Mycelium I. – Jantarové oči (2014)

Přidal: Premek |

Červenec 18, 2014

Vilma Kadlečková. Audiokniha. První díl románové ságy, odehrávající se ve 26. století na Zemi. Režie Jitka Škápíková.

Osoby a obsazení: Lucas Hildebrandt (Jaroslav Plesl), Pinkertina Wardová) (Klára Issová, Kamëlë (Jana Stryková), Roy Stafford (Jan Vlasák), Maëwënë (Valerie Zawadská), Fiona Fergussonová (Kristýna Frejová), Rantanagan (Jan Meduna), Sofie Hildebrandtová (Dana Pešková) a loď Angaëdaë (Jitka Škápíková).

Natočeno 2014. Vydal OneHotBook v roce 2014 (2 CD MP3, AK028, celkem 12 hod.; EAN 8594169480282).

Pozn.: Velkolepá audio adaptace v podání 9 herců! Sarkastický Lucas Hildebrandt bojuje se smrtelnou chorobou a hledá protiváhu moci fanatických Össeanů, na jejichž mimozemské technologii je lidstvo závislé. (…) Ceny Akademie SFFH: Nejlepší původní česká kniha a Kniha roku 2013. (anotace)

Lit.: Gregor, Lukáš: Vilma Kadlečková: Mycelium – Jantarové oči. Nevšední cesta mimo Zemi. In web Audiokniha roku, září 2014 (recenze + ukázky k poslechu). – Cit.: Fanoušci sci-fi její jméno s největší pravděpodobností opakovaně potkávají při oční procházce po domácní knihovničce. Sérii Vilmy Kadlečkové, Mycelium, by si ale nemuseli/neměli nechat ujít ani ti, co s daným žánrem zrovna nekamarádí. Nyní se nabízí ideální příležitost – první díl, Jantarové oči, totiž vycházejí ve zvukové podobě. A ne ledajaké.

Mycelium: Jantarové oči

Přečíst si u popisku vydavatele OneHotBook pro zkušené posluchače audioknih znamená jistotu. Když odmyslím své velké zklamání, vlastně až roztrpčení s Atlasem mraků, zůstává mi seznam o takřka třech desítkách titulů s velmi pečlivou přípravou a zpracováním. Když hledám audioknihy, které v poslední době patří dle mého soudu k těm nejvyvedenějším, opakovaně vlastně narážím právě na OneHotBook. A s Myceliem si své pomyslně královské postavení rozhodně nenechají vzít.

Nejde jen o samotnou dramaturgii, a tedy volbu zařadit do svého portfolia českou sci-fi prózu. Rozhodnutí je sice v něčem riskantní, sám vydavatel bude jistě vyčkávat, zda se vůbec pustit do dalších dílů, neboť Mycelium stěží může konkurovat mezinárodním trhákům a detektivkám. Na straně druhé navazuje na mapování české původní tvorby, která si odnesla nejednu cenu a současně si jí i více než málo všimlo naše čtenářstvo, čili nejde o výlov z hloubky neprobádaného rybníku. Když se ale porovná první díl Mycelia s audioknihami plnými napětí a akce, zůstává Kadlečková (zdánlivě) v jejich stínu. Během těch třinácti hodin nenapočítáme mnoho situací, kdy by se nám tep měl důvod významně zrychlit. Naopak, přijde mi, že akční pasáže jsou spíše slabší stránkou autorky, zatímco to, co by v potenciální střet mohlo vyústit, v sobě nese tíživost či znepokojivé pnutí. Snad nejvyhrocenější jsou konfrontace ústředního hrdiny Lucase s jeho otcem, flashbacky, které zdařile odkazují na klaustrofobické situace v thrillerech nebo i Poeově Jámě a kyvadlu, především ale utvářejí jednu z poloh hlavní postavy. Lucas totiž může chvílemi vypadat jako cynik, uzavřený snílek, stejně jako pragmatik, který má důvody k rezervovanosti. V nitru postupně ale odkrýváme šrámy, jež bychom – stejně jako jeho nemoc – rozhodně nechtěli přát ani nepříteli.

