Pokoušení (1985)
Václav Havel. Faustovské téma v kulisách reálného socialismu. Zvuková nahrávka autorského čtení divadelní hry. Dramaturg Martin Velíšek.
Čte Václav Havel.
Natočeno podzim 1985. Rozhlasová premiéra 4. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) k nedožitým 80. narozeninám autora.
Lit.: anonym: Havlovo Pokoušení – z ilegálních kazet poprvé ve vysílání rozhlasu. In web ČRo 3 Vltava, září 2016 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Tady Havel, tady Havel ! Tímto zvoláním začíná nahrávka hry Pokoušení, tak jak ji sám autor, Václav Havel, načetl na podzim roku 1985. Právě tuto nahrávku nabídne svým posluchačům stanice Vltava v předvečer osmdesátého výročí narození Václava Havla v úterý ve 21:30. Unikátní možností slyšet Václava Havla jako interpreta všech postav jedné ze svých her odstartuje na Vltavě série pořadů, kterými si ho připomínáme především jako divadelního autora.
Ve středu 5. října vysíláme speciální vydání Mozaiky, tu odpolední přímým přenosem z Knihovny Václava Havla. Ve stejný den v patnáct hodin nabídneme první díl eseje přednesené Václavem Havlem v Oslu roku 1990. Druhý díl vysíláme ve čtvrtek ve stejný čas.
7. října věnujeme Václavu Havlovi od dvaceti hodin celý blok Pátečního večera. V jeho rámci zazní dokument Andreje Kroba Jak hrát a přitom nehrát Havlovy hry, rozhovor, který Václav Havel poskytl v roce 2006 a slavná nahrávka hry Audience, kde hlavní role hrají Václav Havel a Pavel Landovský
Pokoušení
„Tu hru jsem napsal v jakémsi transu. Tak trochu jsem se po napsání zhroutil, psychicky i fyzicky, a prožil jsem si na Hrádečku několik děsivých týdnů. Ďáblové se mi mstili za to, že jsem si s nimi začínal.“ Takto popisuje autor vznik hry Pokoušení v dopisu Pavlu Landovskému. Historie hry napsané na podzim roku 1985 je ale o dost delší, sahá až do jara 1977, kdy byl Václav Havel krátce po zveřejnění Charty 77 poprvé vzat do vazby. Ocitl se v naprosté izolaci, dokonce i jeho vlastní advokát ho mystifikoval o situaci venku. A pod tímto tlakem, kdy se obával nakolik svým počínáním ohrožuje jiné a jak sám později napsal se „zvrácenou radostí z vlastního, čestného lišáctví´ rozehrál hru se svými vězniteli, která onoho jara skončila pro Havla velmi trýznivým výsledkem. Ve chvílích, na které vzpomíná jako na jedny z nejhorších ve svém životě, mu z vězeňské knihovny přinesli Goethova Fausta a román Thomase Manna Doktor Faustus.
Pokoušení je velmi volnou parafrází faustovských motivů, sám autor ho přirovnává spíš k loutkářským zpracováním tohoto novodobého mýtu. Je to příběh nevýznamného vědce Foustky, který se navzdory obecně uznávané a ústavem ve kterém pracuje hlídané doktríně, pokouší získat znalosti z oblasti magie. Ale přestože se setká se svým pokušitelem, invalidním důchodcem Fistulou (jak příznačný posun, proti démonickému, titánskému Faustovi), k ničemu nadpřirozenému nedojde. Naopak, Foustka se snaží naivními triky a lžemi přelstít své protivníky na všech stranách, vytěžit ze vzniklé situace pro sebe maximum. Zákonitě je dohnán do okamžiku, kdy zradí nejen sám sebe, ale především Markétu, dívku která mu bezvýhradně věřila.
Krátce po dokončení nahrál Václav Havel Pokoušení na kazetu. Jednak z bezpečnostních důvodů – aby vedle snadno zabavitelného rukopisu existovala další verze díla – a také proto, aby si ji mohli poslechnout jeho přátelé. Máme tak jedinečnou možnost slyšet Havlovu intepretaci vlastního díla. Havel jako herec je velice střídmý, jen občas intonací naznačí charakter a pocity postav, včetně těch opačného pohlaví. Je ale nesmírně přesný v zprostředkování smyslu jednotlivých replik, situaci a jednání postav. A tím i velmi zábavný.
