouk dolů. Kdybych stála, sednu si, kolena z želatiny.
Celá audiokniha (včetně decentních hudebních předělů a podmazů) je dokonalý Gesamtkunstwerk. Jak se to povedlo? Někdo si nejspíš povšimnul, že román v dopisech by mohl být ideálním materiálem pro zpracování v této formě. (Jak už to bývá, geniální myšlenka je zároveň tou nejjednodušší.)
Krom toho je pochopitelně třeba přiznat zásluhy i autorovi předlohy, jímž je Choderlos de Laclos. Napsal to brilantně. Mám trochu obavy, zda nestojí původina ve stínu všech různých zpracování, zejména tedy těch filmových, byla by to však škoda. Tenhle příběh sledujete se zatajeným dechem a pokud jste si mysleli, že morálka je v tomto století mrtvá, velmi rychle se proberete. Tohle pálí, tohle ničí a rozrývá. Nemohla jsem uvěřit, že se to opravdu děje, když vikomt píše markýze, jak s novým klíčem vplížil do pokoje mladičké Cecilie Volanges – a když pak ona ráno sejde do jídelny.
A pláče, malá, bolestí a zklamáním, ale když vikomt řekne, že další noc přijde znova, nebrání se. Proč by taky…
(Ach! A pak mezi očky neudělejte díru!)
K tomu jsem průběžně četla Wuthering Heights od Emily Bronteové, stažené z projektu Gutenberg. Velmi mě to překvapilo! Myslíte si, že je to nějaká romanťárna, přitom všechny postavy jsou tam tak (zlovolné, napadlo mě, ale to ani nevím, co znamená, budu si muset ověřit v příručce) zákeřné, odporné a zlomyslné, že je vám bezděky mdlo z pomyšlení, že tohle je výtvor nějaké lidské mysli, a nadto ženy, z toho jsem chvíli opravdu byla otřesena.
„I don‘t want you, Edgar: I’m past wanting you.“
Tady to zrovna Emily natřela svému manželi. Já nevím. Byl by Heathcliff hodný, kdyby ji dostal? Nebo alespoň trochu krotčejší?
Každopádně je to rovněž ohromné dílo a k podzimu se hodí. Jděte do toho.
Poznamenám ještě, že to, jak nechá Heathcliff vykopat její hrob a odrazit laťku z jedné strany, aby se svou láskou po smrti mohl lépe splynout, hezky analyzuje Phillipe Aries ve svém velkém díle Dějiny smrti (k němuž jsem se, mimochodem, dostala na základě doporučení, co mi sem někdo napsal do komentářů, protože by mě to „mohlo zajímat“, takže neznámému dobrodinci dodatečně děkuji!).
Všechno se vším souvisí.
Pravda, když začnete všechno zmiňovat v souvislosti se vším, vzniká trochu chaos. Doplním, že teď jsem v polovině McCarthyho Cesty, čte skvělý Jiří Ornest. Je to pochmurné, jak se dalo čekat, a občas teskním a chybí mi intriky pařížských salonů, ale je třeba udržovat rovnováhu.
A šála není ani zdaleka hotová.
Lit.: Růžičková, Markéta: Audiokniha: Nebezpečné známosti – Choderlos de Laclos. In web MarketaRuzickova, 25. 11. 2014 (recenze). – Cit.: Naši předkové to ve vztazích měli těžké. O tom se můžete přesvědčit v nové audioknize od nakladatelství OneHotBook, které již tradičně odvedlo skvělou práci. Že jsou klasické romány nuda? Tak to jste ještě neslyšeli Nebezpečné známosti. Více v recenzi.
Pařížská smetánka 18. století nebyla taková, jak se prezentovala na veřejnosti. Pod povrchem veškerých morálních ctností a zakládání si na dobré pověsti byste našli nic než lži, uvolněné mravy a především intriky. To jsou Nebezpečné známosti ve zkratce, pod obalem cédéčka se však skrývá mnohem víc. Mohlo by se zdát, že klasický román v dopisech francouzského spisovatele Choderlose de Laclose, který ve své době obrátil pobouřenou společnost vzhůru nohama svým nemilosrdným vylíčením tehdejší přetvářky, už nemá dnešnímu člověku co říci. OneHotBook ale hravě dokazuje, že to ani zdaleka není pravda.
Nebezpečné známosti předkládají čtenáři děj formou dopisů, které si mezi sebou píší jednotlivé postavy. V audioknize však nenajdete všechnu korespondenci, a rozhodně to není ke škodě. Režisér Michal Bureš vyřadil asi třicítku dopisů a děj tak výrazně „odlehčil“ a dodal mu na plynulosti a napětí. Rozhodně jsem nečekala, že budu netrpělivě hltat jeden dopis za druhým, jako bych poslouchala nějaký thriller a ne společenský román, který je nějakých 232 let starý.