Stejně plastické jako nitro Lucase je i Mycelium samotné. Vlastně v něm najdeme i milostnou linii (nenaplněné?) lásky, práci s nejrůznějšími mystickými motivy, vše zastřešené univerzálním tématem o střetu kultur – tématem stále živým a nenabízejícím žádná jednoznačná východiska.

Mycelium představoval bezesporu pro vydavatele oříšek. Vždyť kniha přetéká jazykem a pojmy mimozemskými, při čtení velmi obtížně dešifrovatelnými a čitelnými (což není samoúčelné, nýbrž to souvisí s dějem a podstatou jinakosti a složitosti světa obývaného Össeany). V rukou režisérky Jitky Škápíkové se šifry musejí dostat do úst hercům tak, aby je posluchač přeci jen dokázal vnímat a pamatovat si. Jantarové oči coby audiokniha v tomto směru zejména ze své první čtvrtiny nepředstavuje zrovna snadně konzumovatelný obsah, přesto mně osobně ve výsledku přijde vstřebatelnější a díky režii a obsazení i poutavější. OneHotBook obsadil celkem devět herců, kdy se každý z nich zhostil kapitoly, v níž dominovala ta která postava. Týmu vévodí Jaroslav Plesl, ne snad jen z důvodu, že se chopil hlavní postavy, ale i proto, že jeho hlas i při poklidné melodizaci umí zachytit nervozitu, bolest, nenávist. Líbí se mi i Jan Vlasák, dramatická Jana Stryková či sympaticky naivní Klára Issová, naopak nemůžu vůbec přijít na chuť projevu Kristýny Frejové, tak podivně odcizenému.

Hudební dramaturgie využívá kombinace industriálních (ne)melodií a zvuků, míchá je i s mystičtějšími pasážemi, k náladě i povaze knihy se hodí, nijak výjimečně ale neoslovuje – což můžete i brát jako plus, že na sebe nepoutá pozornost.

Sám jsem zvědavý, jak se Jantarové oči zalíbí posluchačům a zda zájem přeroste v realizaci dalších dílů. Přimlouval bych se za ně. Už proto, že zvukové podání by celé pentalogii Mycelia velmi slušelo.

Lit.: Jára M. (jarmik): Jantarové oči (audiokniha). In web Jára M. píšící, bdící, 20. 8. 2014 (recenze). – Cit.: Jsem příznivcem mluveného slova. Před víkendem jsme dostali příležitost poslechnout si předem audioknihu Jantarové oči od pí Vilmy Kadlečkové.

Myšlenka vydat první díl pentalogie Mycelium jako audioknihu se dočkala skvělé realizace. Sargo těch 13 hodin (anotace k audioknize uvádí 12 hodin, ale iTunes ukazují skoro 13) doposlouchala asi za dva nebo tři dny, mně to trvalo asi o dva dny déle.

Byl jsem zvědav, co mi přinese poslech knihy, kterou jsem nedávno četl. Navíc knihy, o níž se doma bavíme, neb jsme fanouškové. Prvních pár minut to trošku drhlo, připadaly mi zdlouhavé. Rychle jsem se ale vposlouchal a postupně z poslechu byla stále více strhující jízda, až v druhé polovině jsem poslouchal každou volnou minutu a nemohl jsem uvěřit, že už je konec!

Nemohu porovnávat s jinými současnými audiozpracováními moderní beletrie, protože většinou poslouchám různé starší rozhlasové pořady, a tedy nevím, jak se tyto věci dnes dělají. Ale Jantarové oči se z mého pohledu skutečně vydařily: přinášejí plný text knihy, jen decentně upravený v tom smyslu, že když někdo něco říká, tak po přímé řeči už nečtou „řekl Lucas“ nebo „odpověděl Aš-šád“ apod.

Hlavním přínosem asi bylo, že jsem si teprve při – nutně pomalém soustředěném poslechu – uvědomil koncepci knihy. Jak čtenáře postupně uvádí do příběhu a reálií budoucího světa. Vynikajícně je udělané hlavně rozdělení kapitol mezi jednotlivé vypravěče: ve čtení se střídá celkem devět herců (učinkují: p. J. Plesl, pí J. Stryková, pí K. Issová, p. J. Vlasák, pí K. Frejová, p. J. Meduna, pí D. Pešková a pí J. Škápíková). Každý herec čte úsek knihy, který je vyprávěn přimárně pohledem té které postavy. Tzn. nejde o dramatizaci, ale opravdu o čtení.