Přestože nahrávka, kterou jsme získali prostřednictvím Knihovny Václava Havla od Andreje Kroba, prošla v Českém rozhlase ozdravnou kůrou, nese známky amatérského pořízení. Věříme ale, že její unikátnost, kterou zvyšuje i to, že po odvysílání nebude na našich stránkách, tyto nedostatky při poslechu vynahradí.
Mozaika
Nedávno vyšla kniha pod názvem „Praha Václava Havla. Průvodce po stavbách spojených s životem dramatika, disidenta a prezidenta“. Autorem je historik architektury Zdeněk Lukeš, který se rozhodl přiblížit pražské stavby spjaté s osudy této významné osobnosti našich kulturních i politických dějin. Publikace zahrnuje celkem 69 takových míst, ve vysílání Mozaiky vám v průběhu celého týdne přineseme pět takových zastavení – průvodcem nám bude sám autor, Zdeněk Lukeš.
A na středu 5. října, tedy den 80. výročí narození Václava Havla, připravujeme speciální ranní i odpolední vysílání. V čase mezi 6.30 a 9.00 uslyšíte o nejrůznějších kulturních akcích, které se pojí s osobností Václava Havla nejen u nás (jako je festival Pražské křižovatky, brněnský festival Málo bylo Havla nebo akce z jiných míst České republiky), ale přineseme také ohlasy ze zahraničí. Nebude chybět ani výběr hudby, který se se jménem prvního českého prezidenta pojí, o pestrou skladbu se postarají Vladimír Hanzel a Jan Hron.
Středeční odpolední Mozaikou si připomeneme výročí narození Václava Havla v živém vysílání z knihovny po něm pojmenované. O jeho literární i dramatické tvorbě promluví teatroložka a editorka Antikódů Lenka Jungmannová, zkušenosti s Havlovou poslední dokončenou hrou Odcházení přidá režisér David Radok a spisovatel a programový ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol vysvětlí, jak je instituce spjatá se jménem, které nosí v názvu. Navíc mezi 16. a 17. hodinou naživo zazpívá Monika Načeva s kytarovým doprovodem Michala Pavlíčka. Přijďte, laďte, vzpomínejte!
Psáno kurzívou
Ve středu a ve čtvrtek, vždy v 15 hodin, vysílá Vltava esej Václava Havla, kterou přednesl 28. srpna 1990 v Oslu na konferenci o nenávisti. Václav Havel se zamýšlí nad původem nenávisti, nad jejím zrodem v lidském nitru. V první části projevu analyzuje fenomén skupinové, kolektivní nenávisti, zkoumá fenomén nenávisti v prostoru střední a východní Evropy, kde se nenávist rozvíjela v rámci totalitního systému. Esej v roce 1994 vyšla ve sborníku Čeští spisovatelé o toleranci.
Páteční večer
„Občas se ptáte, proč Bůh nebo víru v nějakou nadosobní autoritu nenalézáte v mých hrách. To souvisí s jejich poetikou, s jejich žánrem, já jsem prostě celý život psal takové hry, které spíš tu otázku po smyslu otevírají tím, že líčí nesmysl… Na otázku jak hrát Havlovy hry se pokouší odpovědět dokument Andreje Kroba, který vysíláme v úvodu Pátečního večera s datem 7. října ve 20 hodin. Andrej Krob během pětatřiceti let inscenoval téměř všechny Havlovy hry. Některé dokonce několikrát. V dokumentu, ve kterém zazní i několik vzácných nahrávek, Andrej Krob specifikuje obtíže spjaté s inscenováním Havlových her.
V další časti večera si můžete poslechnout rozhovor, který Václav Havel poskytl stanici Vltava Na Hrádečku, v srpnu roku 2006. Celý program uzavře hra Audience. Havel ji napsal víceméně pro pobavení svých přátel v roce 1975 a využil v ní své zkušenosti s „dělnickou profesí“. Poprvé na scénu vstupuje Havlovo alter ego Vaněk, postava kterou pak oživili další autoři, například Pavel Kohout nebo Jiří Dienstbier. Vltava ji nabídne svým posluchačům v dnes již v legendární nahrávce, která v roce 1977 vznikla ve studiu Vladimíra Merty, režii Luboše Pistoria a kde roli Sládka hraje Pavel Landovský a role Vaňka se ujal sám Václav Havel.
