Případ Lída Baarová – Rozhovory herečky s Josefem Škvoreckým (1982, 2016)

Přidal: Premek |

Březen 17, 2016

Pravdivá zpověď hvězdy předválečného a válečného filmu. Autentický zvukový záznam jejího přiznání z roku 1982. Dvanáct magnetofonových pásů poskytl Ondřej Suchý. Texty písní Béďa Šulc, Bedřich Wermuth, Ladislav K. M. Walló. Hudba José Kumok, Sláva Eman Nováček. Hraje FOK – Orchestr, řídí Béda Kerten, R. A. Dvorský a jeho taneční orchestr. Výběr Naďa Dvorská. Konečná úprava zvuku, mix, střih a mastering Ivan Mikota. Přeposlech Jakub Kamberský.

Hovoří Lída Baarová a Josef Škvorecký.

Natočeno 1982. Vydal Supraphon 8. dubna 2016 (3 CD, SU 6423-2, 3:12:46).

Obsah: CD 1 – 1. Možná, možná (úryvek, 0:48), 2. Doma (9:24), 3. U filmu (5:34), 4. V Německu (11:04), 5. Hodina pokušení (23:04), 6. Hodina rozhodnutí (10:26), 7. Možná, možná (3:18); CD 2 – 1. Růže nad mojí mříží (úryvek, 0:58), 2. Milenka ministra (41:28), 3. Útěky I (14:54), 4. Milujem to, co ztrácíme (2:47); CD 3 – 1. Růže nad mojí mříží (úryvek, 0:36), 2. Útěky II (30:47), 3. Noční můra (22:20), 4. Intermezzo a poslední útěk (11:56), 5. Růže nad mojí mříží (3:22).

Lit.: Bernard, Nicola: Poprvé vychází audio záznam rozhovorů Lídy Baarové s Josefem Škvoreckým. In web EuroZprávy, 16. 3. 2016 (zpráva). – Cit.: Liberec – Pod názvem „Případ Lída Baarová – Rozhovory herečky s Josefem Škvoreckým“ již 8. dubna vychází autentické nahrávky z roku 1982, kde hvězda prvorepublikového filmu poprvé a zřejmě naposled vypráví, jak to doopravdy bylo…

V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat.

Kniha skutečně o půl roku později vyšla v nakladatelství Sixty–Eight Publishers, Corp. pod názvem Lída Baarová Útěky (1983). Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena celá hereččina pravdivá zpověď, věnoval později Josef Škvorecký Ondřeji Suchému. Z celkem osmnácti hodin vznikl nyní komplet 3CD (scénář střihů Naďa Dvorská), zachycující v chronologickém sledu životní osudy této slavné české hvězdy předválečného a válečného filmu (natočila za celý svůj život celkem 70 filmů).
Největší část vyprávění zabírá podrobný popis života v německé filmové společnosti UFA, kam přijela dvacetiletá Baarová v roce 1934. V Německu žila do roku 1938. I zde, tak jako v Československu, zažívala obrovskou slávu. Byla neobyčejně krásná a dokázala svého půvabu náležitě využít. Měla zájem vždy o muže ve významném postavení. Zatímco Adolfa Hitlera jen okouzlila, ministra německé propagandy Josepha Goebbelse svedla tak, že kvůli ní chtěl opustit rodinu s několika dětmi. Stýkala se s nacistickými pohlaváry, účastnila se jejich sjezdů, ale žila pocitem, že je vše v pořádku – nacisté Německu výhradně prospívají. Hitler nařídil nemanželský vztah svého ministra ukončit.

V roce 1948 emigrovala do Rakouska. Pasáže poválečného pádu z výšin slávy tvoří druhou významnou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít. Nyní je možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi – bez „autocenzury“. Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934-1940 v jejím podání. (…)

Svoboda, Samuel: Co všechno řekla Lída Baarová Josefu Škvoreckému? In web Top Vip, 21. 3. 2016 (článek). – Cit.: Pod názvem Případ Lída Baarová – Rozhovory herečky s Josefem Škvoreckým vyjdou 8. dubna autentické nahrávky z roku 1982, kde hvězda prvorepublikového filmu poprvé a zřejmě i naposled vypráví, jak to doopravdy bylo…

V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala
setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat.

Největší část vyprávění zabírá podrobný popis života v německé filmové společnosti UFA, kam přijela dvacetiletá Baarová v roce 1934. V Německu žila do roku 1938. I zde, tak jako v Československu, zažívala obrovskou slávu. Byla neobyčejně krásná a dokázala svého půvabu náležitě využít. Měla zájem vždy o muže ve významném postavení. Zatímco Adolfa Hitlera jen okouzlila, ministra německé propagandy Josepha Goebbelse svedla tak, že kvůli ní chtěl opustit rodinu s několika dětmi. Stýkala se s nacistickými pohlaváry, účastnila se jejich sjezdů, ale žila pocitem, že je vše v pořádku – nacisté Německu výhradně prospívají. Hitler nařídil nemanželský vztah svého ministra ukončit.

V roce 1948 emigrovala do Rakouska. Pasáže poválečného pádu z výšin slávy tvoří druhou významnou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít. Nyní je možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi – bez »autocenzury«. Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934–1940 v jejím podání.

3CD vychází 8. dubna 2016.
Pravdivá zpověď hvězdy předválečného a válečného filmu. Autentický zvukový záznam jejího přiznání z roku 1982.
V květnu vyjde nová kniha Lída Baarová stále fascinuje autorů Miroslava Graclíka a Ondřeje Suchého.

Lit.: -ob- (= Bezr, Ondřej): AUDIO: Jak to bylo doopravdy. Aneb Lída Baarová se zpovídá Škvoreckému. In web IDnes, 4. 4. 2016 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Pod názvem Případ Lída Baarová – Rozhovory herečky s Josefem Škvoreckým vycházejí 8. dubna autentické nahrávky z roku 1982, které v emigraci žijící spisovatel hodlal literárně zpracovat. iDNES.cz přináší ukázku.

V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (1914–2000) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zřejmě poprvé a nejspíš naposled tu podle vydavatelství Supraphon Lída Baarová mluví opravdu upřímně.

Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, z něhož o půl roku později vydal ve svém torontském nakladatelství Sixty–Eight Publishers knihu s názvem Lída Baarová – Útěky. Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena celá hereččina pravdivá zpověď, věnoval později Josef Škvorecký Ondřeji Suchému, který se meziválečnými filmovými hvězdami včetně Baarové zabývá.

Z celkem osmnácti hodin vznikl nyní komplet 3CD, zachycující chronologicky v sestřihu Nadi Dvorské životní osudy této slavné české hvězdy předválečného a válečného filmu, jež natočila za celý svůj život celkem 70 snímků.

Baarová vypráví především o svém životě v německé filmové společnosti UFA, kam přijela jako dvacetiletá v roce 1934 a v Německu žila do roku 1938. Právě do této doby spadá její známé okouzlení Adolfa Hitlera a bouřlivý románek s ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, tedy látka, kterou v poněkud barvotiskovém hraném filmu nedávno natočil Filip Renč.

Pasáže poválečného pádu po emigraci v roce 1948 do Rakouska tvoří druhou významnou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla Baarová problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít.

Nyní je možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi bez autocenzury. Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934-1940 v jejím podání.

Mluvené slovo na zvukových nosičích