Skleněný pokoj (2019)

Přidal: Premek |

Únor 28, 2015

Book cover Simon Mawer. Audiokniha. Překlad Lukáš Novák. Režie Jitka Škápíková.

Čte Milena Steinmasslová.

Natočeno 2019. Vydal OneHotBook 28. 5. 2019 (2 CD MP3; katalogové č.: AK243; EAN: 8594169482439; celková délka nahrávky 17 hodin 13 minut).

Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Vydání původně plánováno na rok 2015 pod kat. číslem AK 056.

Pozn.: Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize. (anotace)

Simon Mawer (* 1948)

Britský spisovatel po studiu zoologie v Oxfordu pracoval jako učitel biologie v Anglii, na Kypru i na Maltě a svou literární prvotinu Chiméra vydal až na prahu čtyřicítky. Vzápětí za ni získal McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším britským románovým debutům a vzniklá očekávání naplnil další knihou Mendelův trpaslík. Po ní následovaly romány Evangelium podle Jidáše a Pád, za který obdržel Boardman-Taskerovu cenu. U českého publika dosáhl největšího úspěchu s prózou Skleněný pokoj (nominovanou roku 2009 na prestižní Man Bookerovu cenu), podle níž vznikl rovněž stejnojmenný film (Julius Ševčík, 2019) s mezinárodně uznávanými herci. K české historii se vrátil v románu Pražské jaro (2018). Autorův literární diptych Dívka, která spadla z nebe a Provazochodkyně vyšel česky nejen knižně, ale i audioknižně.

Milena Steinmasslová (* 1955)

Během studia na pražské DAMU hostovala v Národním divadle a v Činoherním klubu, krátce byla v angažmá v Divadle Na zábradlí. Hned po dokončení školy se stala členkou souboru Divadla pod Palmovkou. Její herecká kariéra začala ale dřív – v roce 1970 si ji vybrali do filmu Karla Kachyni Už zase skáču přes kaluže. O čtyři roky později se objevila ve filmu Jak utopit doktora Mráčka nebo v pohádce Malá mořská víla a velkou hereckou příležitost dostala v historickém dramatu V erbu lvice (1994). Je známá je také z televizních filmů, pohádek a seriálů (Muž na radnici, Ranč u zelené sedmy, Rodinná pouta, Ulice, Četnické humoresky, Případy 1. oddělení, Já, Mattoni). Dlouhodobě spolupracuje se spolkem Kašpar v Divadle v Celetné, hostuje ve Studiu DVA a na scéně Jatka 78. Věnuje se i dabingu a působí jako lektorka rétoriky, komunikace a argumentace.

Lit.: Doubrava, Ondřej: Historie (ne)známé vily. In web Naposlech.cz, 17. 6. 2019 (recenze). – Cit.: Román Simona Mawera Skleněný pokoj, pro jehož fiktivní příběh posloužila jako inspirace brněnská vila Tugendhat, zarezonoval v našich kulturních kruzích po svém vydání v roce 2009 hned několikrát. Rok po českém překladu vznikla v brněnském rozhlase třináctidílná četba na pokračování v podání Ondřeje Mikuláška. O pět let později se v Městském divadle Brno uskutečnila premiéra dramatizace, jejímž autorem a režisérem je Stanislav Moša. V roce 2019 měla premiéru vizuálně sice zajímavá, přesto ale příliš zkratkovitá filmová adaptace režiséra Julia Ševčíka, která se zaměřuje vlastně jen na jednu příběhovou „love-story“ linii původního románu. A konečně do čtvrtice: Skleněný pokoj vychází ve zvukové audioknižní podobě.

Mawerův román je komorní, leč rozsáhlou rodinnou ságou. Fascinující prosvětlená skleněná vila, postavená architektem Rainerem von Abt manželům Landauerovým, která měla být prostorem smazávajícím rozdíly mezi lidmi, národy a rasami, je v rozmezí let 1929 až 1990 němým, leč naléhavým svědkem mnoha rozličných druhů lásky, i zásadních historických milníků. Primárním zlomem tu samozřejmě je druhá světová válka.

Zajímavostí je, že ačkoli český překlad Lukáše Nováka, použitý i v novém zvukovém zpracování, zcela přímo odkazuje k Brnu a mnoha jeho reáliím, sám Simon Mawer v originále mluví jenom
o „Městu“, a v několika rozhovorech se přiznal, že z přímé lokalizace není příliš nadšený, neboť jeho vila Landauer přece jen není přesným popisem vily Tugendhat, a celý příběh je fikcí, sledující primárně lidské osudy. (Dodejme, že text výše zmíněné divadelní adaptace, navzdory jasným lokálním konotacím, určitou tajuplnost zachovat umí, navíc z románu téměř nic nevynechává.) Ačkoli je autorův záměr s hrou na tajemství sympatický a zcela pochopitelný, lze se domnívat, že pro naprostou většinu českých čtenářů, nebo v našem případě posluchačů, budou jasné odkazy na moravskou metropoli jen plusem. Ostatně i na obalu audioknihy je vila Tugendhat vyobrazena.

Audiokniha se původně v edičním plánu vydavatelství OneHotBook objevila už v roce 2015. Delší čekání na její realizaci se ale vyplatilo. Skleněný pokoj našel v Mileně Steinmasslové ideální interpretku. Už od začátku ve výrazné režii Jitky Škápíkové pečlivě rozehrává každou větu. Celých sedmnáct hodin čte velmi klidně, konejšivě, vždyť drama zde nastupuje až plíživě. O to mrazivěji a jiskřivěji vyznívají tísnivé chvíle. Z Mawerova textu i z hlasu Mileny Steinmasslové lze cítit noblesu a klid 20. let minulého století. Časem je dokonce možné díky tempu a výrazu bezpečně odlišit, zda bude kapitola věnována Viktorovi, Liesel, osudům její životní přítelkyně Hany, nebo Laníkovi, vděčné figurce, prospěcháři, který umí vyjít s každým režimem.

Skvělý dojem zanechají i drobné klavírní kompozice provoněné jazzem a swingem, uzavírající jednotlivé kapitoly.

Výsledkem je velmi plastický zážitek, připomínající film, který si promítnete ve své hlavě. Je zábavný a strhující. Neměl by vám proto uniknout.

Mluvené slovo na zvukových nosičích