Lit.: Břešťan, Robert: Kazetový samizdat – AUDIO: Nově objevené Havlovy nahrávky. Jak je skrýval před StB. In web Týden, 17. 1. 2016 (článek + audio ukázka k poslechu). – Cit.: Divadelní hry bývalého prezidenta a dramatika Václava Havla zůstaly i po letech zachovány v „kazetovém samizdatu“. Havel se bál, že mu hry zničí StB, nahrával je proto na magnetofon a kazety rozdával přátelům. Nyní se znovu objevují. Píše o tom pondělní vydání časopisu TÝDEN.
Václav Havel se ve svém bytě na nábřeží Vltavy usadil ke stolu, zapálil si cigaretu, k ruce si dal sklenku vína a zapnul nahrávání magnetofonu. Ne toho starého nemotorného kotoučového, ale moderního přístroje na magnetofonové kazety. Byl to na svou dobu výkřik moderní techniky, značka Sony, a měl jednu velkou výhodu. Nahrané kazety se daly snadno schovat do kapsy, daly se jednoduše kopírovat, a šířit tak dále mezi lidi. Přesně to se také dělo. Václav Havel na kazety sám namlouval čerstvě dokončené divadelní hry; přesněji řečeno takto „zakonzervoval“ dvě – Pokoušení a Asanaci.
„Tady Havel, tady Havel. Přečtu zatím svou poslední hru, kterou jsem napsal v říjnu tohoto roku,“ pronáší v úvodu četby hry Pokoušení svou typickou dikcí. A z nahrávky je slyšet, že není v tichém, komorním prostředí, ale ve společnosti přátel. Pro ně to byla první možnost slyšet nové Havlovo dílo. Atmosféru dotváří cinkání sklenic, poznámky i smích.
„Byl jsem velice nadšen tímto typem divadla, totiž čtením hry autorem hry. Bylo to něco dokonalého, i s tím ráčkováním,“ popisoval dnes již zemřelý filozof Radim Palouš, jak na něho poslech nahrávky působil.
Poklady ve starých krabicích
Kolik takových kazet je dodnes mezi lidmi, ať již někde na pietním místě, či zapomenutých v zaprášené krabici, nelze odhadnout. Nedávno se ale vzácným objevem pochlubil novinář Mikuláš Kroupa. „Moje teta mi přes svátky přinesla Havlem osobně načtené celé hry Asanace a Pokoušení. Kdysi jí je dal na další šíření můj táta, který je dostal od Václava Havla,“ popisuje Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum a autor rozhlasových Příběhů 20. století, své „druhé Vánoce“.
Do rodiny disidenta Daniela Kroupy se kazety dostaly docela jednoduše. „Pokoušení jsem dostal od Ivana Havla, Asanaci přímo od Václava, který chtěl kazety rychle distribuovat,“ vzpomíná Daniel Kroupa. „Lidé je při různých stěhováních a vyklízeních vyhazovali. Netušili, že mají doma poklad. Nevím o nikom, kdo by ještě podobné kazety měl,“ doplňuje jeho syn Mikuláš.
Badatele, znalce Havlových her či jeho přátele z disentu ovšem staronové objevy kazet nepřekvapují. Znovuobjevování takových nahrávek je ale těší. „Je to totiž i zajímavý doklad doby. Dnes se vše snadno pošle e-mailem, není problém cokoli zkopírovat a rozmnožit. Tenkrát to ale bylo složité a pro nás byl malý magnetofon s kazetami, které šly strčit do kapsy, jako zázrak a velký pokrok,“ vzpomíná Anna Freimanová, která v letech 1990-2003 pracovala v Kanceláři prezidenta republiky jako tajemnice Václava Havla pro literární a divadelní agendu.
Lit.: Břešťan, Robert: Václav Havel se bál, že mu StB zničí hry, načítal je proto na kazety. Po letech se objevují. In web Hlídací pes,
„Moje teta mi přes svátky přinesla Havlem načtené celé hry Asanace a Pokoušení. Kdysi jí je dal na další šíření můj táta, který je dostal od Václava Havla,“ řekl serveru HlídacíPes.org ředitel společnosti Post Bellum a autor rozhlasových Příběhu 20. století Mikuláš Kroupa.
Jak vzpomíná jeho otec, někdejší disdent a polistopadový politik Daniel Kroupa, jednu z kazet mu na svém venkovském sídle na Hrádečku předal osobně Václav Havel. „Žádal mne aby se to co nejrychleji přetočilo, bylo to horké dílo… Fungovalo to jako samizdat,“ vzpomíná Kroupa.
Samizdat i záloha
„Václav Havel potřeboval texty dostat mezi lidi a vedle samizdatu se třinácti kopiemi byla i tahle metoda nahrání na magnetofon. Kazety pak dal přátelům, kteří je dále šířili. Hrát se to nemohlo, ale lidé o to měli zájem a tak se to postupně mezi ně dostávalo,“ souhlasí Anna Freimanová, která se angažovala v samizdatových edicích, zejména při vydávání časopisu O divadle.
Existence kazet podle ní není pro znalce Havlových her a pro badatele či někdejší disidenty žádná novinka. „Ale je to určitě zajímavost,“ připouští Freimanová, která v letech 1990 – 2003 pracovala v Kanceláři prezidenta republiky jako tajemnice Václava Havla pro literární a divadelní agendu.
Jak potvrzuje vedoucí dokumentačního centra Knihovny Václava Havla Martin Vidlák, knihovna několik takových kazet v archivu má. „Již i v digitalizované podobě,“ podotýká Vidlák.
„Je to i zajímavý doklad doby. Dnes se vše snadno pošle e-mailem, není problém cokoli zkopírovat a rozmnožit. Tenkrát to ale bylo složité a pro nás byl malý magnetofon s kazetami, které šlo strčit do kapsy jako zázrak a velký pokrok,“ vzpomíná Anna Freimanová.
Podle Daniela Kroupy hrála při vzniku kazet roli i obava Václava Havla z toho, že by o čerstvě dopsaný text mohl zásahem Státní bezpečnosti definitivně přijít.„Václav Havel podobně jako mnozí další autoři měl i obavu z toho, že se objeví Státní bezpečnost a zabaví jim ho. Kazety vznikaly i kvůli tomu,“ říká Kroupa.
Hra s otevřeným koncem
Na základě poslechu nahrávky hry Pokoušení s Havel vedli filosofické rozhovory například filosof Radim Palouš, Pavel Bratinka, Ivan Havel či Daniel Kroupa – výsledkem byla později kniha Faustování s Havlem.
„U první kazety, to bylo právě Pokoušení, jsme se dohodli s přáteli, že stojí za to se hrou zabývat filosoficky, dali jsme si domácí úkol, že k tomu něco napíšeme a pak jsme s Václavem Havlem na Hrádečku tuto hru probírali,“ vzpomíná Daniel Kroupa na debaty.
„Tu kazetu jsem slyšel nejméně desetkrát. Zajímavé je, že čím víc jsme ji poslouchal, tím víc jsme objevoval skryté vrstvy, myslím, že je nejpropracovanější z těch, která Václav Havel napsal,“ říká Kroupa.
Bez zajímavosti není, že další nahrávku hry – Asanaci – autor přátelům rozdal nedokončenou, s otevřeným koncem. „Měli jsme pak debatu, jak by hra mohla skončit, detailně jsme to s ním na Hrádečku probírali. Václav Havel to bedlivě poslouchal a pak se rozhodl podle sebe,“ vzpomíná Kroupa.
Práva Havlových dědiců
Nabízí se možnost využití archivní nahrávky například při příležitosti 80. výročí narození Václava Havla, které připadá právě na letošní rok. I na staré samizdatové nahrávky se ovšem vztahují autorská práva.
„K vysílání takové nahrávky by bylo nutné od nás získat licenci. Práva dědiců Václava Havla zastupujeme my. Vysílatel by nás měl oslovit a zažádat o licenci. Cena se domlouvá individuálně,“ říká Jiří Srstka, ředitel agentury Dilia.
„Z hlediska autorského zákona jsou tam hned tři práva – Václava Havla jako autora, jako výkonného umělce a výrobce zvukového záznamu,“ dodává Srstka s tím, že z díla lze v souladu s autorským zákonem „v odůvodněné míře“ citovat. Například pro potřeby rozhlasového dokumentu.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku