Spalovač mrtvol (2017)

Přidal: Premek |

Únor 14, 2017

Ladislav Fuks. Kompletní audiokniha. Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.

Čte Miroslav Táborský.

Natočeno 2017. Vydala Audiotéka v roce 2017 (MP3, celková délka 6 hodin 6 minut) v edici Mistři slova.

Pozn.: Mistři slova – Spalovač mrtvol – román, jehož hlavní hrdinou je zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie stává podivínem a vrahem svých nejbližších.

Příběh Spalovač mrtvol o pražském zaměstnanci krematoria Karlu Kopfrkinglovi, který je často označován jako psychologický horor, se odehrává v období nástupu nacismu. Karel Kopfrkingl je slušný občan, vzorný otec a manžel, představuje se jako osoba jemná a útlocitná, a často nezapomene zmínit, že je abstinent a nekouří. Svou manželku oslovuje Lakmé, svou kočku nazývá čarokrásná, mnohokrát je zmíněno, že hovoří s úsměvem. Co se však skrývá v charakteru tohoto na první dojem „ušlechtilého“ člověka? Autor postupně, bravurním stylem plným ironie a černého humoru, odhaluje zrůdnou přeměnu a patologické jednání Karla Koprfkingla, který je fascinován smrtí a touhou, jak nebožtíkům ulehčit od tíhy jejich osudu a kremací je vysvobodit z jejich pozemského života. Příběh je metaforou k idejím rasové nesnášenlivosti a jejího řešení v průběhu okupace a nacismu.

Edice Mistři slova je plná literárních pokladů. Naše nejlepší herecké hlasy, které jsou nám tak blízké, namlouvají své oblíbené knihy a významná literární díla, která je oslovila, ovlivnila a k nimž se třeba i rádi vracejí. Každý měsíc se můžete v Edici Mistři slova těšit na nové příběhy v jedinečném podání našich mistrů mluveného slova a potěšit tak svá srdce.

Ladislav Fuks (1923 – 1994)
Fuks se narodil v Praze v rodině policejního úředníka a po absolvování gymnázia vystudoval filozofii, psychologii, pedagogiku a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho tvorba je z velké části ovlivněna zážitky z dětství – jeho otec byl tvrdý a nesmlouvavý člověk, který neuměl dávat najevo city – ale rovněž tématem židovství, okupace a války. Jeho prózy obsahují mnoho absurdních dialogů a scén, a jsou napsány stylem plným ironie a černého humoru. Spalovač mrtvol je vrcholným autorovým dílem.

Miroslav Táborský (1959)
Původně absolvent pedagogické fakulty v oboru fyzika, vystudoval Divadelní fakultu AMU v Praze a v roce 1987 nastoupil do svého prvního angažmá v kladenském divadle. Zahrál si na několika dalších českých scénách – v Divadle E. F. Buriana, Studiu GAG, Divadle pod Palmovkou a v Divadle Labyrint. Od roku 1996 byl 20 let v angažmá v Divadle v Dlouhé, v současné době působí na „volné noze“. Miroslav Táborský si zahrál také v mnoha filmech jako např. Svatba upírů, Kolja, Lotrando a Zubejda, Tmavomodrý svět, Maharal, Bobule, Nejkrásnější hádanka, Život je život, Bezva ženská na krku, a v několika českých seriálech. Pro Audiotéku načetl audioknihu Rothschildova flaška a Přiznání Alana Turinga.

Lit.: Hanka the bookworm: RC AUDIOKNIHA | Spalovač mrtvol – Ladislav Fuks. In web Hanka the bookworm, 18. 4. 2017 (recenze). – Cit.: Spalovač mrtvol patří k národním pokladům nejen literárním, ale i kinematografickým. Příběh Karla Kopfrkingla, který projde razantní psychologickou proměnou, při níž se z milujícího pracovitého člověka stává nástroj režimu, zná dnes už asi každý. Nově je možné si toto klasické dílo vychutnat v rámci edice Mistři slova jako audioknihu. Svůj hlas jí propůjčil Miroslav Táborský.

A právě v této podobě jsem se se Spalovačem mrtvol seznámila i já. Na střední jsem se mu nějak úspěšně vyhnula, nicméně v rámci spolupráce s Audiotékou jsem si řekla, proč nevyzkoušet jako audio i nějakou klasiku. A rovnou Vám říkám, dámy a pánové, tohle prostě musíte slyšet! Navíc je to skvělý „podvůdek“ pro budoucí maturanty, ke kterému je bez výčitek vyzývám. ☺

Příběh jako takový pro knihu vlastně vůbec není stěžejní. Autor popisuje život „obyčejné“ rodiny na sklonku třicátých let minulého století. Tatínek pracuje v jednom pražském krematoriu a doma na něj čeká oddaná manželka a dvě rozkošné děti spolu s kočičkou. Synáček se sice trochu toulá a dceruška pomýšlí na jednoho mládence, jinak je ale jejich život vesměs idylický a na první pohled se nezdá, že by jej mohlo vůbec něco narušit…

V knize jsou dva výrazné prvky, které z tohoto díla dělají to, čím je. Za prvé jsou to samozřejmě postavy a to zejména hlavní protagonista Karl Kopfrkingl, který na velmi malé ploše projde neuvěřitelnou psychologickou proměnou. V průběhu čtení je nám poskytnut detailní vhled do jeho hlavy a s každou další kapitolou doslova cítíme, jak se jeho mozek zatemňuje, až dojde k nevyhnutelnému rozuzlení. Ostatní postavy v knize nedostávají tolik prostoru, nicméně v tomto případě je to jedině ku prospěchu věci. Autor tak jasně dává najevo, o koho tady kráčí a na koho se máme soustředit.

Druhým a ještě mnohem výraznějším a důležitějším prvkem je pak autorův styl, před kterým se lze jedině sklonit. Po psychologické stránce zvládl proměnu Karla na výbornou. Co ale dokázal ještě mnohem lépe, je vykreslení atmosféry. Bez přehánění musím uznat, že s hutnější atmosférou jsem se na české scéně ještě nesetkala. Tíživý pocit Vás provází po celou dobu čtení. Při poslechu mi hlavou pořád probíhala jen vidina černé barvy – nekomfortnost, strach, dusivý pocit, těžko se to popisuje, ale asi taková slova mi v případě Spalovače mrtvol vytanou na mysli. Rovněž časté repetice, které Ladislav Fuks rád používá, mají za následek umocnění pocitu psychické nepohody. Nevím, jak moc máte dílo nastudované, takže ti, kdo ho ještě nečetli a nechtějí se o nic ochudit, zbytek odstavce raději vynechejte. Když Fuks dospěl do scény, při které Karl pronese slavná slova: „Co abych tě, drahá, oběsil?“ – spadla mi čelist, přestože jsem vlastně věděla, k čemu dojde (kdysi jsem viděla film).

Další zajímavostí je užití zvířecích příjmení v případě zaměstnanců krematoria a užití jmen přídavných v případech, kdy Kopfrkingl oslovuje své příbuzné i kočku. Můžete mi někdo poradit, jaký tohle má smysl? Přijde mi to jako zajímavý faktor, nicméně nemám nejmenší tušení, co tím autor sledoval, zda vůbec něco. ☺

Jako poslední se už tradičně vyjádřím ke zvukové podobě audioknihy. Spalovač mrtvol je v pořadí už třetí audioknihou, kterou poslouchám a namluvil ji Miroslav Táborský. Musím říct, že jak jsem si ze začátku musela na jeho hlas zvykat, nyní jsem si ho hodně oblíbila. Ke Spalovači mrtvol se obzvláště hodí, protože přednes je takový ponurý, trochu temný. Je v něm náznak nějaké skryté hrozby. Při recenzi Přiznání Alana Turinga (zde) jsem si stěžovala na nepříliš častou změnu intonace, ale přiznávám, že v tomto díle na tom narátor jednak zapracoval a druhak je tato kniha mnohem více niterná a obsahuje monology, proto to tentokráte vůbec nevadilo. Kapitoly jsou odděleny zvukovými vložkami, které jsou poměrně nepříjemné, což je ale dobře, protože umocňují pocit mrazení v zádech; navíc s každou další kapitolou je zvuková kulisa vždy temnější, takže za tohle rozhodně palec nahoru. ☺

Závěrem mi nezbývá než knihu doporučit naprosto všem; je možné, že pro náctileté přeci jen bude trochu hůře stravitelná, ale starší čtenář si ji jistě vychutná a ocení jak dokonalý jazyk, tak mistrný příběh. Ti z Vás, kdo už dílo znají (ať už z knihy nebo filmu) – vyzkoušejte audioknihu. Je opravdu vynikající a jedná se o dobrý tip, jak do nich proniknout. Přeci jen se dílo, které už trochu znáte, poslouchá daleko snadněji. V edici Mistrů slova navíc teď vycházejí i další skvělé kousky, já si rozhodně brousím zuby třeba na Paní Bovaryovou, kterou namluvila vynikající Valerie Zawadská. Spalovač mrtvol ode mě dostává velice poctivé 4/5!

(….) A přichází řada na Vás. Předpokládám, že mnoho z Vás Spalovače četlo. Jaký je Váš názor? Máte raději knihu či film? Nebo se snad najde někdo, kdo zkoušel audioknihu? Poradíte mi s těmi zvířecími a přídavnými jmény? Budu se těšit! ♥

Mluvené slovo na zvukových nosičích