Při poslechu jsem si říkal, co si asi ti herci o textu mysleli. Neočekávám, že knihu četli a znali. Takže dostali ke čtení nějaké mimozemšťany Össeany a jejich řeč. Vystupují tam postavy se jmény jako pí Ëltaühl a pije se čaj gömeršaül. K mému překvapení však mimozemské výrazy v toku mluvené řeči nebyly rušivé, ale naopak krásné a poetické. Klidně bych jich snesl více (ale herci by patrně právem mohli požadovat příplatek za obzvláště těžké pracovní podmínky).

Druhým ziskem mluveného slova je vychutnání si detailů. V pondělí ráno v metru (cestou do práce) jsem se opravdu chechtal odstavci , kdy se právnička pí Fiona Fergussonová ve vypjaté chvíli rozhoduje, zda zavolá (videomobilem) svému neoblíbenému kolegovi, i když už je po půlnoci, protože se s ním potřebuje nutně poradit:

Číslo Lucase Hildebrandta měla ještě z dob, kdy to vypadlo, že oni dva spolu možná začnou chodit. Radši nezkoumala, proč po tom fiasku v kavárně, kdy se Hildebrandt projevil jako nadutý ateista, ten záznam dávno nesmazala. Rozhodla se ihned, že se neukáže, nebo alespoň ne zpočátku, a schválně se nepodívala do zrcátka a nešla se učesat. Místo toho ztratila vzácné tři minuty přemítáním, jestli má poslat pozadí pracovní – , což bylo červené logo Rady na šedém podkladě, bezpečné, ale nudné – , nebo své osobní -, což byl krystal s aurou v tónech růžové a světle zelené, působivý spirituální obraz od téměř neznámého, ale talentovaného mladého malíře Léona Coriho. Coriho obraz by poslala radši, protože o její duši jistě vypovídal víc než logo a ona by o ní Lucasovi něco vypověděla ráda; ovšem znamenalo to riskovat jeho další jízlivost. Během toho rozhodování si uvědomila, že se vlastně rozhodla mu zavolat, a byla tím upřímně překvapená.

Budu nekorektní a napíšu, že žádný muž by takto nedovedl popsat scénu, kdy hrdinka se chystá zavolat kolegovi a schválně se nepodívá do zrcátka a nejde se učesat, protože kolega je tak protivný :-)

Hlasy herců jsou krásné: dovolily mi oddat se toku čtení. Nevadil mi žádný z nich.

Hlavní problém tak je, že čtení moc rychle uteče, a jsme teprve na konci prvního dílu. Nemám představu, jak může vypadat ekonomika audioknihy takovéhoto okrajového žánru. Ne že by mě to příliš zajímalo – ale cítím starost, jestli je reálná šance se dočkat takto luxusního načtení celé pentalogie.

Z pohledu fanouška tedy audioknihu Jantarové oči doporučuji :-) Ale čekání na pokračování bude perné.

Lit.: Nováková, Jitka: Mycelium v uších a össenský vpád do vinárny. In web XB 1, 7. 10. 2014 (článek o křtu audioknihy). – Cit.: Audioknihy dobývají poslední dobou srdce českých čtenářů, a ti se ve zvukové podobě mohou dočkat stále většího množství známých domácích i zahraničních románů. Výjimkou není ani úspěšná science fiction série Vilmy Kadlečkové, Mycelium, jejíž první díl pod názvem Jantarové oči právě vyšel jako audiokniha u nakladatelství OneHotBook. Jak tento příběh funguje v audio podobě, kde se herci střídají podle úhlu pohledu svých postav v jednotlivých scénách, a jak zakročila össenská církev proti jeho šíření na křtu audioknihy? Na všechny tyto otázky se vám pokusíme odpovědět v reportáži z velkolepého akce, na kterou, světe div se, přišly i živé houby! A samozřejmě nejen ony…

Jana Stryková na nás čekala s konvičkou össenského čaje.

Obsazení bylo zvoleno šikovně a hlasový projev představitelů jednotlivých rolí se k postavám hodí velmi dobře. Někteří herci mi zpočátku nesedli (Kristýna Frejová jako Fiona), ale v dalších pasážích jsem si na ně zvykla a postupně si je oblíbila, jiní mi připadali jako skvělá volba od samého počátku – zejména Klára Issová, jejíž holčičí a sladký, ale nepřeslazený projev k Pinkertině Wardové pasuje dokonale. Výborný kontrast k ní představuje Jana Stryková jako Kamëlë, která zvládá veškeré polohy této postavy bravurně a obzvláště její opovržlivé komentování Pinky střídané přímo s Pinkertininými pasážemi funguje skvěle. A ač si některé scény u různých postav čtenář představoval čtené jiným tónem, než jaký zvolili herci, nikde to pro mě nepředstavovalo jakýkoli zádrhel – mnohdy naopak. Příjemně překvapil i hudební doprovod, který není rušivý a dovedně zdůrazňoval atmosféru. Jediná pasáž, kdy mne vytrhl z poslechu, byly hudební vložky kolem šestnácté kapitoly, které se mi jednak k textu příliš nehodily a jednak mi samy o sobě připadaly dost nepříjemné. Všude jinde se však doprovod vydařil a hlavní hudební téma se ke knize hodilo vskutku přesně. Jako audiokniha tak Mycelium: Jantarové oči funguje nad očekávání dobře – střídání herců mu prospělo a doslova přivedlo příběh k životu ještě víc než při čtení knihy, hudba převážně podtrhuje atmosféru a délka jednotlivých stop umožňuje pohodlný poslech i na jednodušších zařízeních, která si nepamatují čas pozastavení stopy.

V pondělí 29. září proběhl v karlínské vinotéce Veltlín a sousední čajovně Tea Mountain křest audioknihy. Jeho hosty byli autorka Vilma Kadlečková, zástupci OneHotBook (Martin Pilař, Šárka Nováková a Jitka Škápíková, která audioknihu režírovala a četla prolog, epilog a názvy kapitol) a část obsazení: Jaroslav Plesl (Lucas Hildebrandt) a Kristýna Frejová (Fiona Fergussonová) krátce po zahájení akce podnikli společné čtení. Ukázka byla skvěle zvolená vzhledem k napětí mezi oběma postavami a dokonale ilustrovala, jak může zapojení více herců vnést do textu zcela nový rozměr. Průběh večera byl však vzápětí narušen vpádem příslušníka össenské církve, který celé osazenstvo zavedl do vedlejší čajovny a přiměl okusit čaje z posvátné Pětice. Nemáme doklady o tom, že by kdokoli přišel k újmě, ač prý několik otřesených účastníků muselo zapít následky trëighrü pořádnou dávkou vína po bezpečném návratu do Veltlínu. Zásah církve možná zmírnila i přítomnost Jany Strykové alias Kamëlëmöernü, která nám přečetla pasáž o své dřívější návštěvě jiné össenské čajovny – a neopomněla při tom ani jízlivě okomentovat manýry Pinkertiny Wardové.

Nechyběla ani malá houba…

Na závěr křtu proběhla i zábavná soutěž o několik CD Jantarových očí. Malá muchomůrka roznesla listy na zapsání odpovědí, Martin Klíma (už bez össenské hlavy) četl rozličné kvízové otázky. Jak se jmenuje zbraň össenských gleewarinů? V jakých seriálových SF se vyskytují organické vesmírné lodě? Jak zní název össenského modlitebního hudebního nástroje? Možnosti leckdy vzbudily vzrušený hovor, krčení obočí i salvy smíchu. Příjemné ukázky, pokřtění audioknihy, zábavný kvíz, výborné víno, čaje a drobnosti k snědku – co více si může návštěvník přát?

Zdroj: http://jarmik.pise.cz/792-jantarove-oci-audiokniha.html

Mluvené slovo na zvukových nosičích