Skvělou volbou bylo natočit vícehlasou audioknihu (jak už to OneHotBook udělalo třeba v případě Mycellia Vilmy Kadlečkové nebo Atlasu mraků Davida Mitchella). Myslím, že právě tohle si mě získalo. Každá z postav mi díky hlasu herců snadno ožívala ve fantazii, jako bych se ocitla na divadelním představení se zavázanýma očima, a to, co se děje na jevišti, si mohla jen představovat.
Královnou a králem intrik jsou bezpochyby markýza de Merteuil a vikomt de Valmont, jejichž hlasů se obdivuhodně zhostili Vilma Cibulková a Jiří Dvořák. „Kočkování“ těchto dvou patří k tomu nejlepšímu, co audiokniha nabídne. Sexy nakřáplý hlas markýzy de Merteuil vás nenechá na pochybách, co je ta ženská zač, a budete zašnout nad tím, kolik tónů a poloh dokáže Vilma Cibulková při čtení dopisů vykouzlit. Také jsem si užívala pasáží, které čte Jiří Dvořák, protože jeho sametový hlas bych od jeho namluvení Skály a Muže z ostrova Lewis mohla poslouchat kdekoli a kdykoli. Tentokrát však nechal melancholii za sebou a pořádně se obul do role svůdníka.
Rolí Cécile Volanges a rytíře Dancenyho, dvou mladičkých lidí, kteří ještě věří na ideály a zamilují se do sebe, aniž by tušili, že si s nimi jako s loutkami pohrávají dva výše zmínění intrikáni, se zhostili Klára Issová a Jan Meduna. Nedovedu si představit lepší volbu. Klára Issová má jemný dívčí hlas a polohy plné naivity, zamilovanosti a zoufání si zvládá bravurně. Jan Meduna zase výborně představuje až po uši zamilovaného mladíka, dokáže totiž do svého hlasu vložit opravodové procítění.
Čtveřici doplňuje Kristýna Frejová jako počestná a vdaná madame de Tourvel, kterou se snaží pokořit vikomt de Valmont. Sledovat jen na základě hlasového projevu, jak mu postupně podléhá, je opravdu zážitek. Však na ni Valmont nešetří svého důvtipu. Šestým interpretem je Igor Bareš, který se zhostil role poněkud ironického vypravěče, promlouvá však jen občas. Škoda jen, že se mu nedostalo více prostoru.
Každý z interpretů má natolik odlišný hlas a způsob projevu, že je od sebe hravě odlišíte a na začátku audioknihy, kdy jste vrženi do složitého propletence vztahů, vám to pomůže v rychlé orientaci. Stačí pár prvních slov a hned víte, jestli se jedná o naivní patnáctiletou dívenku, protřelou intrikánku či znuděného svůdníka. Za mě tedy palec nahoru za zpracování příběhu, vícehlasá audiokniha byla v případě Nebezpečných známostí tou nejlepší volbou. Stejně tak výběr herců – nevěřila bych, kolika různými tóny se dá říct něco tak obyčejného jako adresování dopisu.
(…) Průvodní hudba kombinuje hudební styl 18. století a podkres s temnými tóny. Osobně se mi více líbilo první zmíněné, protože mě to snáze přeneslo do tehdejší doby a navodilo atmosféru. Temný podkres sice podtrhoval dramatické pasáže, ale moc se ke klasickému románu nehodil, zněl mi až příliš „moderně“. To je však drobnost, na kterou ráda zapomenu.
Nebezpečné známosti byly dobře strávenými osmi hodinami poslechu. Určitě je doporučím každému, kdo má rád klasická díla, ale i těm, kteří jim příliš neholdují. Audiokniha vás totiž možná přiměje změnit názor. (….)
Lit.: Herynková, Helena: Nebezpečné hry s láskou. In web Superrodina, 24. 3. 2015 (recenze). – Cit.: Intriky, předstírání, láska i nenávist až za hrob, to vše se snoubí v románu Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose. Román, jenž od svého vydání v roce 1782 nepřestává fascinovat nové a nové čtenáře, se nyní dočkal i své audiopodoby.
Nebezpečné známosti patří do originálního žánru, jsou totiž románem v dopisech. Choderlos de Laclos rozehrává ve vzájemné korespondenci hlavních hrdinů smrtelně nebezpečnou hru s láskou a vášní. Příběh starý jako sám svět. Vikomt de Valmont a markýza de Merteuil si velice rádi pohrávají s city, a tím pádem i osudy druhých. Leč, jak to tak život zařídí, nakonec se sami zaplétají do vlastních sítí.
Autor v románu plném neskrývané lásky i nenávisti využívá originálního pojetí – dopisů, a udržuje čtenáře v trvalém napětí. Valmont svádí Cecílii, ale přitom miluje paní de Tourvel. Markýza zřejmě miluje Valmonta, ale mnohem více nenávidí Cecíliina nastávajícího, takže Valmonta využije jako nástroj pomsty. Jestli markýza nad vikomtem zvítězí, či přizná svůj úskok a spokojeně spolu prožijí zbytek života, to prozradí spletitý příběh epistolárního románu.
