Pohádky z Krakonošovy zahrádky (2014)

Přidal: Premek |

Prosinec 9, 2014

Radek Adamec a Antonín Adamec. Soubor pohádek a poudaček. Zvuk Jan Hála. Hudba V. Grokchovsky (Krakonosh Symphonic Poem). Režie Radek Adamec.

Čtou Josef Somr, Ota Jirák, Pavel Zedníček a Karel Hlušička.

Natočeno 2014 (Studio Bystrouška). Vydal GMP v roce 2014 (1 CD, 859415658302 – EAN 8594156583026), distribuce Radioservis.

Obsah: 1. Čarokrásné Krkonoše (Josef Somr) – 2. Trocha toho strašání (Josef Somr) – 3. Jak Krakonoš vyhnal čerty z Krkonoš (Ota Jirák) – 4. Vlčí hřeben a poslední krkonošský vlk (Pavel Zedníček) – 5. Sklářský mistr Borufka (Josef Somr) – 6. Jak Krakonoš překazil čarodějnické rejdy (Ota Jirák) – 7. O čaroději Vejrychovi (Karel Hlušička).

Pozn.: Tyto nádherné poudačky, vyprávěnkyči jednoduše pohádky, se odehrávají v dobách již dávno minulých, kdy ještě člouječí pokolení bylo s přírodou spjato. V dobách, kdy v zimě ouplně pokaždé byly stromy sněhem zavěšené a v lese tak vytvořena pohádková vidina. Tehdá vzduch čistý, jiskřivý a pokojné ticho lákaly k častým procházkám v tomto čarokrásném prostředí.

V dobách těchto jste také mohli velmi často na Krkonoších potkat všemocného vládce těchto hor, jemuž místní horáci Krakonoš říkají a německy mluvící obyvatelé hor jej Rüberzahlem zvou.

Dozvíte se, co se kde na verškách šustlo, a jaké taškařice a šprýmy Krakonoš pro dobré horáky připravil a jak případné nepravosti dokázal ztrestat.

Snad tato sbírka pohádek a zkazek nalezne mezi vámi dostatek ctitelů Krakonošových kousků a zanechá ve vás něco málo z kouzla starých Krkonoš a života tamních horáků. (anotace)

Lit.: Fajmon, Kamil: Stále poutavý Rüberzahl. In web Naposlech.cz, 28. 4. 2015 (recenze). – Cit.: Pojďte, vypravíme se spolu na audiocestu po krkonošských horách, kterým od nepaměti vládl mocný Krakonoš. Na naší pouti nás čeká celkem sedm zastavení.

Začínáme základními pohádkovými informacemi o Krkonoších v podání pana Josefa Somra. S tím dále postupujeme do krčmy za jedním podivným horákem, od něhož si poslechneme poudačku v krkonošském nářečí o tom, jak přišel ke své mlynářské čapce. Z hospody se pak dostáváme do vísky Harrachov, kde už u Čertovy skály čeká Ota Jirák, aby nás seznámil s tím, jak Krakonoš zatočil s pekelníky.

Po krátké přestávce pokračujeme za Pavlem Zedníčkem a jeho vlkem. Ne, nemusíte se bát, jeho vlk je hodný a dokonce zachránil jednomu dědovi život. Mezitím nás dohonil Josef Somr s dalším příběhem, tentokrát o jednom propuštěném skláři a Krakonošově pokladu. Pokud trávíte filipojakubskou noc pálením čarodějnic, pak si určitě nenechte ujít vyprávění Oty Jiráka, v němž se dozvíte, jak s nimi vládce hor vyběhl. Naši cestu zakončíme v Jilemnici s Karlem Hlušičkou a jeho hrůzostrašnými historkami o čaroději Vejrychovi.

Autorům zvukového disku Pohádky z Krakonošovy zahrádky, Radku a Antonínu Adamcovým, se podařilo navázat na poudačky Marie Kubátové či na slavné Krkonošské pohádky s hajným, Ančí a Kubou Boženy Šimkové. I v jejich textu jsou Krkonoše popisovány s láskou a porozuměním, nechybí moudrost a poučení. Mocný vládce hor zde rovněž napravuje nepravosti a zastává se chudých lidí, kterým ublížila vrchnost. Vzhledem k zacílení je ale za diskutabilní možno označit užití lidové obhroublosti: „baba se podrbala na perdeli a poudá…“ Nelze pochybovat o tom, že podobné výrazy se v Krkonoších používaly, nicméně je např. u výše zmíněných autorek v dílech pro děti nenajdeme.

Tak, jak tomu bylo u Veselých mašinek, i tentokrát se vydavatelství GMP rozhodlo zbavit vypravěče nádechů, naštěstí však nebylo natolik důkladné, aby vystříhalo všechny. Absence dýchání se nejvíce podepsala na intepretaci Josefa Somra a Pavla Zedníčka. Postavíme-li vedle sebe výkony všech čtyř herců, pak projev pana Zedníčka za ostatními značně pokulhává – z jeho hlasu můžeme vyčíst únavu a snad i nezájem. Je to zvláštní, neboť z Pohádek o mašinkách či z příběhů Pata a Mata, které namluvil, je na první poslech jasný naprostý opak. K nejpodařenějším lze zařadit pohádky v podání Oty Jiráka – jeho bohaté zkušenosti s tvorbou pro děti jsou zde opravdu mistrovsky využity.

V nahrávce bylo použito velké množství zvukových efektů. Postavy vstupují do krčem, ocitají se v přírodě, u řeky nebo na louce. Různým místům jsou občas přizpůsobeny i zvukově vyjádřené přímé řeči, ne vždy se ovšem jedná o autentické ruchy. Sklářský mistr Borůvka například má jít po prašné cestě, zvuk jeho kroků ovšem odpovídá cestě štěrkové. Navíc prochází z levého kanálu do pravého, posluchač tedy očekává, že otevře dveře z pravé strany, on však stiskne kliku uprostřed. Jindy zase interpret sdělí, že „pomalými kroky došel k sedadlu a sedl si“, boty ovšem klapou rychle. Podobných nepřesností je v Pohádkách z Krakonošovy zahrádky celá řada a většinou se jedná o zbytečné kopírování vypravěčových informací. Pro lepší zážitek by bylo lepší omezit je jen na naprosté minimum a ponechat je kupříkladu jen u promluv pohádkových bytostí.

Nadmíra zvukových efektů je tu ke všemu použita na úkor hudební složky – temná a zároveň veselá melodie celé CD pouze zahajuje, dále se ale objevuje už jen jeden předěl a minimální počet podkresů. Posluchač zajisté bude postrádat alespoň kratičkou závěrečnou melodii – kompaktní disk ukončuje pouze vypravěč.

Jestli vám ale nevadí téměř filmové nahlížení na audioknihu a dáváte přednost kvalitnímu textu, pak vás titul určitě nezklame.

Mluvené slovo na zvukových nosičích