Jean Baptiste Poquelin – Moliére (2014)

Přidal: Premek |

Leden 2, 2015

Jean Baptiste Poquelin – Moliére. Výbor scén ze slavných Moliérových dramat.

Účinkují Jiřina Bohdalová, Vladimír Brabec, Jana Březinová, Jaromír Hanzlík, Libuše Havelková, Blažena Holišová, Nina Jiránková, Josef Kemr, Miloš Kopecký, Jiřina Petrovická, Martin Růžek, Olga Scheinpflugová, František Smolík, Jiří Sovák, Bohuš Záhorský, Bedřich Vrbský, Karel Pech, Jaroslav Moučka, Josef Čáp, Bohuslav Čáp.

Vydal Supraphon v roce 2014 (Supraphonline, pouze v MP3; celkem 1 hod. 57 min.)

Obsah:
Škola pro ženy. Komedie o 5 dějstvích
1. 3. dějství scéna 2. a 3. Scéna Arnulfa a Anežky
2. 5. dějství scéna 4. Scéna Arnulfa a Anežky
3. Zdravý nemocný. Komedie o 3 dějstvích
Don Juan aneb Kamenný kvas. Komedie o pěti dějstvích
4. 1. dějství, 1. výstup
Tartuffe. Komedie o 5 dějstvích
5. 1. dějství, 1. výstup
6. 3. dějství, 3. výstup
7. 4. dějství, část 3. výstupu + výstup 4 – 7
8. Lakomec. Komedie o 4.dějstvích
9. Amfitryon. Komedie o 2 dílech a prologu
10. Zdravý nemocný. Komedie o 3.dějstvích
4. Lakomec. Komedie o 5.dějstvích

Pozn.: Minisérie určená pouze pro digitální prodej, která je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. (…)

Jean Baptiste Poquelin Moliére (*15.1.1622 – 17. 2. 1673)
byl francouzský herec, spisovatel a dramatik období přelomu baroka a klasicismu.
Jako velmi vzdělaný syn dvorního čalouníka a truhláře byl předurčen ke skvělému postavení u dvora. Nicméně Moliére založil jako 21letý mladík divadelní společnost, se kterou se vydal na turné jako její principál a zároveň se pokoušel psát divadelní hry.
Společnosti se příliš nedařilo, ale obrat k lepšímu přineslo pozvání králova bratra ke dvoru v roce 1658 zval králův bratr ke dvoru.

Velký úspěch Moliérovy satiry na dobovou afektovanost Směšné preciózky zajistil herecké společnosti budoucnost. Moliérovy hry byly jádrem repertoáru společnosti, zahrnovaly jak charakterní komedie tak také frašky ve stylu komedie Dell’arte,
kterou byl Moliére velmi ovlivněn. Do tohoto období patří hry Lékařem proti své vůli, Sganarel aneb domnělý paroháč a Skapinova šibalství. Na objednávky dvora psal Moliére v této době také tzv. komedie balety (Protivové, Princezna z Elidy, Sňatek z donucení, Pán z Prasečkova). Pokoušel se psát i dramata, ale ta publikum mnohem méně zajímala.
Jeho nejúspěšnější období bylo zároveň obdobím nejproblémovějším – Moliére se v té době proslavil jako dramatik komedií charakterů a mravů (Škola pro muže, Škola pro ženy, Misantrop, Tartuffe, Učené ženy, Lakomec, Zdravý nemocný).
Jeho trefné narážky na dobové mravy a zvyky jej přivedly do nemalých potíží, hra Tartuffe byla dokonce zakázána a Moliére ji musel dvakrát přepracovat.
Komedie a spory okolo nich jasně naznačují, že Moliére dělal z her živý obraz soudobého života a nešvarů společnosti. Nevěřil, že by se lidé dali změnit k lepšímu, ukazoval, jak je lidská povaha pokřivena různými druhy úchylného chování. Jeho postavy zůstávají na konci hry stejné jako na začátku. Ve svých hrách se Moliére přizpůsobuje ideálu tří jednot a pěti aktů. Některé hry napsal veršem, jiné prózou. Moliére kromě psaní své hry i režíroval a často také hrával hlavní role.
Moliére zemřel roku 1673, jen několik hodin po odehrání hlavní role v jedné ze svých nejslavnějších her Zdravý nemocný.

Mluvené slovo na zvukových nosičích