Audiokniha Nebezpečné známosti, vydaná nakladatelstvím OneHotBook výborně čerpá z neobvyklého pojetí románu. Ponechali dopisovou formu, v níž má každý z hrdinů vlastní hlas, a přidali postavu vypravěče v podání Igora Bareše, jenž výborně posluchače provádí dějem a udržuje časovou souslednost.
Role vikomta de Valmont se ujal Jiří Dvořák, markýzou de Merteuil se stala Vilma Cibulková. Klára Issová ztvárňuje mladičkou Cecílii, v jejího oddaného miláčka rytíře Dancenyho se proměnil Jan Meduna. Kristýna Frejová propůjčila svůj krásně zvučný hlas Valmontově lásce, paní de Tourvel. Všichni představitelé se čtení zhostili bezmála s divadelním nábojem a dodali tak starému románu novou dramatickou polohu. Bez dechu budou posluchači, nalepení uchem málem na přehrávači, sledovat ubíhající děj. Občas zběsile, jindy zase poklidně až líně, vine se nit vyprávění, aby se nakonec spletla v obrovské a nepravidelné klubko vztahů.
Nebezpečné známosti se dočkaly několika filmových podob i divadelní dramatizace. Tato nová verze, audiokniha, jistě uchvátí zase nové čtenáře/posluchače, kteří jako smyslu zbavení zatouží podlehnout Valmontovu kouzlu.
Lit.: anonym (= Skutilová, Vladana): Nebezpečné známosti (audiokniha). In web Jedu v knize, b. d. (2018?) (recenze). – Cit.: Co takhle změna? Sice jsem zavalená novinkami a vyhlížím další, ediční plány na podzim už mám pročtené tak a zpět, ale co třeba kniha z roku 1782?
Nebezpečné známosti jsou o intrikách, lásce, zradě, touze, sexu, cti a odvržení. Ústřední dvojici tvoří markýza de Merteuil a vikomt de Valmont. Markýza váženého postavení, bezúhonná, důvěrnice mnoha dam i jejich dcer. Naslouchám jim, radí, ale sleduje tím jen svoje zájmy. Nemůže odolat moci manipulovat s druhými. Vikomt má naprosto zasloužilou pověst svůdníka, před kterým si žádná sukně nemůže být jistá. Do jejich osidel se dostala i patnáctiletá Cécile de Volanges. Po pobytu v klášteře se vrací domů, aby se mohla provdat/byla provdána na staršího muže. Jenže ona se zamiluje do mladého rytíře Dancenyho. Píší si dopisy a předávají si je na tajných místech. O své lásce píše Cécile přítelkyni, svěřuje se markýze de Merteuil. Valmont mezitím líčí nejen na ni, ale také na ctnostnou paní Tourvel, madam upjatých mravů tak moc se snažící vikomta odehnat. Čím více ona odolává, tím víc on naléhá. Nejde o ni, ale o něj, co chce, musí dostat. Intrik přibývá, smyčka lží se začíná stahovat i kolem vikomta a markýzy.
Nebezpečné známosti psané v dopisech jsou dokonalá volba pro audio verzi. Každá postava dostala svůj hlas. Markýzu de Merteuil namluvila Vilma Cibulková. Číší z ní despekt, je povýšená nad všemi okolo sebe, ti jsou jen loutkami v její hře. K tomu přičtěte ještě typicky nakřáplý hlas Cibulkové, jehož možnosti plně využila, a máte favorita celé audioknihy. Ostatní ale zdatně sekundují. Charismatický světácký lovec žen Jiří Dvořák, jenž chce za každou cenu dosáhnout svého. Jan Meduna propůjčil rytíři Dancenymu mladickou naivitu, čest, vášeň a vnitřní zápolení jeho touhy se společenskými požadavky doby. Stejně tak naivní, bezelstná, bezradná a bez větších obtíží umožňující sebou nechat manipulovat je Cécile de Volanges v podání Kláry Issové. Ženskou trojici doplňuje Kristýna Frejová. Je cnostná, někdy až hystericky hájí své názory a morálku. Kontrast postav audiokniha vystihla výborně. Nesmím zapomenout ani na vypravěče Igora Bareše, který lakonicky jakoby mimochodem uvádí do děje, čísluje dopisy a vysvětluje, které byly vynechány.
V hudebních předělech vyniká hra na dobové strunné nástroje, byla použita hudba francouzského skladatele Benoita Boriese. Dramatické pasáže dokresluje hudba temnější, dokonale lákající k dalšímu poslechu.
Za poskytnutí audioknihy k recenzi díky OneHotBook a Audiolibrix, kde si můžete poslechnout ukázku.
Moje hodnocení: 87 %
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku