Maigret – Je tu Felicie (2017)

Francouzský spisovatel Georges Simenon patřil k velmi plodným autorům, což se mimo jiné odrazilo ve více než stovce příběhů s komisařem Julesem Maigretem. Českým posluchačům je známý především ze série čtrnácti dramatizací Československého rozhlasu, kde postavu svérázného kriminalisty ztvárnil Rudolf Hrušínský. Pokusů o zlomení tohoto spojení jako jediného možného bylo vícero, nejnověji se svým zpracováním této látky přichází vydavatelství OneHotBook. To zvolilo klasický formát jednohlasé četby, což nabízí na detektivní příběhy zcela jiný úhel pohledu, neochuzený o autorův jazyk a vykreslení specifické atmosféry místa. Na předměstí Paříže se odehrávající případ Je tu Felicie je po románu Maigret a jeho mrtvý, který se na pultech objevil vloni, již druhou audioknihou volné série.Hlasem simenonovských četeb se stal Jan Vlasák, herec s dostatečnými zkušenostmi a charizmatem k tomu, aby se této nelehké úlohy ujal. Detektivky nejsou většinou nijak náročnou literaturou a příležitostí předvést své herecké umění v plné šíři zde interpreti často nenacházejí. I přesto se dá říci, že se svěřené úlohy ujal Jan Vlasák se ctí. Hrušínského hlasové ekvilibristice se pochopitelně v rámci četby ani nejde přiblížit, ale to ani nebylo hercovým záměrem. Svého komisaře pojal více přímočaře a zpočátku i trochu s odstupem. Postupně si však, jak se zdá, našel svou komfortní pozici, se kterou ke druhé polovině příběhu přistupuje. Slovní přestřelky mezi komisařem a domnělou svědkyní i rozporuplné Maigretovy pocity k ní si herec víc a víc užívá, stejně jako nečekaně humornou scénku s humrem. Ta dává vzpomenout na Vlasákův výkon v Muži jménem Ove, v němž díky velké porci ironického humoru exceloval. Maigret i Ove jsou navíc oba tak trochu bručouni, což je poloha, která herci skvěle padne. Komisařovu rozmrzelost však v příběhu Je tu Felicie střídá i rozjaření z výstřední mladé ženy či trochu hraná přísnost v momentě, kdy se Maigret snaží protivníka zastrašit. Všechny tyto nálady dokázal Vlasák obsáhnout ještě lépe, než v předchozím díle. Do Maigreta se více vžívá, což je patrné nejen z jeho převleku na obalu audioknihy, ale i z jeho výkonu.

Simenonovy příběhy v nekrácené podobě na posluchače dýchnou atmosférou dávno zmizelé Paříže minulého století, tentokrát především díky popisům nové předměstské čtvrti, ve které se zločin stal. Nechybí ani typická lehká črta všedních každodenních zvyků lidí té doby, zejména vztahu k jídlu a hospodám, ve kterých je ostatně komisař vždy jako doma. Francouzsky zní i použitá hudba, které vévodí především mollově laděné zvuky akordeonu.

Režiséru Hynku Pekárkovi se ve svižném příběhu Je tu Felicie podařilo z Jana Vlasáka dostat více maigretovského charakteru, což může být způsobeno i lehčím tónem příběhu, který herci sedí. Hereckého prostoru se mu tentokrát dostalo i u postavy samotné Felicie, jejíž nevyzpytatelnost a záhadnost nedá spát nejen komisaři, ale i posluchačům. Nezbývá než se těšit na třetí díl, Noc na křižovatce, který je ve své předloze oceňován pro dramatičnost a kvalitní zápletku.